Abúzus návykových látek

Z WikiSkript
(Přesměrováno z Abuzus a intoxikace)

Přejít na: navigace, hledání

Obsah

Droga – definice

Podle definice WHO z roku 1969 je drogou jakákoliv substance, která, vpravena do živého organismu, může měnit jeho funkce. Od roku 1971 drogy označovány jako omamné a psychotropní látky. Dnes tento pojem zahrnuje více významů. Pojem droga se označuje jakákoliv omamná látka, ať již přírodní nebo syntetická, která se používá k jiným účelům než k léčení, splňující následující předpoklady:

  1. má psychotropní efekt (ovlivňuje prožívání reality a mění naše vnitřní ladění);
  2. je schopna vyvolat vznik závislosti.[1]

Omamné látky (OL) – tříděny do 3 skupin:

  • OL I (např. morfin) se předepisují na recepty s modrým pruhem;
  • OL II (např. kodein) pečlivá kontrola receptů a výdej;
  • OL III (např. heroin) není dovolena výroba, dovoz, terapeutické užívání.

Psychotropní látky (PL) tříděny do 4 skupin:

  • PL I až IV analogické třídění.[2]

Drogy podle působení na CNS

  1. Tlumící CNSpsycholeptika
    • Ethanol a jiné alkoholy
    • Uhlovodíky, rozpouštědla
    • Barbituráty, benzodiazepiny, a jiná hypnotika, sedativa
    • Opiáty morfinového typu (heroin, kodein, ethylmorfin, pholcodin, hydrokodon, hydromorfon, oxykodon, dihydrokodein, ethorfin, …)
    • Synthetické opioidy a narkotická analgetika (buprenorfin, butorfanol, methadon, tramadol, pethidin, tilidin, fentanyl,...)
  2. Stimulující CNSpsychoanaleptika
    • Kokain
    • Methamfetamin, amfetamin, phentermin, efedrin, pseudoefedrin,...
    • Deriváty phenylalkylaminů (MDMA – extáze, MDA, MBDB, PMA, TMA, …)
    • Kofein, nikotin
    • Anabolické steroidy
    • Alkylnitrity (amyl, butyl, isobutyl, …)
  3. Halucinogenypsychodysleptika, drogy ovlivňující vnímání
    • LSD, phencyklidin
    • Mescalin, psilocybin, psilocin, dimethyltryptamin, harmin
    • Atropin, scopolamin,
    • Kanabinoidy, delta-9-tetrahydrokanabinol, cannabinol, …
    • MDMA a analogy, phenylalkylaminy, syntetické deriváty tryptaminu,...[2]

Abúzus

Termín abúzus označuje nadměrné užívání, zneužívání, nadužívání návykových látek (drog); patologické, škodlivé zneužívání látek.

Toxikománie

Chorobné lpění na opakovaném podávání látky působící euforicky na CNS. Toxikománie – závislost – ztráta volného rozhodování závislé osoby.[2]

Drogová/látková závislost

Cyklus závislosti.

Látková závislost je seskupení behaviorálních, kognitivních a fyziologických fenoménů, které se vyvinou po opakovaném užití látky. Dochází k lpění na látce z důvodů psychotropních účinků a snahy předcházet nežádoucím stavům z abstinence.[3]

Léková závislost je klasifikována do 8 kategorií:

  1. opiáty a opioidy
  2. látky tlumící CNS
  3. psychostimulancia
  4. nikotin a tabák
  5. kannabioly
  6. psychodysleptika (halucinogeny, psychotomimetika, psychogenní látky)
  7. prchavé látky inhalované (xantiny – antiastmatikum teofylin)
  8. ethylalkohol.[3]
  • Závislost – sociálně pracovní problémy trvající aspoň jeden měsíc. Poruchy cerebrálních neurotransmisí, reverzibilní anebo ireverzibilní.
  • Psychická závislost – nutná dlouhodobá léčba; pocity uspokojení a touha znovu aplikovat drogu, znovu dosáhnout blaženost a vyhnout se nepříjemným pocitům; vývoj tolerance u některých drog.
  • Fyzická (somatická) závislost – adaptace organismu na přítomnost drogy, provázená vývojem tolerance a manifestovaná syndromem z odnětí, abstinenčním syndromem.
  • Tolerance – potřeba zvyšovat dávku k dosažení stejného efektu jako dříve.
  • Syndrom z odnětí – charakterizován nepříjemnými pocity při absenci drogy nebo potlačení jejího účinku specifickým antagonistou; odvykací příznaky mohou být tělesné (křeče) nebo psychické (deprese) – jsou trýznivé, samy o sobě mohou (křeče) a nemusí (deprese) ohrožovat život.
  • Senzibilizace, senzitizace – prodloužení a zintenzivnění účinku, zvýšení toxicity u následných dávek.
  • Flash back – stav jakoby po požití drogy, i když droga nebyla aplikována; může nastat za řadu měsíců i let po poslední dávce, často po halucinogenech.[2]

