Asistence u převazu
Z WikiSkript
Hodnoceno 4x, počet editací 24, počet autorů 13
Děkujeme za Vaše hodnocení (4★)
 | Článek byl zkontrolován učitelem | |||
| Tento článek byl zkontrolován učitelem. | ||||
| Podpis: Mgr. Alice Strnadová, MBA | ||||
| Tuto šablonu smějí vkládat jen vyučující. | ||||
Obsah |
upravit Druhy poranění
- úmyslné – vyskytují se po dobu léčby (operace, venepunkce, radiační popáleniny)
- neúmyslné – jsou náhodné, např. při automobilové nehodě
- rána otevřená (rána, kdy je povrch kůže narušený)
- rána uzavřená (tkáně se traumatizují bez porušení kůže)
upravit Druhy ran
upravit Podle mechanismu vzniku
- kontuze (zhmoždění) – je uzavřená rána, která vzniká jako následek úderu tupého předmětu
- abraze (odřenina) – je otevřená rána, která vzniká následkem tření, např. po pádu na povrch cesty, toto poranění zasahuje pouze kůži
- bodná rána – je otevřená rána způsobená ostrým nástrojem, který penetruje přes kůži a pod ní ležících tkání (patří sem i venepunkce a i.m. injekce)
- tržná rána (lacerace) – vzniká, kdy se tkáně odtrhnou od sebe a vytvářejí nepravidelné okraje
- penetrující rána – vzniká tehdy, když nástroj vnikne hluboko do tkání přes kůži, často jsou náhodné např. rány způsobené projektily nebo kovovými úlomky
- řezná rána (incize) – vzniká prostřednictvím ostrého nástroje, např. skalpelem nebo náhodně, ostrým nožem
upravit Podle pravděpodobnosti a stupně kontaminace (Garner, 1986)
- čisté rány – jsou neinfikované, není v nich zánět a nezasahují dýchací, trávicí, pohlavní ani močové ústrojí
- čisté kontaminované rány – jsou chirurgické rány, při kterých jsou zasažené dýchací, trávicí, pohlavní nebo močové ústrojí, na těchto ranách nenacházíme žádný důkaz infekce
- kontaminované rány – zahrnují otevřené, čerstvé, náhodné rány a chirurgické rány, při kterých bylo větší narušení sterilní techniky nebo vytéká velké množství obsahu z gastrointestineálního traktu, často jsou vidět i známky infekce
- znečištěné nebo infikované rány – jsou staré, náhodné rány, které obsahují odumřelé tkáně a rány s důkazem klinické infekce, jako je například hnisavý výtok
upravit Obecné zásady při ošetřování ran
- pečovat o psychickou pohodu pacienta
- poučení pacienta o zákroku, jeho průběhu a nutnosti chování pacienta po ošetření
- zabezpečit vhodnou polohu pacienta, vhodné prostředí a soukromí při převazu
- postižené místo zachovat ve fyziologické poloze
- obvazy přikládat podle typu indikace, vždy sterilně, v rukavicích
- správné přiložení obvazu (obvaz má mírně, pevně, ze všech stran, obepínat)
- sledovat stav pacienta po celou dobu převazu
- kontrolovat okolí převazovaného místa (musí zůstat viditelně kontrolovatelné, dostatečně prokrvené, bez otoků)
- pokud pacient udává bolest, pravidelně vyhodnocovat zdroj bolesti a kontrolovat ránu
upravit Moderní obvazové materiály
upravit Neadhezivní kontaktní obvazy
- jsou vyrobeny z bavlněných nebo viskózních vláken nebo z nylonového materiálu
- jsou porézní (vzdušné), napuštěné indiferentní mastí, která brání přilnutí obvazu k ráně
- tyto obvazy chrání granulační tkáň, ale nevytvářejí bakteriální bariéru, nepotřebují sekundární krytí
- nenechávají se na ráně déle než 24 hodin
- používají se ke krytí povrchových ran, krytí sutur, krytí popálenin
