Absces plic

Z WikiSkript


Absces plic
Lung abscess
Plicní absces (CT): v levé plíci jsou patrné dva abscesy – oba ohraničené pyogenní membránou (další nález: bilaterální pneumonie, pleurální výpotek, stejný pacient jako u obrázku výše: muž 37 let)
Plicní absces (CT): v levé plíci jsou patrné dva abscesy – oba ohraničené pyogenní membránou (další nález: bilaterální pneumonie, pleurální výpotek, stejný pacient jako u obrázku výše: muž 37 let)
Patogeneze více typů, viz článek
Klasifikace a odkazy
MKN-10 J85
MeSH ID D008169
Medscape 299425

Plicní absces je membránou ohraničené ložisko v plicní tkáni větší než 2 cm, kde dochází k nekróze plicní tkáně v důsledku hnisavého zánětlivého procesu.

Epidemiologie[upravit upravit | editovat zdroj]

Nález plicního abscesu u pacienta může vypovídat o jeho celkově špatném zdravotním stavu.

Rizikoví pacienti[upravit upravit | editovat zdroj]

  1. Staří polymorbidní pacienti;
  2. dlouhodobě ležící nemocní;
  3. pacienti na umělé plicní ventilaci (UPV);
  4. pacienti s poruchou vědomí, poruchou polykání (mimo jiné alkoholici);
  5. imunokompromitovaní pacienti (pacienti po transplantaci, onkologičtí pacienti, HIV pozitivní, narkomani).

Etiologie[upravit upravit | editovat zdroj]

Příčiny vzniku abscesu[upravit upravit | editovat zdroj]

  • Aspirace – vůbec nejčastější příčinou je aspirace patogenního materiálu;
    • materiály z dutiny ústní, horních cest dýchacích;
      1. aspirace zubu, části protézy;
      2. aspirace části tonzily;
      3. aspirace obsahu jícnového divertiklu;
      4. aspirace části rozpadajícího se nádoru z dutinu ústní, jícnu nebo horních cest dýchacích;
    • ze žaludku;
      1. aspirace žaludečního obsahu při zvracení (pacienti v bezvědomí, alkoholici);
    • aspirace potravy při jídle (časté u kojenců).
  • Komplikace pneumonie – vznik abscesu je závažnou komplikací probíhající pneumonie. Dochází k tomu při podcenění terapie infekce nebo u některých typů pacientů (imunokompromitovaní, polymorbidní).
  • Hematogenní rozsev – septická embolie, typicky u sepse, bakteriální endokarditidy, tromboflebitidy. Zde se mohou v plicích vyskytovat mnohočetné abscesy.
  • Obstrukce bronchů – absces se může vyvinout v oblasti za jakoukoli bronchiální obstrukcí (cizí těleso, hlenová zátka, nádor bronchu).
  • Metapneumonický absces – komplikace plicního infarktu, kdy dojde k druhotné infekci nekrotické plicní tkáně.
  • Přechod ze sousedních orgánů – přechodem zánětu z jícnu, mediastina, subphrenického abscesu (přes bránici).
  • Trauma – zavlečení infekce při penetrujícím poranění hrudníku.

Infekční agens[upravit upravit | editovat zdroj]

  • Bakterie:
  1. aeroby (Staphylococcus aureus, Klebsiella, Pseudomonas aeruginosa, Streptococcus milleri, Streptococcus pneumoniae, Escherichia coli)
  2. anaeroby (Fusobacterium, Porphyromonas);

Klinické příznaky[upravit upravit | editovat zdroj]

Příznaky plicního abscesu jsou vesměs nespecifické. Jedná se především o febrilie, kašel s vykašláváním hnisavého sputa, hemoptýza, pleurální bolest, vomika. Průběh onemocnění může být chronický, s málo vyjádřenými příznaky, pozvolným zhoršováním celkového stavu pacienta (např. po aspiraci materiálu z dutiny ústní), nebo může mít akutní prudký průběh, který může skončit smrtí pacienta (septická embolie).

Diagnostika a vyšetření[upravit upravit | editovat zdroj]

Plicní absces (RTG, zadopřední snímek): v levé plíci jsou patrné abscesy (neostře ohraničená ložiska kulovitého tvaru v levém dolním kvadrantu nad srdečním stínem, další nález: bilaterální pneumonie, pacient: muž 37 let)

Anamnéza[upravit upravit | editovat zdroj]

Je nutné cíleně pátrat po předchozích onemocněních (infekční plicní onemocnění, chronické plicní onemocnění), trauma, předchozí plicní embolie, možnost snížení imunity (terapie cytostatiky, kortikoidy), možnost nádorového onemocnění (rodinná anamnéza, kuřák).

