Aktinomykóza

Z WikiSkript

Aktinomycety[upravit upravit | editovat zdroj]

  • aktinomycety a nokardie představují přechod mezi bakteriemi a plísněmi – tvoří dlouhá větvící se vlákna, hlavními zástupci jsou:
  1. Actinomyces israeli – anaerobní nebo mikroaerofilní, nachází se v ústní dutině (často v tonsilárních kryptách)
  2. Nocardia asteroides – aerobní, acidoresistentní, saprofyt v půdě a rostlinách

Aktinomykóza[upravit upravit | editovat zdroj]

  • chronická infekce vyvolaná Actinomyces israeli
  • lokální zánětlivé změny (generalisace z pyemie je vzácná) mají dvojí charakter:
  1. hnisavá kolikvace – tvorba abscesů, eventuálně píštělí
  2. fibroprodukce – jizvení
  • neléčený proces se dále šíří per continuitatem, nezastaví jej ani fascie ani kost

Morfologie[upravit upravit | editovat zdroj]

  • základním morfologickým projevem je jizvící se zánětlivý infiltrát v podobě velkých, tuhých, nepřesně ohraničených pseudotumorosních útvarů prostoupených abscesy (tzv. aktinomykom), důležitá je přítomnost drúz tvořených aktinomycetovými vlákny (centrum kompaktní, na periferii jsou vlákna uspořádána radiálně, na okrajích kyjovitě ztluštělá a silně eosinofilní – tzv. Splendorův-Hoeppliho fenomén z reakce mezi antigenem a protilátkou), drúzy jsou patrné i makroskopicky jako sírově žlutá granula, která mohou odcházet s hnisem píštělemi;
Aktinomykom – Splendorův-Hoeppliho fenomén
Drúza

Formy[upravit upravit | editovat zdroj]

  • podle lokalizace se rozlišuje několik forem aktinomykosy:
  1. cervikofaciální – začíná kdekoliv v ústní dutině a hltanu, především v dásni dolní čelisti, zevně je patrné zánětlivé zduření a vytváření píštělí, jimiž se navenek otvírají mnohotné abscesy
  2. intrathorakální – nejčastěji infekce plic aspirací aktinomycet z ústní dutiny, případně per continuitatem nebo hematogenně z cervikofaciální či abdominální formy, aktinomykosa plic má charakter chronické abscedující pneumonie
  3. abdominální – vzniká propagací z hrudníku nebo jde o primární střevní aktinomykosu nejspíše deglutičního původu, nejčastěji je postižen apendix, opět jde o hnisavý a fibroproduktivní proces se vznikem srůstů mezi sousedními orgány a s tvorbou píštělí (zevních i vnitřních), thrombophlebitis mesenteriálních žil vede k portální pyemii – v játrech jsou pak mnohočetné abscesy
  4. kožní – zřídka vzniká primárně (hluboký zánětlivý infiltrát, abscesy se provalují píštělemi a vznikají vředy, proces se šíří do hloubky a zachvacuje fascie, svaly a další tkáně), většinou vzniká provalením hlouběji uložených procesů

Diagnostika[upravit upravit | editovat zdroj]

  • mikroskopické vyšetření nebo kultivace
  • častěji histologické vyšetření

Terapie[upravit upravit | editovat zdroj]

Prevence[upravit upravit | editovat zdroj]

  • ústní hygiena, pravidelná výměna zubního kartáčku a návštěvy stomatologa

Nokardiosa[upravit upravit | editovat zdroj]

  • postihuje primárně plíce (tvorba granulomů, podobná tuberkulose), ve srovnání s aktinomykosou má větší sklon ke generalisaci, hlavně do mozku a kůže
  • v terapii je výhodná kombinace antibakteriální (sulfonamid, cefotaxim, aminoglykosidy) a chirurgické léčby

Mycetom (maduromykosa)[upravit upravit | editovat zdroj]

  • chronické kožní onemocnění v tropických a subtropických oblastech, postihuje převážně dolní končetiny, původci jsou bakterie (nokardie a streptomycety) i plísně

Odkazy[upravit upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit upravit | editovat zdroj]

Zdroj[upravit upravit | editovat zdroj]

  • DOSTÁL, Václav, et al. Infektologie. 1. vydání. Praha : Karolinum, 2004. 338 s. ISBN 80-246-0749-2.