Brachyterapie
Obsah |
upravit Úvod
Brachyterapie se řadí mezi radioterapeutické techniky, které se používají k léčbě onkologických onemocnění. Radioterapie využívá ionizující záření a z hlediska užívaných technik se dělí na teleradioterapii a brachyterapii. Tele znamená v řečtině z dálky, teleradioterapie tedy využívá zdroj záření, který je umístěn několik centimetrů (alespoň 5 cm) od povrchu těla. Při teleradioterapi se ozařuje buď celé tělo, nebo oblast postižená nádorem. K teleradioterapii řadíme i použití gama nože. Brachys znamená v řečtině krátký, termínem brachyterapie tedy označujeme ozařování z krátké vzdálenosti, kterým se přednostně zaobírá tento článek.
upravit Renesance brachyterapie
Techniky brachyterapie jsou známé už 100 let. Objev brachyterapie a její následné uvedení do praxe přineslo velkou změnu v léčení maligních (zhoubných) nádorů. V průběhu její existence přišlo i období, kdy byl zájem o ní malý a teleradioterapie byla upřednostňována. Nezájem v padesátých letech minulého století způsobil hlavně poznatek, že radium, které se v té době při brachyterapii používalo, nevyhovuje radiohygyenickým požadavkům. Brachyterapie znamenala v té době i velké ohrožení nejen pro pacienty, ale i pro ošetřující personál. V posledních letech brachyterapie zažívá renesanci. Byly objeveny nové účinnější radionuklidy. Metody afterloadingu chrání účinně ošetřující personál. Afterloading znamená, že lékař nejprve zavede pomůcky, ve kterých není radioaktivní látka, na požadované místo, poté zkontroluje jejich polohu, určí rozložení zářičů a poté teprve zavede aktivní zdroje. Radiační zátěž lékařů je tedy menší a rozmístění zářičů efektivnější. V ideálním případě tento úkon provádí automatické afterloadingové přístroje.
upravit Porovnání brachyterapie a teleradioterapie
upravit Výhody brachyterapie
- Aplikace větší dávky záření přímo do místa postiženého nádorem (ozáření - poškození okolních zdravých tkání je tedy minimální),
- aplikace v kratším čase,
- léčba malých, přesně lokalizovaných nádorů.
upravit Výhody teleradioterapie
- Dokáže ozářit větší prostor nemocné tkáně,
- vhodná pro rozsáhlejší nádory, u kterých hrozí lymfatické šíření.
upravit Princip brachyterapie
Brachyterapie využívá k léčbě stejně jako teleterapie ionizující záření. Pro léčbu jsou významné biologické účinky ionizujícího záření.
Poznatky o biologických účincích ionizujícího záření:
- Výsledkem absorbce v buňce je excitace a ionizace atomů a molekul,
- při interakci iontů s molekulami vznikají radikály,
- ionty, radikály a excitované atomy interagují s molekulami buňky a způsobují poškození DNA (zlomy),
- změny na DNA způsobují změny na orgánech a organismu (zničení nádoru).
Biologický účinek ionizujícího záření závisí na faktorech chemických, biologických a fyzikálních. Chemickými faktory ovlivňující biologický účinek ionizujícího záření rozumíme především dostatek kyslíku v tkáni postižené tumorem. Více kyslíku znamená větší poškození tumoru. Buňky s větší mitotickou aktivitou jsou citlivější na ionizující záření a buňkám diferenciovaným nehrozí velké poškození. Proto se po ozařování mohou nejprve objevit akutní lokální změny na kůži (buňky kůže se rychle dělí) a teprve po delší době v některých případech nervová forma akutní nemoci z ozáření (nervové buňky mají nízkou mitotickou aktivitu). Mezi fyzikální faktory ovlivňující biologický účinek záření řadíme kvalitu záření (druh, energie a homogenita záření), rozdělení v čase a prostorovou distribuci ionizujícího záření v čase.
upravit Zdroje ionizujícího záření
- Zářiče beta,
- zářiče gamma,
- neutronové zářiče.