Legislativa:

  • ČSSR přistoupila v r. 1961 k Jednotné úmluvě OSN o návykových látkách.
  • V r. 1971 byla vytvořena Konvence OSN o psychoaktivních látkách, kterou jsme parafovali v r. 1989.
  • Zákon o návykových látkách 167/1998 Sb. z.[2]

Abstinenční syndrom

Abstinenční syndrom – vyvolán náhlým nedostatkem dané látky. Nedostatek látky vyvolá „rebound“ účinek, tj. opak – například křeče.

  • Amfetamin a kokain – dráždí CNS, potlačují únavu, chuť k jídlu a zlepšují náladu. Jejich nedostatek se projeví únavou, hyperfagií a depresí.
  • Příznaky se stupňují s časem od poslední dávky, a jsou vyšší po delším drogování.
  • Symptomy jsou slabší (ale protrahovanější) u látek s dlouhým poločasem – metadon, fenobarbital (barbiturát, antiepileptikum I. gen, analgetikum, hypnotikum), diazepam.[3]

Základní principy neurofarmakologie

Drogy jsou látky, které substituují anebo konkurují endogenním ligandům (hormonům, neurotransmiterům…) a způsobují biochemickou či farmakologickou odezvu prostřednictvím převodu membránového signálu a vyvoláním kaskády reakcí.

Účinek drog je způsobem vazbou či působením na:

  • receptory (cílové proteiny);
  • enzymy;
  • nosiče (neurotransmitery);
  • iontové kanály.[2]

Specificita je reciproční: určitá třída drog se váže jen na určité cíle a individuální cílové proteiny reagují jen na určité třídy drog. Žádná droga nemá zcela specifický účinek; zvýšená dávka drogy může způsobit vedlejší reakci a vést k neočekávaným účinkům.[2]

Receptory jsou regulační proteiny reagující na působení malých molekul (ligandů), působících buď aktivačně jako agonisti nebo opačně jako antagonisti. Antagonisti se vážou na receptor bez vyvolání reakce.

Významné receptory:

  • Dopamin-receptory;
  • Opioidové receptory;
  • GABA-receptory;
  • Serotoninové receptory.[2]

Významné neurotransmitery:

  • Acetylcholin;
  • Monoaminy: katecholaminy, Dopamin, Noradrenalin (norepinephrin), Serotonin (5-HT, 5-hydroxytryptamin);
  • Endorfiny;
  • Gama-amino-máselná kyselina (GABA);
  • aj.[2]

Působení drog na mozek a na jeho funkční oblasti:

  • úsudek, syntéza myšlení, paměť, vidění, pocity, vnímání, bolest, pohyb, koordinace pohybů, slast, blaženost („reward“) – význam pro vývoj toxikománie.[2]

Typy euforie:

  • pocit blaženého klidu, nirvána (morfin);
  • opojení a rozjařenost (alkohol);
  • zvýšená aktivita (kokain, budivé aminy);
  • halucinace (LSD);
  • bezstarostný únik a snění (konopné produkty, hašiš, …).[2]

Typy drogové závislosti

Typy drog.
  • Psychická závislost – změny nejsou tak nápadné.
  • Fyzická závislost – nastává v důsledku neuroadaptace.[3]
  • Rozlišuje se drogová závislost typu:
    • cannabisového,
    • opiátového,
    • na léčivech s centrálně tlumivým účinkem,
    • kokainového,
    • amfetaminového,
    • katového,
    • halucinového.

