Štítná žláza
Štítná žláza (lat. glandula thyreoidea) je endokrinní orgán motýlovitého tvaru lokalizovaný na přední straně krku. Funkčně se podílí na regulaci metabolismu produkcí thyroidních hormonů trijodtyroninu a tyroxinu. Tyto hormony ovlivňují rychlost látkové výměny, spotřebu kyslíku, růst a vývoj.
- Tvořena dvěma laloky (lobus dexter et sinister), spojenými istmem (istmus glandulae thyroideae)
- Tvar laloků: trojboká pyramida
- Lobus pyramidalis – ve 1/4 případů; zbytek po sestupu štítné žlázy – ductus thyreoglossus. Jedná se o kraniálně z istmu odstupující lalok různého tvaru a délky
Obsah |
upravit Poloha
Boky hrtanu a trachey, istmus – před 2. až 4. tracheálním prstencem.
upravit Celková konfigurace
Variabilní; dle uložení istmu může mít žláza tvar písmene H, U, nebo A
- Stavba: červenohnědá až červenofialová barva (v závislosti na náplni cév krví), hladký až lehce hrbolatý povrch.
- Laloky: 5–8 cm délka, 2–4 cm šířka, 1,5–2,5 cm tloušťka.
- Hmotnost: 20–60g (větší u žen)
- Ve velikosti i v hmotnosti štítné žlázy jsou rozdíly podle pohlaví, věku, ale i rozdíly geografické (v průměru populace se žláza zvětšuje se vzrůstající vzdáleností od moře a se stoupající nadmořskou výškou).
- Povrch: vazivové pouzdro tvořené dvěma listy.
- Povrchní list: capsula externa (souvisí s vazivovým obalem krčního nervově-cévního svazku a lamina praetrachealis fasciae colli).
- Hluboký list: capsula propria vysílá do žlázy septa, která ji dělí na lalůčky (lobuli), ty se dále skládají z váčků (foliculi) vzájemně oddělených jemným vazivem a kapilárními a lymfatickými pleteněmi.
- Mezi oběma listy jsou cévní pleteně.
- Stavba váčků (folikulů): kulovité, uzavřené, stěna tvořena jednou vrstvou kubických buněk, jejichž tvar odráží funkci žlázy: při hypofunkci bývají oploštělé, při hyperfunkci cylindrické. Folikulární buňky nasedají na bazální membránu, jejich cytoplazma je bazofilní, bohatá na drsné endoplazmatické retikulum a sekreční granula. Váčky jsou vyplněné viskózní, homogenní tekutinou (koloidem), obsahujícím glykoprotein tyreoglobulin (podmiňuje pozitivní PAS reakci koloidu), který obsahuje hlavní hormony štítné žlázy. Zde dochází k vychytávání jódu, následné tvorbě, uskladňování i uvolňování tyroxinu a trijodtyroninu.
- Parafolikulární buňky: označované také jako T - buňky, nasedají na vnitřní stranu bazální membrány mezi folikulární buňky, nedosahují ale k luminu, produkují třetí hormon štítné žlázy – kalcitonin.
upravit Poloha a syntopie
Zpravidla kaudálně zaoblená baze jednotlivých laloků, kraniálně mířící hrot.
upravit Syntopie jednotlivých anatomických ploch laloků
- Facies medialis: přiložena k hrtanu a průdušnici, vztah k nervus laryngeus recurrens.
- Facies anterolateralis: Spolu s istmem zakryta infrahyoidními svaly z lamina pretrachealis fasciae colli.
- Facies dorsalis: vztah ke krčnímu nervově-cévnímu svazku, zčásti jsou do ní zanořena příštítná tělíska.
upravit Cévní zásobení
Tepny: přicházejí k hornímu a dolnímu pólu laloků. Horní pól – arteria thyroidea superior z a. carotis externa, dolní pól – arteria thyroidea inferior z truncus thyreocervicalis. Obě tepny anastomózují.
Žíly: sbírají se do pleteně mezi capsula externa a propria pouzdra, odtud jde krev přes vv. thyroideae superiores et vv. thyroideae mediae do v. jugularis interna, přes vv. thyroideae inferiores (z dolního pólu) do v. brachiocephalica sinistra.
Mízní cévy: jdou do subkapsulání pleteně, odtud do nodi lymphatici cervicales profundi.
upravit Odkazy
upravit Použitá literatura
- PETROVICKÝ, Pavel, et al. Anatomie s topografií a klinickými aplikacemi. 1. vydání. Martin : Osveta, 2001. 560 s. sv. 2. ISBN 80-8063-047-X.
