Amalgám
Obsah |
upravit Vlastnosti
Amalgám řadíme mezi definitivní výplňové materiály. V nynější době existuje několik typů amalgámů. První amalgámy se používaly již před 150 lety. Jedná se o slitinu rtuti a dalších kovů, zejména se jedná o stříbro, měď a cín.
- Stříbro se používá pro svou mechanickou a chemickou odolnost. Dále urychluje tuhnutí a zvyšuje výslednou expanzi výplně.
- Měď zvyšuje pevnost a tvrdost výplně a také zvyšuje výslednou expanzi výplně.
- Cín naopak snižuje mechanickou a chemickou odolnost, zvyšuje plasticitu a oproti mědi a stříbru zvyšuje kontrakci.
Amalgámová výplň drží v kavitě makroretencí, a tak je nutné preparovat kavitu s podsekřivinami. Amalgám dozrává v kavitě déle než 24 hodin. Tento proces končí mezi třetím a šestým měsícem. Po jedné hodině odolá amalgámová výplň tlaku 150 MPa po dvacetičtyřech hodinách tlaku 300 MPa. U konvenčního amalgámu na rozdíl od novodobých amalgámů dochází k merkuroskopické expanzi. Amalgám má skvělý self-sealingový efekt, který zajišťují postupně vznikající produkty koroze.
upravit Složení
Konvenční (γ2 amalgám)
- Ag 66–73 % (zvyšuje mechanickou odolnost, vyšší expanze);
- Sn 25–29 % (antagonista Ag);
- Cu < 6 %!! (funguje jako Ag);
- Zn < 2 % (kvůli tavení nedává se, pozdní expanze, vnitřní koroze → uvolňování H2 → narušená výplně, dříve místo inertních plynů jako antioxidant);
- Hg < 3 % do 60. let zvyšoval creep, (Hg je v prášku kvůli “předamalgamaci“ (= umělé stárnutí amalgámů) proto, aby se rychleji spojovaly ty kuličky/piliny s tekutou rtutí, a rychleji tuhl.).
Se zvýšeným obsahem Cu (non γ2 amg)
- Ag > 40 %,
- Sn 25–29 %,
- Cu 10–30 %,
- Zn < 2 %
- Hg < 3 %,
upravit Typy amalgámu a jejich klasifikace
Podle procentuálního zastoupení mědi v amalgámu se amalgámy rozdělují na amalgámy konvenční (s nízkým obsahem mědi) a amalgámy vysokoměďnaté.
upravit Klasifikace
- podle obsahu mědi
- konvenční amalgámy – obsahují méně než 6 % mědi,
- novodobé amalgámy – obsahují mezi 10 % až 30 % mědi,
- podle tvaru a velikosti částic prášku
- pilinový – délka pilin (3–6) μm, mají různý tvar, musí se kondenzovat velkým tlakem,
- sférický – průměr (5–50) μm, vyžaduje menší kondenzační tlak, ale i tak se kondenzuje špatně pro svůj tvar,
- směsný (blend) – kombinuje ideální vlastnosti obou (je tvořen ze 30 % pilinovým a ze 70 % sférickým amalgámem),
- podle typu kapalné složky
- tradiční – obsahují rtuť jako kapalnou složku,
- bezrtuťové – obsahují směs galia, india a cínu jako kapalnou složku, která je tekutá také za pokojové teploty (tento typ je ale stále ve vývojové fázi).
upravit Reakce tuhnutí
upravit Příprava
Amalgám si připravíme buď v amalgamátoru (v poměru 1:1,1 (prášek : rtuť) při otáčkách 1800–6600 za minutu) nebo použijeme kapslovaný amalgám. Správně namíchaný amalgám by měl mít konzistenci marcipánu. Nadbytek rtuti vede ke snížení mechanické a chemické odolnosti a vysoké konečné expanzi. Nedostatek rtuti vede ke snížení odolnosti v tlaku a proti korozi.
upravit Aplikace a zpracování v kavitě
Amalgám se při aplikaci musí řádně kondenzovat a přiadaptovat ke stěnám kavity. Kavita na amalgámovou výplň musí být minimálně 2 mm hluboká a při dostavbě hrbolku dokonce 3 mm hluboká. Amalgám se kondenzuje cpátkem s rovným čelem nebo strojovým kladívkem na amalgám. Aplikaci lze rozdělit na dvě fáze. První fázi označujeme jako kondenzační a trvá asi 3 minuty a druhou fázi označujeme jako modelovací, která trvá maximálně 5 minut od konce kondenzace.
upravit Nástroje ke zpracování
Nástroje ke zpracování rozdělujeme na ořezávače (carvers) a ohlazovače (burnishers).
- Ořezávače: discloid-cleoid, frahm, Wielandův srpek.
- Ohlazovače: ball-football, Westcott.
upravit Indikace
Amalgámová výplň je indikována na první a druhou třídu podle Blacka a na pátou třídu podle Blacka, pokud kavita zasahuje subgingiválně a pokud tento typ výplně nenaruší estetický vzhled chrupu. Dále je indikován na dostavbu hrbolků zubů v laterálním úseku. Kontraindikována je amalgámová výplň ve frontální oblasti chrupu, pokud je v sousedství jiný kov (mohlo by dojít k elektrogalvanické korozi), po endodontickém ošetření zubu.
upravit Odkazy
upravit Související články
upravit Použitá literatura
DOSTÁLOVÁ, Tatjana, et al. Stomatologie. 1. vydání. Praha : Grada Publishing, a.s, 2008. 196 s. ISBN 978-80-247-2700-4.
MAZÁNEK, Jiří a František URBAN, et al. Stomatologické repetitorium. 1. vydání. Praha : Grada Publishing a.s, 2003. 456 s. ISBN 80-7169-824-5.