Drogová závislost cannabisového typu

Rostlina konopí setého.

Marihuana (slangově též tráva, zelí aj.): květenství a horní lístky z konopí setého (Cannabis sativa). Marihuana domácí produkce obsahuje přibližně 2–8 % obsahu aktivních látek (THC, viz dále). Zahraniční pak má obsah daných látek v rozmezí 6–18 %.[4]

Hašiš (slangově též haš, čokoláda): konopná pryskyřice, tmavě zelené až hnědé barvy. Obsah aktivních látek je mnohem vyšší (až 40 %).[4]

Účinné látky

  • THC (δ–9–tetrahydrocannabinol) – vysoce lipofilní, aktivně vychytáván alveolární výstelkou plic, 70 % se vyloučí močí a stolicí během 72 hodin, zbytek se dlouhodobě váže v tukové tkáni. Receptory pro THC (CB1) nahromaděny zejména v těch částech mozku, které jsou sídlem paměti, motoriky a příjemných pocitů – odpovědny za psychotropní efekt (halucinace, poruchy paměti, zmatenost).[5]
  • CBD(cannabidiol) – sedativum, analgetikum
  • konopné drogy užívány především kouřením
  • závislost psychická
  • nemožnost běžně si ověřit koncentraci THC v rostlinách: konzument nikdy přesně neví, kolik účinné látky užije

Rizika z užívání

  • Předávkování s následkem smrti dosud nebylo popsáno.[4]
  • Při častém a dlouhodobém užívání se mohou objevit poruchy kognitivních funkcí (zejména o zhoršení v oblasti krátkodobé paměti a schopnosti soustředění).[4]
  • Může dojít k rozvoji paranoidního stavu (se sebepoškozováním nebo agresí vůči okolí), hlubokých depresí, stavů úzkosti a napětí. Vzácně se mohou rozvinout až psychotické stavy (nejčastěji provokací latentního duševního onemocnění, hrozí i po prvním užití!), někdy i s nutností psychiatrické léčby.[4]
Searchtool right.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Kanabinoidy.
Searchtool right.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Poruchy vyvolané užíváním kanabinoidů.

Drogová závislost opiátového typu

Opium.
Heroin.

Opium je sušená šťáva z naříznutých nezralých makovic máku setého (Papaver somniferum album). Užívá se pojídáním nebo kouřením.

Morfium (morfin) – morfinismus byl častý u vojáků v 19. a 20. století. Později vytlačeno heroinem.

Heroin (diacetylmorfin) – dnes nejčastěji zneužívaným opiátem. Užívá se nitrožilní aplikací nebo kouřením.

Metadon, buprenorfin, LAAM jsou látky opioidové povahy, používané především pro substituční léčbu závislosti na opiátech.[6]

Účinná látka

Morfin a jeho deriváty napodobují tzv. „vnitřních opiátů“ (endorfinů, enkefalinů a dynorfinů). Jedná se o peptidy vzbuzující příjemné pocity (vylučují se například při pohlavním styku, sportu, radosti aj.).[6]

  • Nejrychleji se vstřebává při i.m. nebo s.c. aplikaci,
  • nejvyšších lokálních koncentrací dosahuje v plicích, játrech a ledvinách.

Účinky na CNS:

  • Euforie (pocity slasti), příjemné pocity v oblasti břicha, analgézie, ospalost,[6]
  • nevolnost a zvracení, útlum dýchacího centra, potlačení kašlacího reflexu, pocit těžkých končetin, křeče.[6]

Účinky na PNS:

Abstinenční syndrom

  • Po 8 až 10 hodinách odnětí látky stav, který imituje zvýšenou činnost sympatiku; následuje epizoda spánku bez úlevy, probuzení, neklid, podráždění, anorexie, svalový třes, mydriáza, deprese a únava,
  • připomíná chřipkové onemocnění (horečka, nauzeu, zvracení, tachykardie, zimnice, bolest břicha, svalů, zad a končetin),
  • po 7–10 dnech úleva a pozvolná normalizace tělesných funkcí.[5]

Novorozenecký abstinenční syndrom

Abstinenční syndrom se může vyskytnout i u velkého procenta dětí matek, užívajících opiáty. Obvykle začíná do 48 hodin po porodu a projevuje se: podrážděností a poruchami spánku, kýcháním, cumláním pěstiček, křikem, vodnatou stolicí, hyperaktivitou a neklidem, neefektivním sáním, nízkým váhovým přírůstkem, fotofobií, zíváním, zvracením, křečemi.[6]

Searchtool right.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Abuzus opioidů.
Searchtool right.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Poruchy vyvolané užíváním opioidů.