upravit Zářiče gamma
Záření gamma, které tyto zdroje vydávají, je nepřímo ionizující elektromagnetické záření. Nemá tedy náboj a energii předává nepřímo pomocí sekundárně nabité částice, nejčastěji elektronu. Předání energie probíhá pomocí principu ionizace nebo excitace. Jako zářič gama bylo dlouho využíváno radium. Jeho výhodou byl dlouhý poločas rozpadu (1620 let). Radium se rozpadá na radon, je zářičem alfa a jeho rozpad alfa je provázen slabým zářením gamma, pomocí kterého se excitované dceřinné jádro dostává do stabilního stavu. Používalo se ve formě radioforů. Radiofor se skládá z radioaktivní látky a pouzdra a může mít tři podoby (radioaktivní jehly, tuby a celulky). Dalším zářičem gamma je cesium s poločasem rozpadu 30 let. Emituje kvantum záření gama o energii 0,66 MeV. Cesium nahradilo v posledních letech radium. Cesium je využíváno ve formě cesiových pelet moderními afterloadingovými přístroji. V moderních afterloadingových přístrojích jsou také využívána iridiová zrna. Iridium v podobě drátku je vhodné pro manuální afterloading. Dalšími zářiči gamma jsou tantal, kobalt a radioizotopy s krátkým poločasem rozpadu (zlato, jód). Vědci hledají nové umělé radioizotopy, s nimiž by byla likvidace tumorů účinnější. Vyšší aktivitu a výhodnější poločas mají umělé radioizotopy 145 samaria nebo 103 paladia.
upravit Zářiče beta
Záření beta je přímo ionizující záření, korpuskulární, to znamená, že jejich energie je předávána přímo do tkáně. Zářičem beta je 90 yttrium a 90 stroncium. „Při brachyterapii se využívají uzavřené zářiče (radiofory) beta minus. Radioaktivní látka je vzduchotěsně uzavřena v kovovém pouzdře (platina, hliník), které slouží jako filtr propouštějící pouze tvrdší paprsky zářiče vhodné pro léčebný účinek,“ uvádí Leoš Navrátil, Josef Rosina a kolektiv v knize Medicínská biofyzika.
upravit Neutronové zářiče
Neutronové záření reaguje s jádrem atomu a dochází k uvolnění fotonů, protonů. Neutronovým zářičem je například kalifornium.
upravit Aplikace brachyterapie
Před aplikací zdroje ionizujícího záření je třeba přesně lokalizovat nádor, stanovit cílový objem a vypočítat rozložení dávky v rovině a v prostoru, vytvořit isodozní plán.
Formy aplikace dle umístění zdroje:
- Intrakavitární - zdroj záření se implantuje do tělních dutin (pochva, děloha, průdušnice, rektum, jícen) například v podobě radioaktivních zrn,
- intersticiální - zdroj ve formě speciálních drátků či trubiček vložen přímo do postiženého místa dané tkáně,
- technika muláží - zdroj záření umístěn na povrch těla ve speciálních aplikátorech.
Formy aplikace z hlediska času:
- Permanentní - zdroje jsou ponechány v cílové tkáni natrvalo, využívají se u nádorů mozku a prostaty,
- frakcionalizovaná - může mít podobu jednorázového ozáření (kožní nádory), denního ozařování (konvenční frakcionalizace), hyperfrakcionace (vícekrát než jednou denně – nižší jednotlivá, ale vyšší celková denní dávka) a hypofracionalizace (méně než 5 frakcí týdně).
Brachyterapie se používá při léčbě malých, přesně lokalizovaných nádorů, nebo jako sekundární radiální léčba k teleradioterapii. Zmírňuje také obtíže spojené se zhoubnými nádory (paliativní léčba).
upravit Odkazy
upravit Použitá literatura
- NAVRÁTIL, Leoš a Jozef ROSINA, et al. Medicínská biofyzika. 1. vydání. Praha : Grada, 2005. 524 s. ISBN 80-247-1152-4.
- SPURNÝ, Vladimír a Pavel ŠLAMPA. Moderní radioterapeutické metody. VI. díl, Základy radioterapie. 1. vydání. Brno : Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví, 1999. ISBN 80-7013-267-1.
- PETERA, Jiří. Moderní radioterapeutické metody. V. díl, Brachyterapie. 1. vydání. Brno : Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví, 1998. ISBN 80-7013-266-3.