Bakteriální tracheitida
Jedná se o hnisavý bakteriální zánět trachey s tendencí k tvorbě pablán, nejčastěji u dětí ve věku 6 měsíců až 12 let. Etiologicky se uplatňují Staphylococcus aureus, Haemophilus influenzae a Streptococcus pneumoniae. Dochází k tvorbě pablán na devastovaných, silně prosáklých sliznicích horních cest dýchacích. Někteří autoři předpokládají, že bakteriální tracheitida je vlastně bakteriální superinfekcí navazující na virový respirační infekt (nejčastěji parainfluenza). Postižení respiračního epitelu je dostatečnou predispozicí k bakteriální superinfekci.
Obsah |
upravit Klinika
Zpočátku se pacienti prezentují obrazem infekce horních dýchacích cest s trváním několika hodin až dní. Postupně se rozvíjí inspirační dyspnoe, ale většinou s nevýrazným stridorem, kašel je štěkavý až tracheální, bolest v krku nekonstantní, hlas je chraplavý, ale dysfagie není. Současně dochází k nástupu alterace celkového stavu (klinicky obraz „toxické“, nelepšící se laryngitidy). Poslechový nález je chudý, můžeme nacházet bronchitické fenomény.
Klinicky se onemocnění nejvíce podobá akutní laryngotracheobronchitidě, ale začátek bakteriální tracheitidy není tak prudký jako u subglotické laryngitidy, bývá přítomna alterace celkového stavu, horečka je zpravidla vyšší. Dále není vazba na sezonu akutních virových respiračních onemocnění a je zde špatná odpověď na terapii adrenalinem a kortikosteroidy.
upravit Terapie
Vzhledem k těžké obstrukci horních dýchacích cest a alteraci celkového stavu přistupujeme skoro vždy k intubaci a UPV. Po intubaci ihned odebíráme vzorky na mikrobiologické vyšetření tracheálního sekretu. Při bronchoskopii nacházíme normální supraglotické struktury, subglotický edém a purulentní sekret v trachee. V rámci komplexní diagnostiky provádíme RTG hrudníku k vyloučení infekce na dalších místech dýchacích cest (pneumonie) a k ověření polohy tracheální rourky.
Vedle UPV podáváme celkově antibiotika – potencované aminopeniciliny nebo cefalosporiny III. generace, steroidy mají sporný efekt.
upravit Komplikace
Nejčastější komplikací bakteriální tracheitidy je pneumonie, dále sepse a ARDS.
upravit Diferenciální diagnostika
| onemocnění/příznaky | Akutní laryngitida | Bakteriální tracheitida | Akutní epiglotitida |
|---|---|---|---|
| poloha dítěte | neovlivňuje dušení | neovlivňuje dušení | dítě se vleže dusí, brání se položení, chce sedět v předklonu |
| charakter dýchání | usilovné, zatahuje měkké části hrudníku | inspirační dyspnoe, ale s většinou nevýrazným stridorem | opatrné, povrchní, dítě je na „dobré“ dýchání soustředěno |
| polykání | dobré | zpravidla dobré | špatné, nepolyká ani sliny, které proto mohou vytékat z úst |
| tělesná teplota | zpravidla subfebrilie | febrilie | febrilie |
| kašel | suchý, laryngeální | suchý, laryngeální | není, dítě se pro bolest v krku „bojí“ kašlat |
| stridor | inspirační | inspirační | bublavý, srkavý zvuk nahromaděného hlenu v inspiriu i exspiriu |
| výskyt | sezonní výskyt | kdykoli během roku | kdykoli během roku |
| začátek a průběh | začátek náhlý, zpravidla v noci, zhoršení během desítek minut | postupný rozvoj dyspnoe | začátek kdykoli během 24 hodin, zhoršení během hodin |
| reakce na kortikosteroidy a adrenalin | ústup příznaků během desítek minut | žádný účinek | žádný účinek |
| bolest v krku | není | obvykle není | výrazná |
| objektivní nález v krku | katarální zánět, epiglotis štíhlá, málo sekretu | normální, ev. katarální nález | oteklá, rudá epiglotis a nahromaděný hlen – „jezírko“ |
| věk | 3 měsíce až 5 let | 6 měsíců až 12 let | 2 až 7 let |
upravit Odkazy
upravit Související články
upravit Zdroj
- HAVRÁNEK, Jiří: Infekce horních dýchacích cest.