Drogová závislost na léčivech s centrálně tlumivým účinkem

Alprazolam – vzorec

Mezi tyto látky řadíme následující:

  1. benzodiazepiny,
  2. barbituráty,
  3. azapirony.[5]

Mechanismus účinku

  • Sedativa a hypnotika,
  • působí na GABA receptorech, prodloužení nebo zesílení účinku GABA,
  • závislost psychická i fyzická.[5]

Akutní intoxikace

  • BZD se užívají často k suicidiím (např. v kombinaci s alkoholem) – útlum dechového centra; antidotum: flumazenil; při chronickém užívání hrozí porucha paměti, emoční labilita, roztěkanost, balbuties,
  • barbiturátové kóma – po krátkém období bolesti hlavy rubeosis faciei, tachypnoe,červený exantém, mióza; následuje kóma, zčervenání odezní a nastoupí cyanóza, hypotenze, nepravidelnost pulsu; smrt nastane útlumem dechového centra,
  • barbituráty zhoršují vyprazdňování močového měchýře.[5]

Drogová závislost kokainového typu

Erythroxylon coca

Kokain je bílý krystalický prášek získávaný z listů koky pravé (Erythroxylon coca). Patří mezi psychostimulancia přírodního původu.[7]

Mechanismus účinku

Kokain blokuje reuptake dopaminu, serotoninu a noradrenalinu na nervových synapsích v mozku.[7]

Účinky očekávané a žádoucí:

  • Euforie, veselost, halucinace,
  • mizí únava a potřeba spánku,
  • družnost, rozhodnost,
  • zvýšení mentální kapacity,
  • zvýšená hovornost,
  • pocit velkého množství energie.[7]

Účinky vedlejší a nežádoucí:

  • Při prvním užití někdy pocity srdeční slabosti, palpitace, hypertenze,
  • pocení, bledost, nauzea, nechutenství,
  • vymizení zábran, hypersexualita (někdy však se sexuální dysfunkcí),
  • po odeznění účinku deprese, pocit vyčerpání,
  • snížená soudnost,
  • nespavost,
  • mydriáza,
  • chronické užívání vede k těžkým poruchám spánku, toxické psychóze s typickými halucinacemi hmyzu.[7]
Searchtool right.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Kokain.

Drogová závislost amfetaminového typu

Amfetamin

Mezi amfetaminy patří: amfetamin, metamfetamin (pervitin), analoga amfetaminu (efedrin, fenmetrazin, extáze [MDMA]).

  • zvyšují koncentraci a účinek mediátorů na nervových synapsích (noradrenalin, dopamin, serotonin),
  • centrální stimulancia.[5]

Nežádoucí účinky

  • Pocity strachu a neklidu (po jednorázovém podání),
  • po opakovaném podání se vyvíjí psychická závislost s tendencí ke zvyšování dávek,
  • při dlouhodobém užívání může dojít k rozvoji amfetaminové psychózyhalucinace, paranoia, irreverzibilní poškození mozku.[8]
Searchtool right.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Amfetaminy.

Drogová závislost katového typu

Konzument katy

Catha edulis (kata jedlá) je nízký strom rostoucí ve východní Africe a Arábii. Uživatelé katy konzumují mladé výhonky, listy i kůru. Nejčastěji se žvýká nebo užívá ve formě různých nálevů či zákusků.[5]

Účinné látky

  • Norefedrin, cathin, cathinon,
  • v CNS působí prostřednictvím dopaminu (silné stimulační účinky).[5]

Nežádoucí účinky

  • Nechutenství, nežádoucí účinky na kardiovaskulární systém (jako u amfetaminu),
  • chronický konzument trpí podvýživou, je psychicky i fyzicky zchátralý, časté arytmie a vředy.[5]

Drogová závislost halucinogenového typu

Halucinogeny (psychedelika, delirogeny, fantastika, psychozomimetika, psychotomimetika, psychodysleptika) vyvolávají u uživatelů psychické změny až do stadia toxické psychózy.

