Analytické studie
Obsah |
upravit Úvod
Analytické studie jsou pozorovací, prověřují hypotézy (vyplývající z výsledků deskriptivních studií) a tím objasňují vztah příčiny a následku.
Analytické studie jsou observační studie, které jsou zaměřeny na objektivní prověření a posouzení − analýzu − příčinných vztahů mezi expozicí potenciálním determinantům nemocí (rizikové faktory) a následným onemocněním. Jsou také zaměřeny na testování hypotéz, které vyplynuly z deskriptivní fáze epidemiologického vyšetření.
Tyto studie vyžadují práci se dvěma kvalitativně odlišnými soubory:
- studovaný soubor − vybraná skupina lidí se sledovaným znakem (nemoc, expozice rizikovému faktoru, biologickému agens…)
- kontrolní soubor − vybraná skupina lidí, která je identická se sledovanou skupinou v základních epidemiologických charakteristikách. Slouží k porovnání se sledovanou skupinou, které umožňuje statistické testování získaných údajů a objektivní posouzení sledovaných příčinných souvislostí (vztahů).
Základem každého šetření jsou tedy 2 kvalitativně odlišné soubory. U každého souboru musí být splněny 3 podmínky reprezentativnosti:
- homogenita − všichni jedinci musí mít základní charakteristiky stejné (jde o pojem relativní),
- náhodnost výběru − všichni musí mít stejnou pravděpodobnost být vybráni,
- dostatečné rozměry souboru − dostatečný počet pozorování v souboru, který je nepřímo závislý na očekávané četnosti sledovaného jevu.
upravit Dělení analytických studií podle metody
upravit Studie kohortové (prospektivní)
Je zde porovnávána incidence nemoci (následku). Postupujeme zde od příčiny (expozice suspektnímu faktoru) k následku (nemoc), přičemž hledáme odpověď na otázku, zda expo suspektnímu faktoru (příčina) vyvolá nemoc (následek).
Př: zjišťování vztahu kouření a karcinomu (dále ca) plic − studovaný soubor tvoří kuřáci (exponovaná skupina), kontrolní nekuřáci (neexponovaná skupina). Primárně tedy vybíráme exponovanou a neexponovanou populaci.
- Výhody
- přesnost, spolehlivost, objektivita; mohou posoudit i vícečetné následky jediné expozice.
- Nevýhody
- finanční a časová náročnost, nejsou vhodné pro studium vzácných onemocnění
upravit Studie případů a kontrol (retrospektivní)
Je zde porovnávána prevalence rizikového faktoru (expozice). Postupujeme od následku k příčině, přičemž hledáme odpověď na otázku, zda sledovaná nemoc byla vyvolána suspektním faktorem.
Př: vztah kouření – ca plic. Zde vybíráme z jednoznačně definované zdrojové populace (např. pacienti jednoho zdravotnického zařízení) primárně osoby nemocné s ca plic (sledovaný soubor) a osoby bez ca plic (kontrol. soubor) a vyšetřujeme podíl kuřáků v sledovaném i kontrolním souboru.
- Výhody
- relativně rychlé, levné, možnost rychlého zopakování; vhodné pro studium vzácných onem.; vhodné pro chron. onem. a pro nemoce s dlouhou latencí; možnost sledování i více rizikových faktorů u jedné nemoci.
- Nevýhody
- nutnost spoléhat na lidskou paměť - tj. problematické retrospektivní hodnocení expozice suspektnímu faktoru; vysoké riziko selekčního bias (= systematické chyby výběru) - tzn. nutná je jednoznačná definice zdrojové populace (ze které se vybírá nejen sledovaný, ale i kontrolní soubor)
upravit Dollova kohorta 40 tis britských lékařů
Do epidemiologie přispěl obrovským dílem Sir William Richard Shaboe Doll (1912 – 2005), britský fyziolog, který se stal jedním z nejznámějších epidemiologů 20. století, protože byl průkopníkem ve výzkumu a hledání vztahu mezi kouřením a problémy se zdravím u kuřáků. Spolu s Ernstem Wynderem, Bradfordem Hillem a Evartsem Grahamem je ceněn jako první vědec, který prokázal prospektivní studií se 40 000 britskými lékaři, kterých měl velmi dobře seřazených a dlouhodobě s nimi udržoval kontakt a získával údaje důležité pro tuto studii, že kouření zvyšuje pravděpodobnost výskytu ca plic a zvyšuje riziko kardiovaskulárních onemocnění. Výjimečné na jeho studii je, že běžela víc než padesát let a Sir Doll se dožil taky její ukončení a zhodnocení. Taky zjistil kauzalitu mezi radioaktivním zářením a leukemiemi, asbestozou a plicní rakovinou, alkoholem a rakovinou prsu.
“Death in old age is inevitable but death before old age is not.” Richard Doll
upravit Dělení analytických studií z hlediska časového postupu jednotlivých sledování
upravit Prospektivní
Začínají v přítomnosti a směrují do budoucnosti, vždy u nich postupujeme od příčiny k následku, jsou to tedy v podstatě studie kohortové
upravit Retrospektivní
Zkoumají události, které se staly v minulosti, jsou to v podstatě studie případů a kontrol. Časovou posloupnost ale nelze brát doslovně. Máme-li k dispozici spolehlivou dokumentaci o expozici (příčina) a zdravotních důsledcích (následek), je možné i prospektivní studii zpracovat jako retrospektivní, pak mluvíme o prospektivní studii v minulosti (kohortové retrospektivní studie, historická kohorta, retrospektivní kohorta)
upravit Jiné
longitudinální studie (dlouhodobé sledování) x průřezové (prevalenční) studie (jednorázově, nemusí mít kontr. soubor)
Do analytických studií patří i tzv. ekologické studie. Je důležité si uvědomit, čím se ekologické studie liší od ostatních typů studií. Zatímco ve všech ostatních studiích je základní jednotkou analýzy jednotlivec, v ekologických studiích je to skupina osob, např. populace měst nebo krajin. Cílem ekologických studií je vliv prostředí na zdravotní stav jedince, což je ale velmi komplexní problematika.
