Anxiolytika

Anxiolytika odstraňují úzkost (anxietu), psychickou tenzi a napětí, strach (fobie), trému apod. Nehodí se k léčbě psychóz. Strach a úzkost jsou běžnými prožitky, nemusí být patologickým symptomem. Není snadné rozhodnout, kdy je možno ponechat postiženého bez léčby, kdy je třeba již zasáhnout farmakoterapeuticky nebo psychoterapeuticky. Anxiolytika je vhodné použít zpravidla tam, kde úzkost a strach u daného jedince způsobují somatické obtíže (bušení srdce, průjmy, pocení apod.).

Farmakoterapie by měla být co nejkratší, aby umožnila překlenout životní krize, které vedly k anxietě. V některých případech se nelze vyhnout dlouhodobému podávání. Nevýhodou užívání anxiolytik je, že někteří jedinci volí raději farmakoterapii před řešením konfliktních situací a pak již nebývá daleko k lékové závislosti.

Ideální anxiolytikum by nemělo ovlivnit bdělost. Léčivo takových vlastností zatím není k dispozici. Anxiolytika vedou k únavě, ospalosti, ke snížení reaktivity. Jejich centrálně tlumící efekt způsobuje myorelaxaci, má antikonvulzivní využití.

Účinky anxiolytik lze charakterizovat jako: anxiolytické, sedativní a hypnotické, myorelaxační, antikonvulzivní. Jejich vzájemné proporce jsou proměnlivé, závisí na vlastnostech jednotlivých léčiv.

Obsah 1 SSRI 2 Deriváty propandiolu 3 Benzodiazepiny 4 Odkazy 4.1 Související články 4.2 Použitá literatura

upravit SSRI

• viz Antidepresiva

upravit Deriváty propandiolu

Tyto léky mají významné myorelaxační působení. Účinky anxiolytické jsou slabší.

Guaifenezin má účinky anxiolytické i myorelaxační. Využívá se u psychosomatických onemocnění se srdečními palpitacemi, u algických syndromů (psychické tenze s bolestí hlavy). Kombinuje se s analgetiky-antipyretiky k dosažení synergismu. Je vhodný k potlačení trémy při veřejných vystoupeních.

upravit Benzodiazepiny

• vlastnosti viz Hypnotika

V této indikaci se používají látky s převažujícím účinkem anxiolytickým.

Rozdělení benzodiazepinových anxiolytik podle poločasu eliminace (t 0,5; v závorkách jsou uvedeny obvyklé denní dávky pro anxiolytický účinek):

• s dlouhým t_1/2 (> 24hod):

• diazepam (5–40mg), medazepam (10–60 mg), clobazam (20–30 mg), clonazepam (1–8 mg), chlordiazepoxid (10–50 mg)
• jsou biotransformovány oxidací v játrech
• jejich eliminace je prodloužena u nemocných s poruchou jaterní funkce a u starších jedinců

• se středně dlouhým t_1/2 (12–24 hod):

• alprazolam (5–40 mg) bromazepam (3–15 mg)

• s krátkým t_1/2 (< 12 hod):

• oxazepam (30–90 mg), tofizopam (50–300 mg), lorazepam (2–6 mg)
• jsou metabolizovány konjugací s glukuronidy s podstatně nižší závislostí na jaterní funkci

upravit Odkazy

upravit Související články

• Psychofarmaka
  • Hypnotika
  • Sedativa
• Abúzus návykových látek
• Benzodiazepiny

upravit Použitá literatura

• Ústav farmakologie LF UK v Hradci Králové. Vybrané kapitoly z klinické farmakologie pro bakalářské studium : Hypnotika, sedativa [online]. ©2010. [cit. 2010-07-01]. <http://www.lfhk.cuni.cz/farmakol/predn/bak/kapitoly/ichs-bak.doc>.