Abúzus alkoholu

Z WikiSkript

Pojem alkoholismus (nadměrné požívání alkoholu v důsledku závislosti) byl poprvé užit r. 1849, ale až o sto let později začal být považován za medicínský problém. Alkohol je metabolizován na acetaldehyd, který je pro buňky toxický a způsobuje somatická poškození, která se mohou týkat všech orgánů. V psychiatrii rozdělujeme problémy související s abúzem alkoholu na dvě skupiny:

  1. poruchy spojené s přímým účinkem alkoholu na CNS,
  2. poruchy související s abúzemnávykové chování.

Vliv na psychické funkce je dán změnami v metabolismu neurotransmiterů v CNS (především dopaminu a noradrenalinu). Alkohol způsobuje útlum dopaminergní, serotoninergní a taurinergní aktivity. Inhibiční účinek GABA je rovněž potlačen. Aktivita glutamátu, kalciových kanálů a počet NMDA-receptorů se zvyšuje, čímž dochází k přílišné stimulaci noradrenergního, opioidového a cholinergního systému.

Klasifikace[upravit upravit | editovat zdroj]

Nejčastěji užíváme Mezinárodní klasifikaci nemocí MKN-10. Dále je možné použít typologii závislosti na alkoholu podle Jellinka:

  • typ α – problémové pití, používané k potlačení a odstranění tenze, úzkosti či depresí, často pití o samotě,
  • typ β – příležitostný abúzus, časté pití ve společnosti,
  • typ γ – anglosaský typ – preference piva a destilátů, poruchy kontroly pití, nárůst tolerance, progrese konzumace,
  • typ δ – románský typ – preferují víno, chronická konzumace, udržují si určitou hladinku, bez výrazných projevů opilosti,
  • typ ε – epizodický abúzus – dipsomanie, kvartální pití, s obdobími abstinence.
Pít či nepít?

Akutní intoxikace[upravit upravit | editovat zdroj]

Při prosté "opilosti" dochází na počátku ke stimulaci, psychomotorické excitaci, mnohomluvnosti, ke snížení zábran atd. Později nastupuje fáze útlumu, únavy, somnolence a spánku, v nejhorším případě může nastat bezvědomí a smrt. Stádia opilosti:

  • do 2 g/kg: excitační stádium, lehká opilost,
  • následuje: hypnotické stádium – opilost středního stupně,
  • více než 2 g/kg: narkotické stádium,
  • nad 3 g/kg: intoxikace.

Patologická intoxikace[upravit upravit | editovat zdroj]

Jde o náhle vzniklou patickou reakci na požitý alkohol. Začíná záhy po vypití již malého množství alkoholu. Mezi hlavní příznaky patří kvalitativní porucha vědomí, nepochopitelné jednání, poruchy emocí (strach), vnímání i myšlení, často těžká agresivita. Obvykle končí spánkem. Pacient má amnézii.

Škodlivé užívání[upravit upravit | editovat zdroj]

O škodlivém užívání mluvíme v případě, že spotřeba alkoholu vede k poškození zdraví. Tento stav obvykle předchází závislost. Pokud má pacient některé z níže uvedených příznaků, měl by lékař pomyslet na možný problém pacienta s pitím alkoholu:

Závislost na alkoholu[upravit upravit | editovat zdroj]

V závislost na alkolholu přechází onemocnění většinou nenápadně. Postupně se objevují příznaky:

  • změny v myšlení a chování,
  • alkoholové obrany: adaptační mechanismus, na konflikty reaguje pitím, racionalizuje si pití alkoholu,
  • změna tolerance: ranní doušky,
  • okénka = palimpsesty: výpadky paměti způsobené požitím alkoholu.
Searchtool right.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Léčba závislosti na alkoholu.

Alkoholový odvykací stav[upravit upravit | editovat zdroj]

K alkoholovému odvykacímu stavu dojde po několika hodinách či dnech po přerušení konzumace, s maximální intenzitou druhý den. Pozorujeme ho u osob s dlouhodobým a intenzivním abúzem. Mezi typické příznaky patří:

Tento stav obvykle odeznívá během 4–5 dnů. Někdy může být komplikován deliriem tremens, což je závažný stav s vysokou mortalitou, poruchou vědomí a kognice, s halucinacemi, bludy, dezorientací, křečemi a inverzí spánku. Pacient může být hypoglykemický a spěje k metabolickému rozvratu. Pokud se tyto komplikace objeví během alkoholového excesu, mluvíme o intoxikačním deliriu.

Psychotické poruchy (alkoholové psychózy)[upravit upravit | editovat zdroj]

Jako následek chronického abúzu alkoholu se mohou objevit některé psychotické poruchy:

  • alkoholová halucinóza – trvalá přítomnost halucinací po snížení množství alkoholu v krvi,
  • amnestický syndrom – chronické zhoršení krátkodobé paměti,
  • alkoholová demence,
  • Korsakovova psychóza,
  • alkoholová epilepsie.

Komorbidity[upravit upravit | editovat zdroj]

Závislost na alkoholu je často spojena s poruchami spánku, anxiózně-depresivními stavy a s afektivní poruchou (duální diagnóza).

Průběh a prognóza[upravit upravit | editovat zdroj]

Vzhledem k tomu, že není možné dosáhnout kontrolovaného užívání, je abstinence základní podmínkou léčby.

Odkazy[upravit upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit upravit | editovat zdroj]

Zdroj[upravit upravit | editovat zdroj]

  • RABOCH, Jiří a Petr ZVOLSKÝ, et al. Psychiatrie. první vydání. Praha : Galén, 2001. 622 s. s. 193–200. ISBN 80-7262-140-8.