Alergeny
Alergen je exogenní antigen, který je u vnímavého jedince schopen vyvolat patologickou (alergickou) imunitní reakci.
Obsah |
upravit Druhy alergenů
Alergeny rozdělujeme do několika skupin.
upravit Pyly
Pyly jsou jedním z nejdůležitějších alergenů. Jejich výskyt je vázán na období květu dané rostliny obsahující pyl, který se přenáší do ovzduší. Z toho důvodu je pro alergiky velmi výhodné sledovat pylové zpravodajství. Někdy onemocnění trvá celý rok, zpravidla v období nejvyššího výskytu alergenu (v létě) dochází k exacerbaci příznaků. Pyly trav, obilí, bylin, keřů, stromů přinášejí potíže již od února, pyly květin většinou alergie nezpůsobují (kromě pampelišky). 10–20 pylových zrn v 1 m3 vzduchu již způsobí potíže (např. mezi polovinou května a července se vyskytuje 100–500 zrn na 1 m3 vzduchu). Nejhorší je teplé počasí, větrno; déšť snižuje riziko potíží. Vypozorovala se značná zkřížená reaktivita u trav a břízovitých stromů – pyly těchto stromů mohou reagovat zkříženě i s alergeny některého ovoce a zeleniny.
Nejčastější projevy:
- alergická rhinitis;
- konjunktivitis;
- asthma bronchiale;
- u některých pacientů se vyskytují i kožní projevy (urtikárie) po kontaktu s daným alergenem.
upravit Prach
Prach je všudypřítomné agens rozmanitého složení:
- odpadlé částečky předmětů a látek;
- epitelie zvířat, lidí;
- vlasy a chlupy;
- mikroorganismy nebo zbytky těl mikroroganismů, výměšky, hmyz, roztoči;
- v bytovém prachu i plísně Alternaria, Cladosporium, Aspergillus, Penicillium, Mucor, Rhizopus.
upravit Členovci
Různé součásti hmyzu (jedy, sliny, odloupaná kutikula, exkrementy) mohou způsobovat alergie. Alergie jsou vyvolány štípnutím, žihadlem, kontaktem s kůží, inhalací. Zdrojem alergenů je i mrtvý hmyz.
upravit Roztoči
Roztoči jsou běžnou součástí domácího prachu. Základní podmínkou jejich rozmnožování je vlhkost (optimum 70–80 % při 25 °C). Nejčastěji se množí v matracích, nejvíce jich je v ložním prádle, čalouněném nábytku, v kobercích a závěsech. Roztoči se nejčastěji živí plísněmi. Stanoví se počítáním pod mikroskopem, metodou ELISA, kvantifikací guaninu (v exkrementech roztočů).
upravit Včely a vosy
Včely a vosy patří mezi blanokřídlý hmyz.
V jedu včely se nachází fosfolipáza A2, hyaluronidáza, kyselá fosfatáza a melitin.
Melitin:
- tvoří 50 % obsahu žihadla;
- lyzuje erytrocyty;
- ovlivňuje činnost myokardu a krevního oběhu;
- má kurarizační efekt.
V jedu vos, vosíků a sršňů se nachází 4 alergenní frakce: fosfolipáza A, fosfolipáza B, hyaluronidáza a antigen 5. Mezi antigeny existuje rozdílná zkřížená reaktivita, jenž je mezi jedem včely a vosy slabá, ale mezi jedem vosy a sršně silná. V jedech hmyzu se nachází toxické složky, které spouštějí anafylaktoidní reakci a mohou způsobit až anafylaktický šok.
upravit Domácí a hospodářská zvířata
Alergeny z domácích a hospodářských zvířat způsobují alergii u 5 % osob. Nejčastější jsou alergie na psy a kočky, ale také na králíky, koně, křečky a exotické ptáky. Alergologicky významné jsou šupiny, kůže a srst, ale alergizovat mohou i výkaly, moč nebo sliny zvířat. Vysoký výskyt alergenů je zejména ve slinách koček. Jejich olizováním se dostává na srst a do prostředí.
Kočičí alergeny:
Psí alergeny:
- epitelie;
- moč;
- sérový albumin.
Koňské alergeny:
- sérový albumin;
- alergeny v kůži, srsti.
Exotičtí ptáci:
- roztoči v peří.
upravit Plísně a další mikroorganismy
Plísně se vyskytují ve vlhkých místnostech (pod obklady, tapetami, ve vzduchu), ve staveních bez trvalého obývání a při nedostatečném větrání. Pokud pacient popisuje potíže např. jen na chatě, je podezření, že původcem můžou být právě plísně. Potíže mohou někdy mít sezónní charakter. Deště a mlhy zvyšují množství plísní ve vzduchu.
Alternaria:
- všudypřítomná;
- saprofyticky se vyskytuje na rostlinách, potravinách ;
- nejvíc na podzim, na jaře;
- hlavní alergen Alt a I.
