Antiparkinsonika
Obsah |
upravit Dopaminergní látky
upravit Levodopa (L-DOPA)
Prekurzor dopaminu, doplňuje dopamin v bazálních gangliích. Dopamin nepřestupuje přes hematoencefalickou bariéru a po i.v. podání nemá centrální terapeutický účinek.
Prekurzor dopaminu, levodopa, do mozku proniká a tam je dekarboxylován na dopamin, což působí léčebně.
Levodopa se podává p.o., biologický poločas je krátký, okolo 2 hodin. To vede ke kolísání hladin, denní dávka se proto podává většinou rozděleně na 3–4 a někdy i více dílů. Bohužel pouze 1–3 % podané levodopy pronikne do mozku nezměněno, zatímco zbytek je metabolizován extracerebrálně, převážně dekarboxylací na dopamin.
Jestliže levodopu podáme s periferními inhibitory dopa-dekarboxylázy (DD), které nepronikají přes hematoencefalickou bariéru, je její metabolismus na periférii snížen a větší podíl podané látky je k dispozici pro přestup do mozku. Současné podání periferního inhibitoru DD snižuje denní potřebu levodopy na 1/4. Snížení tvorby dopaminu v periférii nežádoucí účinky v GIT a kardiovaskulárním systému. Levodopa se proto častěji než samotná podává s těmito periferními inhibitory DD., tj. karbidopou nebo benserazidem.
Levodopa může zlepšit klinické projevy parkinsonismu, ale je zvláště účinná při mírnění bradykineze a z ní plynoucích obtíží v denní životě. Účinek na třes je méně výrazný. Levodopa výrazně zlepšuje kvalitu života nemocných a snižuje i úmrtnost na PN. Na počátku léčby okolo 80 % nemocných reaguje příznivě na podání levodopy, po 3–4 letech léčby se často pozoruje pozvolný pokles účinku.
upravit Nežádoucí účinky – časné
- GIT: Jestliže se levodopa podá na začátku bez inhibitorů DD, vyvolá nauzeu a zvracení asi v 80 %.
- KVS: Arytmie, tyto nejsou příliš časté, připisují se zvýšené tvorbě katecholaminů na periférii. Kombinace s inhibitory DD se jejich výskyt snižuje.
- Účinek na psychiku: Levodopa může zvýšeným dopaminové aktivity v limbickém systému vzácně vyvolat syndrom podobný schizofrenii s bludy a halucinacemi. Dopa je proto kontraindikována u psychotiků.
upravit Nežádoucí účinky – pozdní
- Dyskinézy: nastávají až u 80 % nemocných s dlouhodobou léčbou. Nejčastější jsou mimovolné záškuby a kroutivé pohyby v obličeji a na akrech končetin.
- Kolísání léčebné odpovědi (fluktuace): S postupem léčby je stále častější kolísání v klinické odpovědi. Někdy souvisí s kolísáním sérových koncentrací a účinek je pak snížen ke konci dávkovacího intervalu (reakce z odeznění). Často však časová souvislost s podáváním dávek není, hovoříme o on-off fenoménu. Střídají se zde období of s výraznou akinézou s obdobími on, kdy je hybnost výrazně lepší. Přechod mezi on of fázemi může být náhlý, takže nemocný se třeba zastaví v chůzi a nemůže odtrhnout nohu od země, nebo nemůže vstát ze židle, do které bez potíží usedl.
upravit Agonisté dopaminu
- polosyntetické deriváty námelových alkaloidů.
upravit Bromokryptin
Bromokryptin je účinný agonista dopaminových D2 receptorů. Má podobné účinky jako levodopa, také podobné nežádoucí účinky s tím, že dyskinézy a on-off fenomén je méně častý. Má delší účinek než levodopa, ale je dražší. Lze jej kombinovat s ostatními antiparkinsoniky. Jeho hlavní význam tkví v kombinaci s levodopou.
upravit Inhibitory MAO-B
upravit Selegilin (L-deprenyl)
MAO-B se podílí na metabolizmu dopaminu a tyraminu. Je hojně zastoupena v bazálních gangliích. Selegilin, irreversibilní inhibitor MAO-B, proto zvyšuje a prodlužuje antiparkinsonské účinky levodopy.
upravit Centrální anticholinergika
Mohou zlepšit třes a rigiditu, ale působí málo na bradykinézu. Zmírňují extrapyramidové příznaky vyvolané neuroleptiky.
upravit Nežádoucí účinky
- Centrální: ospalost, bradypsychie, zmatenost, až bludy a halucinace .
- Periferní: sucho v ústech, rozmazané vidění, mydriáza, retence moče, zácpa, tachykardie, arytmie, zvýšení nitroočního tlaku.
Užívají se léčiva, která dobře pronikají do CNS a v porovnání s atropinem mají menší parasymatolytické účinky v periférii:
- biperiden, orphenadrin; benzatropin; procyclidin; diethazin.
upravit Odkazy
upravit Související články
upravit Použitá literatura
- MARTÍNKOVÁ, Jiřina, Stanislav MIČUDA a Jolana ČERMÁKOVÁ. Vybrané kapitoly z klinické farmakologie pro bakalářské studium : Terapie parkinsonismu [online]. ©2001. [cit. 2010-07-05]. <http://www.lfhk.cuni.cz/farmakol/predn/bak/kapitoly/cns/parkinson-bak.doc>.
