Akutní epiglotitida
Akutní epiglotitida (MKN-10: J05.1) je život ohrožující otok epiglottis a septikémie způsobená Haemophilus influenzae typu B. Nejčastěji postihuje děti ve věku 1–6 let.[1] Zavedením očkování proti Haemophilus influenzae typu b do rutinního kalendáře došlo prakticky k eliminaci.[2]
Obsah |
upravit Patogeneze
Obstrukce horních dýchacích cest nastává překrytím části či celého hrtanového vchodu několikanásobně zvětšenou epiglottis. Příčinou je rychle postupující phlegmona epiglottis. Za obecně významnou predispozici k těmto invazivním mikrobům je označována fyziologicky snížená schopnost produkovat IgG 2 (ochrana proti invazivním opouzdřeným bakteriím) v tomto věku.[2]
upravit Klinický obraz
Akutní epiglotitida má rychlý vývoj (v řádu hodin). Začíná řezavou bolestí v krku a polykacími obtížemi, poté se objevuje dyspnoe. Dítě je bledé, hypoxické, sedí v předklonu, z úst mu vytékají sliny (nemohou odtékat valekulami podél epiglottis). Má horečku, tichý hlas a může opatrně, povrchně pokašlávat.[3] Fyzikální nález na plicích je chudý, progrese obstrukce, tj. dysfagie a dyspnoe přichází během několika hodin. Vzácně mohou podobně imponovat paratonzilární/retrofaryngeální absces, těžká pablánová tonzilitida.[2]
upravit Diagnostika
Základem přesné diagnostiky je dobrá aspekce epiglottis. Provádíme šetrnou aspekci hltanu po krátkém stlačení jazyka špátlí. Objeví se zvětšená, zarudlá a prosáklá epiglotis, často bizarních tvarů. Někdy epiglotis není patrna, neboť v okolí stagnují sliny a zánětlivý sekret, které vytvářejí charakteristické „jezírko“ . Při typickém průběhu je možno diagnózu stanovit již na základě klinického nálezu, nezávisle na aspekci epiglotis.
Při suspekci na akutní epiglotitidu se musíme vyvarovat položení a vyšetření dítěte vleže, hrozí „přiklopení“ epiglotis na laryngeální vchod s úplnou obstrukcí a progresivní hypoxií![2]
Klíčové je umět pohotově odlišit akutní epiglotitidu a laryngitidu:
| Akutní epiglotitida | Akutní laryngitida[1][3] | |
|---|---|---|
| Průměrný věk | 3–4 roky | 6–36 měsíců |
| Průběh | hodiny (6–24 hod.) | dny (2–3) |
| Prodromy | – | rýma |
| Kašel | –/mírný | štěkavý |
| Krmení | ne | ano |
| Ústa | vytékají sliny | zavřená |
| Toxicita | ano | ne |
| Teplota | > 38,5° C | < 38,5 °C |
| Stridor | jemný | skřehotavý |
| Hlas | slabý/tichý | chraplavý |
| Recidivy | ne | ano |
upravit Léčba
- V přednemocniční terapii dítě netraumatizovat, transportovat zcela v klidu, v sedě;[2]
- endotracheální intubace;
- hospitalizace na JIP;
- odběr hemokultury;
- i. v. ATB: cefalosporiny 2. či 3. generace (cefuroxim, ceftriaxom, cefotaxim) i. v. 7–10 dní.
- Osobám, které přišli do kontaktu s postižením dítětem, by měl být preventivně podán rifampicin.[1]
upravit Prevence
Pravidelné očkování proti záškrtu, tetanu, dávivému kašli, virové hepatitidě typu B, dětské přenosné obrně a nákazám Haemophilus influenzae typu b (od roku 2007 jako hexavakcína).
Používá se polyribosylribitolfosfát konjugovaný na tetanický nebo geneticky modifikovaný difterický anatoxín.
upravit Odkazy
upravit Související články
upravit References
- ↑ a b c TASKER, Robert C., Robert J. MCCLURE a Carlo L. ACERINI. Oxford Handbook od Paediatrics. 1. vydání. New York : Oxford University Press, 2008. s. 295. ISBN 978-0-19-856573-4.
- ↑ a b c d e HAVRÁNEK, Jiří: Infekce horních dýchacích cest
- ↑ a b KLIEGMAN, Robert M., Karen J. MARCDANTE a Hal B. JENSON. Nelson Essentials of Pediatrics. 1. vydání. China : Elsevier Saunders, 2006. 5; s. 497. ISBN 978-0-8089-2325-1.
