Astrocytom
Astrocytom je nejčastějším gliomem mozku. Má řadu histologických forem s různým stupněm malignity, asi 40 % nitrolebních tumorů. Vyskytují se hlavně supratentoriálně (dospělí), u dětí víc infratentoriálně (asi třetina infratentoriálních tumorů u dětí).
Dělení: Dělí se dle WHO na dva stupně:
- LGG (low grade glioma) – pilocytární astrocytom a diferencovaný astrocytom.
- HGG (high grade glioma) – anaplastický astrocytom a glioblastom.
Diferencovaný je častý v mladším věku, s přibývajícím věkem jsou častější HGG. To podporuje teorii, že benignější (LGG) se maligně zvrhávají a přecházejí v další formy, až do sekundárního glioblastomu.
- LGG – rostou mezi zachovalými buňkami mozku, je málo buněčný, bez mitóz.
- HGG – jsou invazivní, s buněčnými atypiemi a četnými mitózami, silně vaskularizované, obsahují nekrózy, cysty.
Nejzhoubnější je multifokální glioblastom. Vzniká primárně, bez předchozích stádií, anamnéza bývá krátká, asi 5 měsíců.
Low magnitude anaplastický astrocytom
High magnitude anaplastický astrocytom
Diagnóza: Z CT a MRI lze odhadnout stupeň malignity, důležité je použití kontrastu.
Terapie: U benigní fromy se provádí radikální resekce jen u příznivě uložených (v non-eloquentních oblastech – nepotřebné pro život). Někdy dochází k radikální grafické resekci. To je taková resekce, kdy tumor zmizne z MRI, ale nádorové buňky tam zůstaly (nebylo odstraněno celé ložisko). Není-li možné resekovat, je možná radioterapie (RT). Některé LGG se specifickou delecí 1p,19q dobře odpovídají na chemoterapii (CHT) PCV (prokarbazin, nitrozourea, vinkristin).
U maligní formy jsou obvykle k operaci indikovány pro svůj velký rozsah způsobující nitrolební hypertenzi. Odstraníme co největší možnou masu nádoru, tím uděláme tzv. vnitřní dekompresi a podpoříme jiné modality onkologické léčby (RT, CHT). Využívá se často konkomitantní radiochemoterapie.
Prognóza: Prognóza je značně nepříznivá. Faktory doby přežití u LGG:
- věk nad 40 let,
- přítomnost neurologických zánikových jevů,
- velikost ložiska nad 6 cm,
- prorůstání do kontralaterální hemisféry,
- difúzní forma.
Hrozící riziko progrese do glioblastomu je velké při přítomnosti tří a více těchto faktorů.
Obsah |
upravit Odkazy
upravit Související články
upravit Zdroj
- BENEŠ, Jiří. Studijní materiály [online]. ©2007. [cit. 2009]. <http://www.jirben.wz.cz/>.
upravit Použitá literatura
- ZEMAN, Miroslav, et al. Speciální chirurgie. 2. vydání. Praha : Galén, 2004. 575 s. ISBN 80-7262-260-9.