- jedná se např. o ATRAUMAN ®, SILICONE ®, MELOLIN ®
upravit Antiseptické obvazy
- jsou obvazy z netkaného porézního materiálu napuštěného antimikrobiální látkou
- chrání granulační tkáň, umožňují volnou pasáž exsudátu, vyžadují sekundární krytí
- mohou vyvolat alergickou reakci, proto musíme pečlivě zvážit, komu je přiložíme
- na ráně mohou zůstat i několik dní
- tyto materiály mají široké využití pro různé typy ran, včetně infikovaných
- jedná se např. o INADINE ®, IODOFLEX ®
upravit Obvazy s aktivním uhlím
- jsou složeny z tkaniny, která obsahuje aktivní uhlí
- velice dobře čistí ránu, redukují zápach a přebytek exsudátu
- vhodné využití je u silně infikovaných ran, u ran silně zapáchajících, u dekubitů, píštělí, lze použít i u ran, kde byla zjištěna přítomnost kvasinek
- jedná se např. o ACTISORB ®, VLIWAKTIV ®, CARBONET ®
upravit Algináty
- jsou obvazy, jejich základem jsou hnědé mořské řasy, které obsahují alginát sodný a vápený
- tyto obvazy během svého působení vytvářejí neadhezivní gel a tím udržují ránu ve vlhkém prostředí
- gel je nutné posléze z rány odstranit fyziologickým roztokem ještě před hodnocením efektu obvazu
upravit Hydrogelové obvazy
- jsou vyrobeny z hydrogelových polymérů, které obsahují až 96% vody
- dobře se tvarují, chladí ránu, tlumí bolest
- obvaz je průhledný, tudíž je snadná kontrola defektu
upravit Faktory ovlivňující hojení ran
upravit Vnitřní faktory
- vaskularizace – dobré krevní zásobení podporuje hojení
- imunitní stav – riziko hojení vyplývá ze sekundární příčiny, jako je např. infekce, diabetes mellitus, radioterapie, což zvyšuje požadavky na proces hojení
- stav výživy (u pacientů se špatným stavem výživy se hojení prodlužuje)
- obezita (tukové tkáně omezují krevní zásobení a rány se těžko sešívají)
- léky (imunosupresiva mohou ztěžovat hojení)
- kouření (redukuje funkční hemoglobin v krevním oběhu s výsledným snížením oxygenace tělových tkání)
- stres (klade dodatečné nároky na organizmus a nepříznivě tak ovlivňuje hojení)
upravit Vnější faktory zahrnují
- předoperační stav
- předoperační přípravu
- operační výkon
upravit Komplikace hojení ran
upravit Krvácení
- přetrvávající krvácení (hemoragie) po operaci je abnormální, může být způsobeno krevní sraženinou, povolenou ligaturou, erozí krevní cévy
upravit Infekce
- může se objevit za 2–10dní po operaci, při podezření na infekci je třeba vyšetřit exsudát
upravit Dehiscence s možnou eviscerací
- je částečná nebo úplná ruptura rány, často se vyskytuje po operacích břicha, kdy se oddělí i vrstvy pod kůží
- eviscerace je vytlačení vnitřních orgánů přes incizi
upravit Odkazy
upravit Související články
upravit Použitá literatura
- KOLEKTIV AUTORŮ,. Základy ošetřování nemocných. 1. vydání. Praha : Karolinum, 2005. ISBN 8024608456.
- MIKŠOVÁ, Z, et al. Kapitoly z ošetřovatelské péče I., II.. 2. vydání. Praha : Grada, 2006. ISBN 80-247-1442-6.
- RICHARDS, A a S EDWARDS. Repetitorium pro zdravotní sestry. 1. vydání. Praha : Grada, 2004. ISBN 80-247-0932-5.
- ROZSYPALOVÁ, M a A ŠAFRÁNKOVÁ. Ošetřovatelství I., II.. 1. vydání. Praha : Informatorium, 2002. ISBN 80-86073-97-1.
- WORKMAN, B a CL BENNETT. Klíčové dovednosti sester. 1. vydání. Praha : Grada, 2006. ISBN 80-247-1714-X.
