Antitusika
Z WikiSkript
Hodnoceno 3x, počet editací 8, počet autorů 5
Děkujeme za Vaše hodnocení (3★)
Antitusika jsou léčiva, která potlačují vysilující, suchý a dráždivý kašel.
Podle místa zásahuje je rozdělujeme na dva typy:
- centrální − snižují dráždivost centra pro kašel,
- periferní − tlumí podněty z tracheobronchiálního systému.
Obsah |
upravit Rozdělení
upravit Antitusika kodeinového typu
Vyznačují se centrálním mechanismem účinku. Jsou účinnější než periferní, ale mají i více nežádoucích účinků (možnost návyku, zácpy).
Zástupci:
- kodein − metylderivát morfínu účinný, analgetický, kombinuje se se sedativy a expektorancii,
- ethylmorfin − silnější analgetický i antitusický účinek, vyšší možnost závislosti,
- folkodin − silnější než kodein, bez analgetického účinku, menší nežádoucí účinky, proto vhodný i pro děti,
- dextromorfan − bez analgetického účinku, dobře snášen, bez návyku.
upravit Antitusika nekodeinová
Jsou slabšími antitusiky. Účinek mohou mít centrální i periferní. Nemají analgetické ani eurorické účinky. Netlumí dechové centrum a nevedou k závislosti.
Zástupci:
- butamirát − účinný, malé nežádoucí účinky (nechutenství, GIT),
- dropropizin − srovnatelný s kodeinem, netlumí dechové centrum,
- pentoxyverin,
- prenoxdiazin,
- klobutinol.
upravit Odkazy
upravit Použitá literatura
- LINCOVÁ, Dagmar, et al. Základní a aplikovaná farmakologie. 1. vydání. GALÉN, 2002. 0 s. ISBN 80-7262-168-8.