Buněčná stěna bakterií

Hodnoceno 3x, počet editací 12, počet autorů 7   

   Děkujeme za Vaše hodnocení (3★)   

Porovnání stěny bakterií. Nahoře: Grampozitivní bakterie. 1. Cytoplazmatická membrána, 2. Peptidoglykan, 3. Fosfolipidy, 4. Membránové proteiny, 5. Kys. lipoteichoová. Dole: Gramnegativní bakterie. 1. Cytoplazmatická membrána (vnitřní membrána), 2. Periplasmatický prostor, 3. Vnější membrána, 4. Fosfolipidy, 5. Peptidoglykan, 6. Lipoprotein, 7. Proteiny, 8. Lipopolysacharidy, 9. Pór.

Bakteriální buňka, buňka prokaryotická, je na svém povrchu obdařena buněčnou stěnou. Vlastní ji všechny bakterie s výjimkou mykoplasem.

Funkcemi buněčné stěny jsou:

• tvoří buněčný skelet;
• dává buňce tvar;
• mechanická ochrana;
• další ochranné funkce – před zářením, vyschnutím, chemickým poškozením;
• kompenzace osmotického přetlaku uvnitř buňky.

upravit Stavba stěny grampozitivních a gramnegativních bakterií

• Liší se stavbou, ale společným znakem je přítomnost peptidoglykanu (mureinu).
  • Peptidoglykan je tvořen vrstvami polysacharidových řetězců, v němž se střídá N-acetylglukosamin a N-acetylmuramová kyselina, jejich spojení je zprostředkováno krátkými peptidy a katalyzováno transpeptidázami.

upravit Stěna grampozitivních bakterií

• Stavba jednodušší než u G−.
• Ze silné vrstvy peptidoglykanu, přítomno velké množství peptidů spojujících polysacharidové řetězce.
• Stěna prostoupena kys. teichoovou – hlavní povrchový antigen – funkce vazby kationtů Mg²⁺ a Ca²⁺.
• Až na výjimky (mykobakterie, korynebakterie, nokardie) neobsahuje lipidy.
• Neobsahuje bílkoviny, kromě streptokoků, u nichž se mezi peptidoglykanem a bílkovinou vrstvou nachází vrstva polysacharidová a tvoří tak mikropouzdro.
• Gramovým barvením se bakterie s touto buněčnou stěnou barví krystalovou violetí modrofialově.
• Antibiotika: penicilin, cefalosporin – působí na transpeptidázy, obecně se váží na PBP = penicilin binding proteins, výsledkem působení je inhibice syntézy peptidoglykanu.

upravit Stěna gramnegativních bakterií

• Tenčí, než stěna G+;
• komplikovanější stavba.
• Skládá se z: tenké vrstvy peptidoglykanu a vnější membrány.
  • Vnější membrána je tvořena dvojvrstvou fosfolipidů a bílkovinami, k peptidoglykanu připojena prostřednictvím lipoproteinů.
    • Funkce bílkovin je transport živin do periplasmatického prostoru (viz.dále) .
    • Na zevní straně přítomny molekuly lipopolysacharidů – složeny ze 3 částí:
      1. lipid A = endotoxin G− bakterií;
      2. základní polysacharid;
      3. specifický polysacharid – lineární, nositelem antigenicity bakterie (O-antigen), na dlouhé vyčnívající řetězce působí protilátky, chrání tak bakterii a způsobují virulenci (ztráta specifického polysacharidu = ztráta virulence).
    • Poskytuje obranu proti chemickým látkám a lytickými účinky některých látek.
  • Mezi vnější membránou a peptidoglykanem se nachází periplasmatický prostor.
    • Zde vyloučené metabolity a enzymy (beta-laktamáza – způsobuje rezistenci vůči penicilinu).
• Gramovým barvením se bakterie s touto buněčnou stěnou barví safraninovým roztokem růžově.

upravit Stěna acidorezistentních bakterií

• Stavba buněčné stěny odpovídá grampozitivním bakteriím.
• Množství voskovitých látek ale zabraňuje obarvení, běžným Gramovým barvení je nelze obarvit.
• Lze je nabarvit za horka, ale pak vzdorují odbarvování.
• Nejčastěji se používá speciální barvení Ziehlovo-Neelsenovo.
• Mycobacterium tuberculosis, částečně nokardie a bakteriální spory.

upravit Odkazy

upravit Související články

• Bakterie
• Prokaryota
• Peptidoglykan

upravit Použitá literatura

• VOTAVA, Miroslav a Zdeněk BROUKAL. Lékařská mikrobiologie pro zubní lékaře. 2. přepr vydání. Brno : Neptun, 2007. ISBN 978-80-86850-03-0.

• BEDNÁŘ, Marek, et al. Lékařská mikrobiologie : bakteriologie, virologie, parazitologie. 1. vydání. Praha : Marvil, 1996. 558 s. ISBN 8023802976.