Bypass

Z WikiSkript
Tato revize článku byla z tohoto počítače již nedávno hodnocena!
12 hodnocení   
   Děkujeme za Vaše hodnocení (★)   
star1-1star2-1star3-1star4-1star5-0

Našli jste v článku závažné chyby? Klikněte prosím.
Přejít na: navigace, hledání
Bypass

V kardiovaskulární chirurgii se pod pojmem bypass rozumí přemostění zúženého nebo uzavřeného úseku tepny za účelem zkvalitnění/obnovení perfúze tkáně, která se nachází za zúžením.

Historie:[1]
  • 1953 – Murray provedl první experimentální aortokoronární bypass (bez použití mimotělního oběhu).
  • 1953 – Gibbon použil mimotělní oběh.
  • 1968 – Sones a Favarolo začali v mimotělním oběhu operovat aortokoronární bypassy za použití štěpů z v. saphena magna u pacientů s ICHS.
Materiál bypassu:

K vytvoření bypassu lze použít:

  • žilní štěp (v. saphena magna, v. saphena parva, povrchové žíly HK);
  • tepenný štěp (a. mammaria dextra, a. mammaria sinistra, a. radialis z nedominantní HK, a. gastroepiploica dextra, a. epigastrica inferior);
  • cévní protézu (cévní protézy se využívají především v místech s větším průtokem krve – aorta, aa. iliacae, aa. femorales; před naložením cévních svorek je nutné pacienta plně heparinizovat, po operaci se heparinizace ruší);
    • porézní protézy – je nutné předsrážet vlastní krví pacienta (silně porézoní Dacron®, méně porézní Dacron®, Sauvageova doublevelourová protéza);
    • neporézní protézy – není nutné předsrážet (Dacron® impregnovaný kolagenem, expandovaný polytetrafluorethylen, ePTFE);
  • xenograft (bovinní a. mammaria).

Cévní protéza nebo xenograft s sebou nesou vyšší riziko komplikací. Používají se tedy pouze v případech, kdy nemáme k dispozici vlastní pacientův štěp (tj. například při opakovaných reoperacích).

Způsob vedení bypassu:
  • „anatomicky“ – podél původní cévy (aortofemorální bypass, femoropopliteální);
  • extraanatomicky – mimo průběh původní cévy (axilofemorální, femorofemorální).
Užití žíly in situ vs. reverzní štěp.
  • Užití žíly in situ (podvážeme větší větve; chlopně zrušíme speciálním deletorem; proximální část žíly napojíme na proximální část tepny, distální část žíly na distální část tepny; tato technika se využívá např. u femorokrurálního bypassu).
  • Reverzní štěp (žílu extirpujeme, podvážeme všechny větve, proximální konec žíly napojíme na distální konec tepny a distální konec žíly na proximální konec tepny – aby žilní chlopně nebránily toku krve).
Kardiochirurgická rekonstrukce koronárního řečiště 1
Kardiochirurgická rekonstrukce koronární řečiště 2

















Odkazy[upravit upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit upravit | editovat zdroj]

Reference[upravit upravit | editovat zdroj]

  1. VANĚK, Ivan, et al. Kardiovaskulární chirurgie. 1. vydání. Praha : Karolinum, 2003. 236 s. ISBN 8024605236.

Použitá literatura[upravit upravit | editovat zdroj]

  • ZEMAN, Miroslav, et al. Speciální chirurgie. 2. vydání. Praha : Galén, 2006. 575 s. ISBN 80-7262-260-9.
  • VANĚK, Ivan, et al. Kardiovaskulární chirurgie. 1. vydání. Praha : Karolinum, 2003. 236 s. ISBN 8024605236.

Zdroj[upravit upravit | editovat zdroj]

  • BENEŠ, Jiří. Otázky z chirurgie [online]. ©2007. [cit. 14.5.2010]. <jirben2.chytrak.cz/materialy/chira/cevni.doc>.