  • Kvalitativní poruchy vědomí, kompletní nebo ostrůvkovitá ztráta paměti,
  • euforie nebo deprese, úzkost (může vést k agresivitě), panika,
  • poruchy ve vnímání časoprostoru, čas běží rychleji nebo naopak pomaleji, špatný odhad vzdáleností, porucha vnímání okolí, pocity derealizace, při vyšších dávkách halucinace,
  • perzekuční a jiné bludy, ztráta soudnosti,
  • nápadné chování, hyperaktivita či naopak ztuhlost.[9]

Účinná látka

  • Psilocybin – lysohlávky,
  • kyselina ibotenová – muchomůrka červená,
  • meskalin – kaktus Lophophora Wiliamsi,
  • bufotenin – semena rostliny Cohoba,
  • ibogain – kořen keře Tabernate Iboga,
  • atropin, skopolamin – durman.[9]
  • DMT – Chřastice Rákosovitá, Rákos.[9]

Mechanismus účinku

  • Působí na serotoninové receptory,
  • mírná psychická závislost a nepřítomnost somatické závislosti a odvykacího stavu,
  • poruchy chování v průběhu psychózy,
  • psychotické reminiscence (flashbacky).[9]
Searchtool right.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Halucinogeny.

Atropin – Scopolamin

Atropin – ester kyseliny tropové a tropinu

Atropin
  • alkaloid získávaný z četných lilkovitých rostlin
  • přírodní je (−) hyoscyamin – farmakologicky účinný
  • při úpravách v roztocích spontánně přechází na racemát – atropin

Scopolamin – hyoscin

Skopolamin
  • alkaloid vyskytující se v rostlinách vedle hyoscyaminu v různém množství
  • chemicky i účinkem je blízký atropinu
  • obě látky mají jedno centrum asymetrie – 2 enantiomery

Mechanismus účinku

  • Atropin inhibuje účinky acetylcholinu kompeticí o receptory.
  • Atropin má velkou afinitu k receptoru, ale neaktivuje ho.
  • Uvolňování acetylcholinu atropin neovlivňuje.
  • Atropin tedy oslabuje muskarinové efekty acetylcholinu.

Příznaky otravy

  • zčervenání v obličeji, suché sliznice, tachykardie, mydriáza.[2]

LSD

Searchtool right.svg Podrobnější informace naleznete na stránce LSD.

Psilocybin – Psilocin

Psilocybin

Psilocybin:

  • ester kyseliny fosforečné a 4-hydroxy-N´, N´-dimethyltryptaminu
  • (strukturní podobnost viz serotonin 5-HT)
  • Nestabilní, spontánně se štěpí na psilocin
  • Účinky - nepředvídatelné.[2]

Abúzus alkoholu

Pencil.png upravit

* Pojem alkoholismus byl poprvé užit r. 1849, až o sto let později začal být považován za medicínský problém.
  • somatická poškození se mohou týkat všech orgánů
  • z psychiatrického hlediska rozdělíme problémy s alkoholem na dvě skupiny:
  1. poruchy spojené s přímým účinkem alkoholu na CNS
  2. poruchy související s abúzemnávykové chování

Klasifikace

  • hlavní je MKN-10
  • Jellinekova typologie:
    • typ α – problémové pití, používané k potlačení a odstranění tenze, úzkosti či depresí, často pití o samotě
    • typ β – příležitostný abúzus, časté pití ve společnosti
    • typ γanglosaský typ – preference piva a destilátů, poruchy kontroly pití, nárůst tolerance, progrese konzumace
    • typ δrománský typ – preferují víno, chronická konzumace, udržují si určitou hladinku, bez výrazných projevů opilosti
    • typ εepizodický abúzus – dipsomanie, kvartální pití, s obdobími abstinence
Pít či nepít?

