Bodné rány

Z WikiSkript

Bodné rány vznikají proniknutím podlouhlého, nejčastěji hrotnatého a ostrého nástroje do těla ve směru jeho dlouhé osy.[1]

Charakteristika[upravit upravit | editovat zdroj]

Tvar nástroje

U bodné rány je základní charakteristikou vbod, bodný kanál, při dlouhém průniku nástroje případně výbod. Pokud výbod vznikl, celé poranění nazýváme průbod. Tvar nástroje a retrakce proťatých elastických vláken tkání určuje vzhled vbodu. Plochý nástroj udává vbod štěrbinovitého až oválného tvaru s hladkými okraji a ostrými úhly.

Obyčejný nůž či jednobřitý plochý nástroj má tvar vbodu s jedním úhlem ostrým a druhým tupým, jak naznačuje tupá strana čepele. Pokud má hřbet čepele také ostré hrany, tento úhel může připomínat tzv. malý vlaštovčí ocas. Pokud je ke vbodu použit oboustranně ostrý břit, jsou pak oba úhly ostré. Při větším tahu proťatých vláken elastiky a svaloviny je rána širší a úhly se k sobě více blíží se snižující se ostrostí. Velikost vbodu pak neodpovídá šířce ani tloušťce čepele díky retrakci okrajů rány, ale i možným nářezem rány při pronikání či vytahování čepele. Ta je pak delší.

Pokud je nástroj před úplným vytažením z rány pootočen ve svě dlouhé ose, může ostří čepele kůži naříznout v jiném směru. Tak vzniká ráno s rozdvojeným úhlem, její označení je pak velký vlaštovčí ocas. Pokud byl nástroj tupý, okraje rány nejsou hladké, nýbrž zoubkované. Při značně otupených předmětech však může mít vbod hladké okraje a ostré úhly při použití značného tlaku, vedoucího k puknutí kůže ve směru průběhu elastických vláken. Užitím nástroje tupého s kruhovitým tvarem výbá vbod menší díky roztažení kůže tlakem, po vytažení se otvor zmenší retrakcí. Šířku čepele lze někdy z délky rány v pevných tkáních při průniku plochou kostí, chrupavkou, játry apod.

Charakteristika bodné rány[upravit upravit | editovat zdroj]

Bodné rány mohou vznikat i odmrštěním různých předmětů, například štěpin kovu, skleněnými úlomky apod.

Schéma bodných ran

Většinou k jednomu vbodu náleží jeden bodný kanál, nicméně pokud byl nástroj povytažen a opětovně bodnut jiným směrem, může kanálů být více. Délka kanálu nemusí odpovídat délce čepele. Při průniku tupých nástrojů do měkkých částí těla (především krk a břicho) dochází ke stlačování kůže a tkání. Po vytažení se tyto tkáně opět roztáhnou a délka kanálu tak může být větší než délka čepel.

V okolí vbodu může rukojeť zanechat stopy, zejména oděrky.

Bodný kanál většinou bývá přímočarý. Nemusí tomu tak však být v případech bodných ran hrudníku nebo břicha, kde se vzájemná poloha orgánů mění (změna polohy těla, dýchací pohyby, peristaltika). Je proto zapotřebí důkladně sondovat bodný kanál a zjistit průběh rány, aby nedošlo k přehlédnutí vnitřních poranění.

Výbod bývá obvykle menší než vbod. Při použití tupého kruhovitého nástroje mohou být okraje zoubkované, u plochého nástroje bývají okraje hladké.

Příčina smrti[upravit upravit | editovat zdroj]

Příčinou smrti bývá krvácení do tělních dutin nebo vykrvácení navenek, často také pneumothorax. Při ranách na krku či vnitřní straně stehen může dojít ke vzduchové embolii, na krku rovněž k aspiraci krve.

Sekundárně jsou postižení ohroženi infekčními komplikacemi (peritonitida apod.).

Vražda - Sebevražda - Náhoda[upravit upravit | editovat zdroj]

Vražda[upravit upravit | editovat zdroj]

Bodné rány

Vražda ubodáním bývá častá. Rány bývají umístěny různě po těle, často na místech, kam si postižený nedosáhne (jako například záda oběti). Pobodání je vedeno skrze oděv a prádlo, nejčastěji užitým nástrojem je klasický nůž. Není výjimkou velké množství bodných ran.

Při zápase a sebeobraně oběti bývají bodné rány často na rukou a horních končetinách, kde mívají rány charakter bodno-řezných až řezných ran.

Úkolem znalce bývá posoudit směr a sílu bodnutí, dále vyjádření k nástroji způsobícím daná zranění. Posuzování síly je někdy velmi obtížné (malá, střední, veliká), nutné je zamýšlet tvar, ostrost hrotu nástroje a odpor šatů i tkání, kterými nástroj pronikl. Důležitá je rovněž délka bodného kanálu. Největší odpor proniknutí nástroje do těla klade kůže. Jakmile dojde k probodnutí kůže, další síla k proniknutí čepele je mnohem menší. Pokud je zřejmé naříznutí kostí či přetětí chrupavky, (například bodné rány hrudníku), síla vedeného nástroje musela být veliká.

Sebevražda[upravit upravit | editovat zdroj]

Searchtool right.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Sebevražda.
RTG snímek GIT

Sebevražedné bodné rány jsou nejčastěji vedeny vůči obnaženým částem těla, zejména v krajině srdeční, vzácněji na břiše či krku. Vedle hlubokých ran mohou být patrné mělké vbody zasahující jenom do podkoží – charakter vzniku je podobný jako u nářezů sebevražedných řezných ran.

Za bodnou ránu se považuje i sebevražedná střelná rána jateční pistolí, se kterou se setkáváme zejména u sebevražd řezníků nebo pracovníků na jatkách. Takové rány vznikají vystřelením tyčinky z hlavně pistole, který působí několik centimetrů dlouhý bodný kanál. Nejčastěji je nacházíme na čele nebo na spánku.

Při sebepoškozování vězňů dochází k bodnému poranění trávicího traktu spolykáním ostrých předmětů (např. drátů, špendlíků).

Náhoda[upravit upravit | editovat zdroj]

Nahodilé bodné rány jsou vzácné. Můžeme se ale setkat s polknutím ostrého předmětu při špatném zacházení nebo při nahodilých stavech neopatrnosti.

Odkazy[upravit upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit upravit | editovat zdroj]

  • ŠTEFAN, Jiří a Jiří HLADÍK, et al. Soudní lékařství a jeho moderní trendy. 1. vydání. Praha : Grada, 2012. 437 s. ISBN 978-80-247-3594-8.
  • VOREL, František. Soudní lékařství. 1. vydání. Praha : Grada, 1999. 600 s. ISBN 80-7169-728-1.

Reference[upravit upravit | editovat zdroj]

  1. ŠTEFAN, Jiří a Jan MACH. Soudně lékařská a medicínsko-právní problematika v praxi. 1. vydání. Praha : Grada, 2005. s. 37. ISBN 80-247-0931-7.