Břišní tyfus

Břišní tyfus neboli typhus abdominalis je závažné horečnaté střevní onemocnění způsobené bakterií Salmonella typhi. Přenáší se kontaminovanou vodou, mlékem nebo potravinami (v ČR je zdrojem většinou bacilonosiči). Inkubační doba je obvykle 7–14 dní (event. 3–60 dní). Břišní tyfus je onemocnění pouze lidské. U břišního tyfu existuje i možnost tzv. bacilonosičství, kdy mikroorganismy přežívají nejčastěji v zánětlivě změněném žlučníku či v močových cestách. V České republice je incidence nízká, přibližně několik desítek případů ročně (téměř výhradně importovaného původu).^[1]

Obsah 1 Původce 2 Patogeneze 3 Příznaky 4 Diagnostika 5 Komplikace 6 Terapie a prevence 7 Odkazy 7.1 Související články 7.2 Reference 7.3 Zdroj 7.4 Použitá literatura

upravit Původce

• původcem je Salmonella typhi:
• antigenní skupiny – Ig proti 9,12 – akutní infekce
• dlouhodobé přetrvávání Vi Ig – bacilonosiči

upravit Patogeneze

• infekcí jsou zasaženy peyerské pláty v tenkém střevě (hlavně v ileocekální oblasti), které působením endotoxinu bakterií zduří pak nekróza, zvředovatění, jizva (riziko perforace střeva),
• salmonely se množí v lymfatické tkáni a mohou následně diseminovat lymfatickou nebo krevní cestou
• může být břišní reaktivní lymfadenitida,
• po 2 týdnech se postupně jizvami hojí defekty střevní stěny,
• bez léčby onemocnění trvá 3–4 týdny, s antibiotickou léčbou se zkracuje počáteční teplota na 3–5 dnů
• ve střevě, hlavně v distálním ileu do lymfy – do krve – chyceny RES – játry zas do střeva… circulus vitiosus

upravit Příznaky

• Zpočátku jsou typickými příznaky bolest hlavy (proto starší název hlavnička), horečka (kontinuální teplota neovlivnitelná antipyretickou terapií), nechutenství, schvácenost, kašel a zácpa.
• V dalším týdnu se objevuje bledost, hnědě povleklý jazyk (čistí se od hrotu ve tvaru V), růžová vyrážka na břiše (tyfová roseola – není příliš častá), hyperémie (embolisace salmonel), zpomalený tep, nízký tlak a hepatosplenomegalie.
• břicho palpačně citlivé v pravém hypochondriu (největší střevní změny)
• průjem je zřídka – spíš zácpa, břicho je meteoristické, může být citlivé, hepatosplenomegalie (proliferace Kupfferových buněk jater), častá je bradykardie a hypotenze
• tyfová osteomyelitida – hlavně žebra
• po tyfu často vypadají vlasy, ale alopecie není ireverzibilní
• zvětšené mezenteriální uzliny (až jako švestka)
• silně poškozeno svalstvo – hlavně m. rectus abdominis, abduktory femuru, bránice, interkostální – Zenkerova vosková nekróza
• při těžkém průběhu může být alterace vědomí, dehydratace z hyperpyrexie
• Teplota poté postupně klesá a stav se normalizuje.

Neléčené onemocnění trvá 2–3 týdny a vede k markantnímu úbytku na váze, někdy i k hemateméze či meléně. U dospělých bývá život ohrožující komplikací perforace střeva. U dětí je perforace velmi vzácná.

upravit Diagnostika

• krevní obraz: normální počet leukocytů (nebo mírně snížený), nejprve dochází k posunu doleva, poté k relativní lymfocytóze
• pozitivní hemokultura na salmonely
• izolace původce ze stolice, krve nebo žluči, ve stolici jsou četné zánětlivé buňky
• Widalova reakce – aglutinační reakce, je pozitivní u antigenů 9, 12, Vi a d

upravit Komplikace

• u dětí je průběh mírnější, u starších je více komplikací
• časté jsou tromboflebitidy dolních končetin, méně častá je perforace střev, peritonitida, u starších osob může být srdeční dekompenzace nebo až septický šok (endotoxin)
• ve 3. týdnu – krvácení do střev ze vředů

upravit Terapie a prevence

• lékem volby je chloramfenikol, event. ampicilin, cefotaxim, ciprofloxacin^[1][2]
• hospitalizace na infekčním oddělení
• léčba bacilonosičství – pacient se sleduje rok po léčbě, pokud je opakovaně nález původce ve stolici (1× měsíčně) nebo žluči (2× za rok), provádí se cholecystektomie a léčba ampicilinem IV

Prevence: očkování.

• živá vakcína v želatinové kapsli (perorálně)
• hlavně při cestování do endemických oblastí

upravit Odkazy

upravit Související články

• Průjmová onemocnění
• Bakteriální gastroenteritidy: Paratyfus ▪ Salmonelová enteritida ▪ Cholera ▪ Shigellosis ▪ Campylobacterová enteritida

upravit Reference

1. ↑ ^{a b} KLIEGMAN, Robert M., Karen J. MARCDANTE a Hal B. JENSON. Nelson Essentials of Pediatrics. 1. vydání. China : Elsevier Saunders, 2006. 5; s. 515. ISBN 978-0-8089-2325-1.
2. ↑ HRODEK, Otto a Jan VAVŘINEC, et al. Pediatrie. 1. vydání. Praha : Galén, 2002. s. 608. ISBN 80-7262-178-5.

upravit Zdroj

• BENEŠ, Jiří. Studijní materiály [online]. [cit. 2009]. <http://jirben.wz.cz>.

upravit Použitá literatura

• HAVLÍK, Jiří, et al. Infektologie. 2. vydání. Praha : Avicenum, 1990. 393 s. ISBN 80-201-0062-8.

• LOBOVSKÁ, Alena. Infekční nemoci. 1. vydání. Praha : Karolinum, 2001. 263 s. ISBN 80-246-0116-8.