Akutní intoxikace

  • prostá opilost, zpočátku působí stimulačně, psychomotorická excitace, mnohomluvnost, snížení zábran atd.
  • pak útlum, únava, somnolence, spánek až bezvědomí a smrt
  • do 2 g/kg: excitační stádium, lehká opilost
  • následuje: hypnotické stádium – opilost středního stupně
  • více než 2 g/kg: narkotické stádium
  • nad 3 g/kg: intoxikace

Patologická intoxikace

  • náhle vzniklá patická reakce na alkohol, začíná záhy po vypití malého množství
  • příznaky:

Škodlivé užívání

Závislost na alkoholu

  • v závislost onemocnění přechází většinou nenápadně, objevují se postupné změny
  • příznaky:
    • změny v myšlení a chování
    • alkoholové obrany – adaptační mechanismus → reaguje na konflikty vyvolané pitím, racionalizuje tím své pití
  • příklad rozvinuté závislosti:
    • změna tolerance (ranní doušky)
    • okénka = palimpsesty = výpadky paměti způsobené požitím alkoholu
Searchtool right.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Léčba závislosti na alkoholu.

Alkoholový odvykací stav

  • u osob s dlouhodobým a intenzivním abúzem
  • dojde k němu po několika hodinách či dnech po přerušení konzumace
  • maximální intenzita je hlavně druhý den
  • příznaky:
  • odeznívá během 4–5 dnů
  • mohou být komplikace: delirium tremens
    • závažný stav s relativně vysokou mortalitou
    • objeví-li se během excesu – intoxikační delirium
    • poruchy vědomí, kognice, halucinace, bludy, dezorientace, třes, křeče, inverze spánku
    • komplikováno hypoglykémií, metabolickým rozvratem

Psychotické poruchy (alkoholové psychózy)

  • následek chronického abúzu
  1. alkoholová halucinóza – trvalá přítomnost halucinací po snížení množství alkoholu v krvi
  2. amnestický syndrom – chronické zhoršení krátkodobé paměti
  3. alkoholová demence
  4. Korsakovova psychóza
  5. alkoholová epilepsie a další

Komorbidity

Průběh a prognóza

  • není možno dosáhnout kontrolovaného užívání = abstinence je základní podmínkou léčby[10]

Polytoxikománie

  • Kombinované působení alkoholu, léčiv a drog.
  • Potencování sedace (alkohol, benzodiazepiny, opiáty).
  • Potencování stimulace (kokain, amfetaminy).
  • Nepředvídatelné individuální reakce při různých kombinacích.

Farmakodynamické interakce

  • CNS depresiva působí jako agonisti.
  • Zvyšují a prodlužují efekt např. respirační depresi.
  • CSN depresiva a CNS stimulancia jsou antagonisti.

Farmakokinetické interakce

  • Inhibice enzymů, inhibice metabolismu.[2]

Nové trendy v abuzu drog

Piperaziny a deriváty

m-CPP.
  • Tablety „XTC“ a jejich obsah.
  • m-CPP metabolit trazodonu.
  • 1-(3-chlorphenyl)piperazin.
  • podobné úč. jako MDMA.

Spice a syntetické „kanabinoidy“

JWH-018.
  • Rostlinné vonné směsi s tajnými ingrediencemi působícími na receptory kanabinoidů jako agonisti.
  • Aminoalkylpyrolderiváty (JWH-030..., HU-308...CP 47,497...).
  • Aminoalkylindolderiváty (JWH-018) 1-pentyl-3-(1-naftoyl)indol.[2]

Psychoaktivní rostliny

  • Kawa (Piper methysticum) – relaxace;
  • Khat (Catha edulis) – lehká stimulace;
  • Kratom (Mitragyna speciosa) – stimulant/analgetikum;
  • Salvia divinorum, Salvinorin A – halucinogen;
  • Argireia nervosa (Havajská růže) – mírný halucinogen.[2]

Obecné trendy ve způsobu abuzu drog

  • Klesá i. v. aplikace, klesá AIDS a jiné infekce;
  • Stoupá p. o. aplikace, inhalace, kouření, šňupání (sniffing/snorting).
  • Stoupá polytoxikománie:
    • Směsi psychoaktivních látek včetně alkoholu – tzv. koktaily;
    • Postupná aplikace budivých a tlumivých látek „Using elevator“.
  • Stoupá abuzus „smart drugs“ a „life style drugs“.[2]