Fyzikální vyšetření[upravit upravit | editovat zdroj]

Fyzikální nález nemusí být žádný (pokud se jedná o samotný absces bez pneumonie). V případě rozsáhlého procesu je možné poslechově zjistit chrůpky, poklepové ztemnění.

RTG a CT[upravit upravit | editovat zdroj]

  • Rentgen hrudníku je základní vyšetření, měl by být prováděn ve dvou projekcích (zadopřední a boční). Vzhled abscesu na RTG se liší podle jeho stadia (homogenní neostře ohraničené ložisko, později ostře ohraničená dutina s hladinkou – tzv. „hydroaerický obraz“). Současně bývá přítomen i pleurální výpotek.
  • CT vyšetření s použitím kontrastní látky (ta se podá do krevního oběhu) slouží k zobrazení pyogenní membrány abscesu a tím k jeho odlišení od ložiska jiné etiologie (nádor, metastáza, empyém).

Bronchoskopie[upravit upravit | editovat zdroj]

Bronchoskopie slouží k vyloučení bronchogenního karcinomu, odběru vzorků ke kultivaci nebo histologickému vyšetření.

Transparietální punkce[upravit upravit | editovat zdroj]

Punkce se provádí jehlou pod CT kontrolou, získáme tak obsah abscesu k mikrobiologickému vyšetření. Možnost provedení tohoto výkonu je závislá na umístění abscesu.

Laboratoř a kultivace[upravit upravit | editovat zdroj]

Mikrobiologické vyšetření je základem pro určení původce onemocnění a vhodnou terapii. V laboratorním nálezu bude leukocytóza a zvýšené CRP.

Diferenciální diagnostika[upravit upravit | editovat zdroj]

Při diagnostice je třeba vyloučit všechny ložiskové plicní procesy, které mají vlastnost tvořit kaverny nebo tak na RTG působit:

  1. nádorové onemocnění – bronchogenní karcinom má sklon tvořit kaverny (Joresova kaverna);
  2. tuberkulóza (kaverna);
  3. bronchiektázie;
  4. emfyzém;
  5. cysta;
  6. mycetom (aspergilomAspergillus má sklon obsazovat dutiny, to znamená, že nejprve byla dutina, kterou později osídlil Aspergilus);
  7. nekróza nebo gangréna plicní tkáně.

Komplikace[upravit upravit | editovat zdroj]

  1. Perforace abscesu do mediastina (vznik mediastinitidy) nebo do pleurální dutiny (pyothorax);
  2. eroze cév a následná hemoptýza.

Terapie[upravit upravit | editovat zdroj]

Farmakoterapie[upravit upravit | editovat zdroj]

Vzhledem k závažnosti onemocnění se se zahájením ATB terapie nečeká na výsledky kultivace a pacientovi se bez prodlení nasadí vysoké dávky širokospektrých antibiotik. Je nutné počítat s možností anaerobní infekce.

  1. penicilin nebo klindamycin v kombinaci s metronidazolem;
  2. aminopeniciliny v kombinaci s inhibitory betalaktamáz.

Po zjištění agens se léčba upřesňuje.

Punkce a drenáž pod CT kontrolou[upravit upravit | editovat zdroj]

Punkce a drenáž se provádí při rozsáhlém abscesu, který pomalu reaguje na ATB terapii. Provádí se pod RTG/CT kontrolou perkutánně.

Chirurgická léčba[upravit upravit | editovat zdroj]

Resekce dutiny abscesu (atypická resekce), když nedojde k úplnému vyhojení abscesu a vznikne tak chronický absces.

Odkazy[upravit upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit upravit | editovat zdroj]

  • KLENER, Pavel, et al. Vnitřní lékařství. 3. vydání. Praha : Galén, 2006. 1158 s. s. 275-276. ISBN 80-7262-430-X.
  • ČEŠKA, Richard, et al. Interna. 1. vydání. Praha : Triton, 2010. 855 s. s. 480-481. ISBN 978-80-7387-423-0.
  • ŠTERCLOVÁ, Martina: Záněty plic. Přednáška pro 5. ročník 1. LF UK (pneumologie, všeobecné lékařství), 29.10.2010.