Akutní virová encefalitida

Důsledkem je postižení neuronů a glie za vzniku zánětu a edému.

Obsah 1 Etiologie 2 Klinické projevy 3 Prognóza 4 Odkazy 4.1 Související články 4.2 Použitá literatura

upravit Etiologie

• viry příušnic, HSV, VZV, EBV
• Podstatná vazba na vektor: klíště – klíšťová a ruská jaroletní encefalitida, komár – západní koňská nemoc (USA), západní nilská encefalitida (Afrika).
• Postinfekční encefalitidy – navázaly na dětské infekce (spalničky, plané neštovice, zarděnky), nejde o přímé působení viru.

upravit Klinické projevy

• Celkové projevy („chřipkové“): bolesti svalů, teplota, cefalea, meningeální reakce, zmnožení buněk v likvoru.
• Příznaky mozkového postižení – ložiskové/difúzní, dle lokalizace.
• Při postižení hemisfér → epilepsie, mimovolní pohyby, parézy, zmatenost, poruchy řeči.
• Rhombencephalits = postižení struktur mozečku a kmene.
• Postižení mezencefala → okohybné a autonomní poruchy.
• Postižení mozečku → ataxie, dysartrie.
• Postižení kmene → nystagmus, kvadruparéza, parézy hlavových nervů.
• Postižení míchy → smíšená motorická, senzitivní a autonomní dysfunkce.

upravit Prognóza

• trvá obvykle několik týdnů;
• prognóza závisí na druhu viru;
• mortalita při infekci HSV 20–30 %, u příušnic jen 2 %;^[1]
• rovněž následky z neurologického hlediska různě závažné.

upravit Odkazy

upravit Související články

• Encefalitida
  • Virové encefalitidy: Vzteklina, Dětská obrna, Herpetická encefalitida, klíšťová encefalitida

upravit Použitá literatura

1. ↑ SEIDL, Zdeněk a Jiří OBENBERGER. Neurologie pro studium i praxi. 1. vydání. Praha : Grada Publishing, 2004. ISBN 80-247-0623-7.