Sledování EU trendů

  • EUROPOL – monitorování a mezinárodně koordinované akce
  • EMCDDA Lisabon
    • monitorování trendů
    • monitorování mortalit následkem abuzu
    • monitorování abuzu nových drog „Designer Drugs“
  • Problémy s abuzem legálních léčiv
  • Odvykání abuzu benzodiazepinů velmi obtížné
  • Problematické kombinace heroinu s alkoholem a sedativy (benzodiazepiny)[2]

Následky abuzu drog

  • Úmrtí – přímá či nepřímá souvislost (Drug Related Deaths, DRD)
  • Infekční choroby – AIDS, tuberkulóza, hepatitida
  • Kriminalita (Drug Related Crime, DRC)
  • Sociální ztráty, rozvrat rodin, pracovní nespolehlivost….
Celkový podíl DRD DRD na 100 tis. obyvatel
Luxembourg 22 (2000) 4,6
Francie 228 (1997) 0,4
Německo 2030 (2000) 2,4
Itálie 1016 (2000) 1,8
UK 3495 (2000) 5,8
Holandsko 76 (1999) 0,5
[2]

Role substituce v léčbě drogové závislosti

  • Konečný cíl – úplná abstinence
  • Prozatímní cíl – snížení rizik infekcí, DRD, DRC
  • Opiáty – buprenorfin, methadon, dihydrokodein…
  • Kokain – neuroleptika[2]


CAVE!!! PAMATUJ !

  • Ilegální drogy jsou ilegální, protože jsou nebezpečné
  • Nejsou nebezpečné, protože jsou ilegální[2]

Odkazy

Související články

Reference

  1. KRMENČÍK,. Enpsyro – Pojmy a definice [online]. ©2000. Poslední revize 2009, [cit. 2010-04-07]. <http://www.biotox.cz/enpsyro/pj3opoj.html#Ab%C3%BAzus%20l%C3%A1tek>.
  2. a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u BALÍKOVÁ, Marie. Abuzus a intoxikace [online]. [cit. 2012-03-09]. <https://el.lf1.cuni.cz/p56355604/>.
  3. a b c d LINCOVÁ, Dagmar, et al. Základní a aplikovaná farmakologie. 1. vydání. GALÉN, 2002. ISBN 80-7262-168-8.
  4. a b c d e Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti, Úřad vlády ČR. Konopné drogy – podrobně [online]. ©2003. Poslední revize 2009-01-16, [cit. 2010-04-07]. <http://www.drogy-info.cz/index.php/info/ilegalni_drogy/konopne_drogy/konopne_drogy_podrobne>.
  5. a b c d e f g h i PETR,. Drogová závislost (toxikomanie) [online]. ©2004. Poslední revize 2005, [cit. 2010-04-07]. <http://www.zsf.jcu.cz/Members/ppetr/Informace/elektronicke-studijni-texty/>.
  6. a b c d e f Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti, Úřad vlády ČR. Opiáty – podrobně [online]. ©2003. Poslední revize 2005-10-04, [cit. 2010-04-07]. <http://www.drogy-info.cz/index.php/info/ilegalni_drogy/opiaty/opiaty_podrobne>.
  7. a b c d Prev-Centrum. Kokain [online]. ©neznámý. Poslední revize neznámé, [cit. 2010-04-07]. <http://www.prevcentrum.cz/Drogy-info.aspxe>.
  8. Neznámý autor. Psychostimulancia [online]. ©neznámý. Poslední revize neznámé, [cit. 2010-04-07]. <http://www.angelfire.com/az2/psychos/>.
  9. a b c d Sananim – občanské sdružení. Halucinogeny [online]. ©neznámý. Poslední revize neznámé, [cit. 2010-04-07]. <http://www.drogovaporadna.cz/halucinogeny.html>.
  10. BENEŠ, Jiří. Studijní materiály [online]. [cit. 2009]. <http://jirben.wz.cz>.

Použitá literatura

Externí odkazy