Arsen

Obsah 1 Toxické účinky arsenu 1.1 Akutní otrava 1.2 Chronická otrava arsenem 2 Léčba otravy 3 Vlastnosti 4 Výroba 5 Bezkyslíkaté sloučeniny 6 Sulfidy arsenu 7 Kyslíkaté sloučeniny 8 Použití 9 Odkazy 9.1 Související články 9.2 Zdroj

Chemická značka As, atomové číslo 33. Nenajdeme ho v čisté podobě. Kovový arsen není toxický, ale v těle je přeměňován na toxické sloučeniny.

upravit Toxické účinky arsenu

upravit Akutní otrava

Narušuje dýchání a cévy. 200 mg dávka podaná ústy usmrcuje.

• První příznaky otravy: trávicí problémy, nevolnost, zvracení, krvavý průjem. Při průniku inhalační cestou se dostavují bolesti hrudníku, drážlivý kašel a zánět průdušek.

Sloučeniny arsenu jsou jedovaté, neboť mozek není dostatečně prokrvován.

upravit Chronická otrava arsenem

Požití malé dávky arsenu může vést k návyku. Může způsobit rakovinu kůže.

Chronická otrava arsenem se pozná na osvětlených částech těla (např.: vlasy, nehty, játra, kosti).

upravit Léčba otravy

• Protilátka: dimerkaprol (2,3-disulfanyl-1-propanol)

upravit Vlastnosti

Tvoří dvě modifikace:

• Arsen šedý (kovový) je stálá modifikace, kterou můžeme lehce roztírat na prášek.
• Arsen žlutý vzniká prudkým ochlazením arsenových par, není stabilní, mění se na šedou modifikaci. Snadno se slučuje se sírou a halovými prvky. Na vzduchu zapálen hoří za vzniku oxidu arsenitého, který tvoří dimer As₄O₆.

upravit Výroba

Tepelným rozkladem arsenopyritu při 700 °C:

FeAsS → FeS + As

Arsen uniká v parách.

upravit Bezkyslíkaté sloučeniny

AsH₃ arsan – prudce jedovatý plyn zapáchající po česneku. Zahříváním se rozkládá na As a H₂. Na tom je založena Marsh-Libigova zkouška k určení sloučenin As v soudním lékařství.

Arsenidy jsou sloučeniny arsenu s kovy. S kyselinami reagují za vzniku AsH₃:

Zn₃As₂ + 6 HCl → 3 ZnCl₂ + 2 AsH₃

upravit Sulfidy arsenu

As₂S₃ – žlutá sraženina, vzniká reakcí arsenitanů s H₂S v kyselém prostředí:

2 AsO₃³⁻ + H₂S + 6 H⁺ → As₂S₃ + H₂O

As₂S₅ – je rovněž žlutý a vzniká obdobně:

2 AsO₄³⁻ + 5 H₂S + 6 H⁺ → As₂S₅ + 8 H₂O

Sulfidy arsenu se rozpouštějí v Na₂S a (NH₄)₂S_x. Probíhají reakce:

As₂S₃ + 3 Na₂S → 2 Na₃AsS₃ trithioarsenitan

As₂S₅ + 3 Na₂S → 2 Na₃AsS₄ tetrathioarseničnan

Trithioarsenitany a tetrathioarseničnany se rozkládají působením kyselin:

2 Na₃AsS₃ + 6 HCl → As₂S₃ + 3 H₂S + 6 NaCl

2 Na₃AsS₄ + 6 HCl → As₂S₅ + 3 H₂S + 6 NaCl

upravit Kyslíkaté sloučeniny

As₄O₆ oxid arsenitý (utrejch, otrušík) je bílý prášek, prudce jedovatý.

Smrtelná dávka je 0,1 g. Vzniká oxidačním pražením arsenopyritu:

4 FeAsS + 10 O₂ → 2 Fe₂O₃ + As₄O₆ + 4 SO₂

As₂O₅ oxid arseničný je bílá krystalická látka. Vzniká dehydratací H₃AsO₄:

2 H₃AsO₄ → As₂O₅ + 3 H₂O

H₃AsO₃ kyselina trihydrogenarsenitá je velmi slabá, pouze ve vodném roztoku existující kyselina.

H₃AsO₄ kyselina trihydrogenarseničná je silnou kyselinou, vzniká rozpouštěním As v HNO₃:

3 As + 5 HNO₃ + 2 H₂O → 3 H₃AsO₄ + 5 NO

Arsenitany a arseničnany vznikají rozpouštěním oxidů arsenu v roztocích hydroxidů alkalických kovů:

As₄O₆ + 12 OH⁻ → 4 AsO³⁻₃ + 6 H₂O

a

As₂O₅ + 6 OH⁻ → 2 AsO³⁻₄ + 3 H₂O

upravit Použití

Sloučeniny arsenu se používají v lékařství a jako agrikulturní jedy. Některé arsenidy mají význam v elektrotechnice.

V minulosti se arsen užíval ve stomatologii k umrtvení pulpy např. při terapii akutní pulpitidy.

upravit Odkazy

upravit Související články

upravit Zdroj

• ŠRÁMEK, Vratislav. Chemie obecná a anorganická. 2. vydání. Olomouc : Nakladatelství Olomouc, 2005. ISBN 80-7182-099-7.