Aspergillus:
Penicillium:
- všudypřítomná, celoroční;
- pro růst důležitá vyšší vlhkost.
Dalším zdrojem alergizace jsou mikroorganismy žijící v klimatizacích: Actinomyces, prvoci, plísně, které způsobují tzv. chorobu z klimatizace.
- Farmářská plíce: profesionální poškození; forma exogenní alergické alveolitidy; příčinou jsou termofilní aktinomycety.
- Vodní řasy (po vykoupání v rybníku).
upravit Potraviny
Potraviny způsobují alergie, které jsou často diagnosticky problematické a závisí na úpravě dané potraviny (v mase jsou stopy ATB, v rostlinách pesticidy).
- Nejčastěji alergizuje vejce, ryby, lískové oříšky, mléko, celer, ovoce, zelenina, mouka, burské oříšky, maso, brambory, kakao.
- Alergeny jsou většinou glykoproteinové povahy (molekulární hmotnost 10 000–40 000); rozdílné fyzikální vlastnosti.
upravit Kravské mléko
Kravské mléko obsahuje kasein, β-laktoglobulin, sérový albumin, α-laktalbumin, což jsou termostabilní alergeny. Alergie na mléko je vzácná u dospělých, častěji se vyskytuje u dětí (specifické IgE až do dospělosti). V současnosti se vyrábí i hypoalergenní mléko: většina proteinů má molekulovou hmotnost menší než 3 400, takže nezpůsobuje senzibilizaci.
upravit Vejce
Bílek alergizuje nejčastěji, alergická reakce je namířena proti těmto proteinům: ovalbumin (hlavní termolabilní alergen), konalbumin, ovomukoid (hlavní termostabilní alergen), ovoglobulin, ovomucin.
Ve žloutku se nachází livetiny, které také často způsobují alergickou reakci. Poměrně často dochází ke zkřížené reaktivitě s alergeny bílku a peří, vajíčky a drůběžím masem.
upravit Ryby
Složky sarkoplazmy rybího svalu odolávají vaření a způsobují alergii. Dalšími alergeny jsou histaminoliberátory, histamin v tuňákovi. Způsobují astmatické potíže a anafylaktický šok.
upravit Maso
Nejvíc alergenní je vepřové maso, jehož alergeny vzdorují vaření. Osoby výrazně citlivé na penicilin mohou reagovat na maso a osoby přecitlivělé na vejce mohou reagovat na drůbeží maso.
upravit Obilniny
Alergeny z obilnin jsou zejména albuminy a globuliny v mouce. Často se setkáváme se zkříženou reakcí obilnin s burskými oříšky. Gliadin způsobuje coeliakální sprue; je bohatý na kyselinu glutamovou, prolin a disulfidické vazby. Některé antigeny jsou obsaženy v lihovinách vyrobených z příslušného obilí. Také v některých lécích se nachází gluten, škroby z kukuřice a obilí.
upravit Zelenina a ovoce
Častí původci alergické reakce:
- burské oříšky, soja, hrášek, fazole;
- brukvovitá zelenina: křen, hořčice, ředkvičky, kapusta; acyl-izothiocyanáty; maskované alergeny;
- mrkvovitá zelenina: celer; anafylaktické šoky časté; příprava celeru a mrkve může vyvolávat kopřivku na rukou, rýmu, slzení;
- lilkovitá zelenina: rajče X paprika, lilek, brambory, pyl trav; kopřivka, ekzém, afty;
- ovoce: jablko, lískový oříšek; zkřížená alergie s pyly stromů; broskev; Quinkeho edém rtů, jazyka, svědění, rýma, konjunktivitida; jahoda způsobuje kopřivky u dětí;
- kakao a čokoláda: anafylaktická reakce výjimečná; často urtikárie, bolesti hlavy, dermatitis; nutno konzumovat velké množství čokolády.
upravit Potravinářská aditiva
- Barviva: azotová; kožní a respirační projevy, mohou způsobit až anafylaktický šok.
- Konzervační látky: sulfity; pro konzervaci sušeného ovoce, v moštu, víně, pivu, octu, v lécích (kortikoidy); bronchospasmus; kyselina benzoová, chinin, bifenyly.
- Alergie na želatinu, glutamát sodný, aspartam, papain; α-amyláza způsobuje astma u pekařů.
- Znečišťující látky v potravě: pesticidy, insekticidy, fungicidy; umělá výživa dobytka; nikl (po přípravě v niklovaném nádobí).
- Hypersenzitivita na kvasinky a plísně → alergie na pivo, plísňové sýry, marmelády.
upravit Léčba alergie
Podrobnější informace naleznete na stránce Léčba alergie.
upravit Odkazy
upravit Související články
upravit Externí odkazy
- Přídatné látky (bližší informace o potravinářských aditivech)
upravit Použitá literatura
- HOŘEJŠÍ, Václav a Jiřina BARTŮŇKOVÁ. Základy imunologie. 3. vydání. Praha : Triton, 2008. 280 s. ISBN 80-7254-686-4.
