Arteria carotis interna
Obsah |
A. carotis interna je jednou ze dvou hlavních větví a. carotis communis. Vzniká jejím rozdělením v trigonum caroticum, které se nachází na úrovni horního okraje štítné chrupavky.
upravit Oblast zásobení
Zásobuje obsah očnice i s koulí oční, oční víčka, kůži čela a hřbetu nosního, sliznice středoušní dutiny, dva okrsky pleny mozkové, hypofýzu a mozek.
upravit Průběh a větvení
Při rozdělení jde dorsolaterálně a druhá větev a. carotis externa ventromediálně. A. carotis interna poté pokračuje kraniálně pod bazi lebeční a skrze canalis caroticus do dutiny lebeční. Cestou se dostává mediálně, blíž ke stěně hltanu a pak do spatium retrostyloideum. V celém svém průběhu je v nervově-cévním svazku krčním. Na krku nevysílá žádné větve.
- Sinus caroticus je rozšířený začátek tepny, v jehož stěně se nachází tlakové receptory informující o změně krevního tlaku. Signál je veden nervovou cestou prostřednictvím r. sinus carotici z n. glossopharyngeus. Stlačením a. carotis interna v místě sinusu dojde reflektoricky k poklesu krevního tlaku.
Před vstupem do canalis caroticus probíhá a. carotis interna ve tvaru prohnuté kličky a další esovitou kličku pak tvoří canalis caroticus, kraniálním výstupem z něho a dalším ventrálně konvexním průběhem v sinus cavernosus. Tento průběh označujeme jako karotický sifon. Po výstupu z canalis caroticus je tepna na boku těla kosti klínové v sulcus caroticus.
V canalis caroticus a v sinus cavernosus vysílá tepna jen drobné větvě. K hlavnímu dělení dochází po proražení skrze sinus cavernosus nad povrchem tvrdé pleny. Podle průběhu se a. carotis interna dělí na pars cervicalis, pars petrosa, pars cavernosa a pars cerebralis.
upravit Pars cervicalis
nemá větve.
upravit Pars petrosa
- aa. caroticotympanicae: Drobné větévky pronikají z canalis caroticus do sliznice středoušní dutiny.
upravit Pars cavernosa
Zásobuje okolní útvary.
- r. ganglii trigeminalis
- r. sinus cavernosi
- a. hypophysialis inferior
upravit Pars cerebralis
- A. hypophysialis superior
- Odděluje se těsně pod bazí mozkouvou a vstupuje do horní části stopky hypofýzy.
- Začíná z obloučku a. carotis interna, jde dopředu do canalis opticus. Zprvu leží laterálně od silného n. opticus, který po vstupu do očnice překročí a pokračuje směrem k vnitřnímu hornímu úhlu očnice.
- Zásobuje celý obsah očnice i s koulí oční, oční víčka, kůži čelní krajiny a hřbetu nosního. Její větve jsou:
- A. centralis retinae – poměrně tenká větev, která vniká do n. opticus a s ním jde na nitrooční plochu sítnice.
- A. lacrimalis – směřuje dopředu do zevní horní části očnice, pro slzní žlázu a spojivku oka. Má spojku do a. meningea media.
- Aa. ciliares et musculares – tepny pro oko a větve do očních svalů.
- A. supraorbitalis – jde pod stropem očnice do incisura supraorbitalis a odtud vzhůru do kůže a svalů čela.
- A. ethmoidalis posterior – míří do stejnojmenného otvoru vnitřní stěny orbity, odtud do cellulae ethmoidales posteriores.
- A. ethmoidalis anterior – prochází skrze foramen ethmoidale anterior, pak skrze lamina cribrosa od přední jámy lebeční, kde vysílá r. meningeus anterior pro tvrdou plenu.
- Aa. palpebrales mediales – do vnitřní strany horního i dolního očního víčka, kde anastomosují s rr. palpebrales laterales.
- A. supratrochlearis – jako jedna z konečných větví skrze incisura supratrochlearis končí v kůži a svalech čelní krajiny.
- A. dorsalis nasi – druhá z konečných větví přechází na kořen a hřbet nosu a anastomózuje s větévkami z a. facialis.
- A. choroidea anterior
- Jde k vnitřní ploše spánkového laloku mozku a odtud do stěny postranní komory mozkové, kde se větví v plexus choroideus ventriculi lateralis.
- A. cerebri anterior
- Pokračuje mezi obě polokoule mozkové a pak kolem corpus callosum dozadu. Větví se po mediálním povrchu čelního a temenního laloku polokoule velkého mozku a přes okraj těchto laloků přesahuje na úzký pruh jejich superolaterální plochy.
- A. cerebri media
- Míří zevně do postranní jámy mozkové a odtud se větví k zevní ploše mozkové polokoule.
- A. communicans posterior
- Odstupuje přímo z kmene a. carotis interna nebo ze začátku a. cerebri media a spojuje se s a. cerebri posterior.
upravit Odkazy
upravit Externí odkazy
- HORKÝ, Drahomír a Květoslava NOVÁKOVÁ. Morfologie orofaciálního systému pro studenty zubního lékařství [online] . 2. vydání. Publikováno online. 2011. Dostupné také z <http://mefanet.upol.cz/clanky.php?aid=58>. ISBN 978-80-244-2702-7.
upravit Související články
- Aorta
- Arteria carotis communis
- Arteria carotis externa
- Nervově-cévní svazek krční
- Nervus glossopharyngeus
upravit Použitá literatura
- ČIHÁK, Radomír. Anatomie III. 1. vydání. Praha : Grada, 1997. 672 s. ISBN 80-7169-140-2.
