Aorta abdominalis

Aorta abdominalis tvoří nepárové pokračování hrudního oddílu aorty a transportuje okysličenou krev ke všem břišním a pánevním orgánům, zásobuje svaly zad, břišní stěny a bránici, zevní pohlavní orgány a dolní končetiny. Abdominální aorta běží těsně při páteři po levém boku vena cava inferior od hiatus aorticus bránice (v úrovni Th12) až ke své bifurkaci (L4), kde se dělí na arteriae illiacae communes (a. illiaca communis dextra et sinistra), které pak pokračují do pánevní oblasti, kde se dále větví. Aorta abdominalis má několik skupin větví. Základním hlediskem rozdělení je fakt, že některé větve zásobují orgány, jiné se zase podílejí na zásobení okolních stěn. Podle toho rozeznáváme:

• parietální (nástěnné) větve;
• viscerální (orgánové) větve.

K parietálním větvím břišní aorty patří aa. phrenicae inferiores odstupující těsně pod hiatus aorticus a jdoucí po spodní ploše diafragmy, 4 páry aa. lumbales, a. sacralis mediana tvořící nepárové pokračování abdominální aorty a aa. iliacae communes. Aa. frenicae inferiores se podílejí na zásobení bránice a přispívají mimo jiné také k výživě nadledvin (aa. suprarenales superiores). Lumbální artérie jsou pokračováním hrudních interkostálních tepen (větve hrudní aorty) a zásobují odpovídající úseky bederní krajiny a břišní stěny. Aa. illiacae zásobují kompletně dolní polovinu těla.

Viscerální větve břišní aorty lze dále rozdělit na:

• párové
• nepárové

Mezi typické nepárové větve patří kraniokaudálně:

• Truncus coeliacus
  • Truncus coeliacus je velmi krátká větev, která se jen několik centimetrů od svého odstupu v oblasti Th12/L1 dělí na 3 hlavní větve – a. splenica zásobující velkou kurvaturu žaludku, tělo a ocas pankreatu a slezinu, a. gastrica sinistra jdoucí podél malé kurvatury žaludku a zásobující i pars abdominalis jícnu a a. hepatica communis vyživující oblast velké kurvatury, duodena, hlavy pankreatu a játra se žlučníkem.

• A. mesenterica superior
  • A. mesenterica superior (odstupuje asi 2 cm kaudálně od truncus coeliacus za hlavou pankreatu, úroveň L1) je hlavní větví pro duodenum (aa. pancreaticoduodenales inferiores), jejunum (aa. jejunales), ileum (aa. illeales), caecum (a. ileocolica), colon ascendens a colon transversum (a. colica dextra) až po Cannonův – Böhmův bod (asi 2/3 colon transversum). Mimo tenké, slepé a tlusté střevo se a. mesenterica sup. podílí také na zásobení hlavy pankreatu, může vysílat větve i pro žaludek a až ve 30% případů dokonce přídatnou a. hepatica accesoria.

• A. mesenterica inferior
  • A. mesenterica inferior (odstup v úrovni horní části obratle L3) navazuje zásobením na a. mesenterica sup. (anastomosuje s a. colica dextra – anastomosis magna Haleri) a přivádí krev pro zbytek colon transversum, pro colon descendens (a. colica sinistra), sigmoideum (aa. sigmoideae) a rectum (a. rectalis superior), kde anastomosuje s párovými aa. rectales mediae (z a. illiaca interna), což umožňuje částečnou (ne však zcela dostačující) kompenzaci v případě obstrukce jedné z těchto tepen.

Párovými větvemi břišní aorty jsou:

• aa. suprarenales mediae zásobující pravou a levou nadledvinu;
• aa. renales (a. renalis dx. et sin.) pro obě ledviny a jako spodní větev pro nadledviny (aa. suprarenales inferiores);
• aa. testiculares/ovaricae (a. testicularis/ovarica dx. et sin.) vyživující pohlavní žlázy (varlata/vaječníky).

upravit Odkazy

upravit Související články

• Výduť břišní aorty
• Elastická artérie (histologický preparát)
• Aorta thoracica
• Aortální regurgitace
• Aortální stenóza

upravit Použitá literatura

• ČIHÁK, Radomír. Anatomie III. 2., upr. a dopl vydání. Praha : Grada Publishing, spol. s. r. o., 2004. 673 s. ISBN 80-247-1132-X.