Arteriovenózní malformace
Z WikiSkript
Hodnoceno 2x, počet editací 10, počet autorů 6
Děkujeme za Vaše hodnocení (3★)
Arteriovenózní malformace (AVM) je kongenitální konvolut (svazek) dilatovaných cév, kde arteriální krev proudí přímo do odvodných vén, mezi nimiž chybí normálně vyvinutý kapilární systém.
- AVM má obvykle ohraničené centrum (nidus), dilatované přívodné arterie a široké odvodné žíly naplněné arterializovanou krví,
- v AVM chybí odpor kapilárního řečiště → průtok značně vysoký,
- onemocnění se projevuje v mladším věku, nejčastěji mezi 15.–20. rokem života.
Obsah |
upravit Klinické projevy
- krvácení – SAK nebo intracerebrální hematom, krvácení z AVM letalitu přibližně 10 %, 30–50% pacientů má posthemoragický neurologický ložiskový deficit, ostatní jsou asymptomatičtí,
- epileptické záchvaty – jsou často způsobeny „steal syndromem“,
- šelest.
upravit Diagnóza
- Krvácení odhalíme na CT, dg. AVM provedeme zobrazením patologického klubka mozkových cév – MRA nebo DSA.
upravit Léčba
- Riziko rebleedingu po prasklé AVM je přibližně 4 % za rok,
- klasifikace podle Spetzlera a Martina (hodnotí velikost malformace, zda je umístěna ve funkčně významné oblasti mozku, žilní drenáž),
- k vyřazení malformace z oběhu lze využít 3 metod:
- chirurgické resekce – zejména u menších a povrchově uložených malformací, výhodou je okamžité vyřazení z oběhu a tím definitivní léčba, dále eliminace epileptického fokusu,
- ozáření gama nožem – využitelné pro nidus AVM do průměru 2,5–3 cm, výhodou neinvazivní technika, nevýhodou postupné uzavírání malformace po dobu 1–3 let (během této doby pacient ohrožen krvácením z AVM),
- endovaskulární embolizace nidu AVM – zřídka se využívá samostatně.
upravit Odkazy
upravit Související články
upravit Použitá literatura
- SAMEŠ, M, et al. Neurochirurgie. 1. vydání. Praha : Jessenius Maxdorf, 2005. ISBN 80-7345-072-0.
