Ameloblastom

Obsah 1 Popis 2 Výskyt 3 Varianty 4 Terapie 5 Komplikace 6 Odkazy 6.1 Použitá literatura

Ameloblastom nebo-li adamantinom je benigní nádor ektodermálního původu. Jedná se nejčastější odontogenní nádor vycházející z ameloblastů.

upravit Popis

• Benigní nádor z odontogenního epitelu.
• Roste v spongiózní kosti a destruuje ji.
• Deformuje tvář a způsobuje vypadávání zubů – lokálně destruktivní účinek.
• Roste velmi pomalu.
• Lamina kortikalis je přitom odtlačována, je papírově tenká a praská při dotyku (tzv. krepitace).
• Vytváří se na základě neprořezaných zubů nebo z folikulární cysty.

upravit Výskyt

• U obou pohlaví stejně často, mezi 30.–40. rokem.
• Častěji postižena mandibula v krajině molárů.

upravit Varianty

Folikulární ameloblastom

• Tvořen ostrůvky nádorové tkáně.

Plexiformní ameloblastom

• Epitelové nádorové struktury jsou v pruzích.

Dláždicový ameloblastom

• V centru folikulu jsou dláždicové struktury.

Granulární ameloblastom

• V centru jsou shluky velkých, oválných, hustě natlačených buněk s jemně granulovaným eosinofilním plazmatem.

upravit Terapie

Extirpace – u nádorů menšího rozsahu.

Resekce čelisti – u rozsáhlých lézí.

upravit Komplikace

• Maligní zvrat v ameloblastický karcinom.

upravit Odkazy

upravit Použitá literatura

LIŠKA, Karel. Orofaciální patologie. 1. vydání. 1983.