Blepharitis

Česky: Zánět víčkového okraje Latinsky: Blepharitis

Blepharitis je chronický zánět okrajů víček. Přechod kůže do sliznice spojivek je velmi citlivá na různé faktory. Nejčastějším příznakem zánětu je hyperémie, vzhledem k výraznému cévnímu zásobení. Nejčastěji je blepharitis způsobena stafylokokovou infekcí nebo se vyskytuje u seborhoické dermatitidy.

Blepharitis squamosa

Při této formě blefaritidy pozorujeme tvorbu šupinek mezi řasami a překrvení celého okraje víček. Probíhá jako chronický zánět provázený svěděním, pálením a únavou očí. Na kůži víček se často projeví seborhoický ekzém. Příčinou často bývá nekorigovaná nebo špatně korigovaná refrakční vada. Skvamózní blefaritidu pozorujeme častěji u diabetiků, u pacientů s chronickým onemocněním ledvin nebo se záněty trávicí trubice. Zhoršení hyperémie se projevuje v zakouřených, chladných nebo naopak teplých prostorách.

Terapie

• Korekce refrakční vady.
• Odstranění dráždivých faktorů.
• Mechanické setření šupinek vatovou štětičkou.
• Potírání okrajů víček 3% roztokem <chemform>AgNO3</chemform>.
• Masáž s kortikosteroidní mastí v kombinaci s antibiotiky/sulfonamidy.

Blepharitis ulcerosa

Blepharitis ulcerosa je způsobena purulentními bakteriemi, zejména streptokoky a S. aureus. V terénu již postiženém skvamózní blefaritidou se začinají tvořit hnisavá ložiska. Je patrná hyperémie, zarudnutí a zduření okrajů víček a mezi řasami vidíme zaschlý sekret. Řasy často vypadávají nebo se tvoří jizvy na okraji víček způsobující růst řas proti bulbu. Následkem zánětu vzniká jizevnaté ektropium, epifora, chronická konjunktivitida.

Terapie

• Lokální aplikace antibiotik/sulfonamidů.
• U těžkých zánětů celková antibiotická léčba.

Odkazy

Související články

• Záněty víček
  • Meibomianitis
  • Chalazion
  • Hordeolum

Použitá literatura

• ROZSÍVAL, Pavel, et al. Oční lékařství. 1. vydání. Praha : Galén, 2006. 373 s. ISBN 80-7262-404-0.