Autosomálně recesivní dědičnost
Z WikiSkript
Hodnoceno 3x, počet editací 44, počet autorů 17
Děkujeme za Vaše hodnocení (3★)
| Článek byl zkontrolován učitelem | ||||
| Tento článek byl zkontrolován učitelem. | ||||
| Podpis: doc. MUDr. Ondřej Šeda, PhD. | ||||
| Tuto šablonu smějí vkládat jen vyučující. | ||||
Obsah |
upravit Základní charakteristika
- týká se genů umístěných na nepohlavních chromosomech – autosomech
- sledujemem přenos znaku podmíněného recesivní alelou
- fenotypově se sledovaný znak projeví pouze u recesivních homozygotů (aa)
- heterozygoti (Aa) jsou bez klinického projevu, nelze je fenotypově odlišit od dominantních homozygotů (AA)
- složený heterozygot je heterozygot pro 2 různé mutace (obě alely jsou mutované, každá ovšem jinak) fenotypově je recesivní homozygot (aa)
upravit Genealogická charakteristika
- obě pohlaví jsou postižena stejně často
- typicky je to horizontální typ dědičnosti – rodiče jsou obvykle zdrávi (heterozygoti, přenašeči), nemoc se projevuje u potomků (výskyt choroby "ob generaci")
- obecně se zvyšuje pravděpodobnost projevu choroby u příbuzenských sňatků
upravit Výpočet rizika
- při křížení dvou heterozygotů (Aa) je čtvrtinová pravděpodobnost (25 %) narození postiženého potomka (aa)
- při křížení recesivního homozygota (aa) s heterozygotem (Aa) je poloviční (50 %) pravděpodobnost narození postiženého potomka (aa)
upravit Odchylky
- genetická heterogenita
- albinismus (podmíněna různými geny; potomek dvou recesivních homozygotů může být v některých případech pigmentovaný)
- hluchoněmost (podmíněna 10 různými geny, neplést ovšem s polygenní dědičností; potomek dvou hluchoněmých může rovněž normálně slyšet)
- pseudodominance
upravit Příklady
- Cystická fibróza – frekvence v populaci 1:2 500[1]
- Fenylketonurie – frekvence v populaci 1:10 000[1]
- Galaktosémie
- Wilsonova choroba
- Kongenitální adrenální hyperplazie (CAH)
- Friedreichova ataxie
- Glykogenózy
- Syndrom Hurlerové
- Srpkovitá anémie
- Tayova-Sachsova choroba
- Thalasémie
- Werdnigova-Hoffmannova choroba[2]
upravit Odkazy
upravit Související články
upravit Reference
- ↑ a b OTOVÁ, Berta, Romana MIHALOVÁ a Jiří VYMLÁTIL. Základy biologie a genetiky, Vývoj a růst člověka. 2. vydání. Praha : Karolinum, 2007. 182 s. s. 18. ISBN 978-80-246-1100-6.
- ↑ LISSAUER, Tom a Graham CLAYDEN. Illustrated Textbook of Paediatrics. 3. vydání. Spain : Elsevier, 2007. 113 s. ISBN 978-07234-3398-9.
THOMPSON, James Scott, Margaret Wilson THOMPSON a Robert L NUSSBAUM, et al. Klinická genetika: Thompson & Thompson. 6. vydání. Praha : Triton, 2004. 426 s. ISBN 80-7254-475-6.