Cévy mozku

Obsah 1 Mozkové tepny 2 Tepny korové 3 Tepny centrální (bazální) 4 Tepny zásobující plexus choroidei 5 Mozkové žíly 6 Sinus durae matris 7 Odkazy 7.1 Související články 7.2 Externí odkazy 7.3 Zdroje

upravit Mozkové tepny

Mozek je zásoben krví, kterou přivádí dva páry tepen: aa. vertebrales, aa. carotis internae. Svými větvemi jsou na bázi mozku propojeny do circulus arteriosus cerebri (Willisi).

Arteria vertebralis

• větev a. subclavia
• v krčním úseku vydává rr. musculares a rr. spinales
• a. cerebelli inferior posterior - nejsilnější větev a. vertebralis, zásobuje spodní plochu mozečku

Arteria basilaris

• vzniká spojením dvou aa. vertebrales na dolním okraji pons Varolli
• skrz sulcus basilaris pontis probíhá na horní okraj pons Varolli, kde se dělí na dvě aa. cerebri posteriores
• vydává drobné větve pro prodlouženou míchu, Varolův most, porus acusticus internus (a. labyrinthi) a mozeček (aa. cerebelli inferiores anteriores, aa. cerebelli superiores)
• aa. cerebri posteriores - konečné a nejsilnější větve a. basilaris, zásobují mediální a spodní plochu spánkového a týlního laloku
• aa. communicantes posteriores - větve aa. cerebri posteriores, spojky k pravé a levé a. carotis interna

Arteria carotis interna

Podle průběhu se dělí na 4 části:

• pars cervicalis - sinus caroticus - rozšířený začátek a. carotis interna, kde jsou ve ztenčené stěně jsou receptory reagující na tlakové změny; a. carotis interna nevydává na krku žádné větve
• pars petrosa - průběh skrz canalis caroticus; vydává drobné větve pro sliznici středoušní dutiny (aa. caroticotympanicae)
• pars cavernosa - probíhá v sinus cavernosus, vydává drobné větne pro hypofýzu, ganglion trigeminale a dura mater
• pars cerebralis - mediálně od processus clinoideus anterior a laterálně od chiasma opticum se dělí na dvě konečné větve: a. cerebri anterior, a. cerebri media; kromě toho vydává a. opthalmica (zásobuje orbitu, slznou žlázu, okohybné svaly, dutinu nosní, oční bulbus) a a. choroidea anterior (zásobuje plexus choroideus postranních komor)

Circulus arteriosus cerebri (Willisi)

Na bázi mozku je vytvořen tepenný okruh z konečných větví aa. carotis internae a aa. vertebrales a jejich spojek. Konečné větve a. carotis interna (a. cerebri anterior, a. cerebri media ) jsou spojeny pomocí a. communicans anterior. Aa. communicantes posteriores spojují obě aa. cerebri mediae s oběma aa. cerebri posteriores. Tím vzniká vertebrobazilární a karotický tepenný systém, který vyrovnává tlak a průtok krve v obou řečištích.

upravit Tepny korové

A. cerebri anterior

• konečná větev a. carotis interna
• pravá a levá jsou po odstupu spojeny a. communicans anterior
• zásobuje orbitální plochu lobus frontalis, gyrus frontalis superior, g. praecentralis, g. postcentralis, g. cynguli a praecuneus
• uzávěr - druhostranná obrna převážně dolních končetin (hemiplegia)

A. cerebri media

• nejsilnější větev a. carotis interna
• běží laterálně a horizontálně k bazi insuly - četné větve zásobující insulární kůru, capsula extrema, claustrum, capsula externa
• na konvexitě hemisféry zásobuje g.frontalis medius et inferior, většinu g. praecentralis a postcentralis, lobus parietalis, přední část lobus occipitalis, g. temporalis superior a medius, temporální pól
• uzávěr - kontralaterální hemiplegia, postihující horní končetiny a mimické svalstvo a druhostranné poruchy čití

A. cerebri posterior

• okolo pedunculus cerebri se dostává na mediální plochu lobus temporalis a occipitalis
• zásobuje mediální plochu temporálního a okcipitálního laloku
• uzávěr - porucha vidění v kontralaterálním zrakovém poli (zachování vidění v makulární oblasti)

upravit Tepny centrální (bazální)

• drobné tepny odstupující z počátečních úseků korových tepen
• zanořují se do mozkové tkáně v okolí Willisova okruhu
• Aa. centrales anteromediales - zásobují přední část striata, preoptickou oblast, přední část hypothalamu
• Aa. centrales anterolaterales - zásobují nc. lentiformis, caput et corpus nuclei caudati, putamen, globus pallidus, přední část capsula interna
• Aa. centrales posteromediales - zásobují zadní část thalamu a hypothalamu, subthalamus, globus pallidus, tegmentum mesencephali
• Aa. centrales posterolaterales - zásobují zadní část thalamu, corpora geniculata, corpus pineale, capsula interna, tectum mesencephali

upravit Tepny zásobující plexus choroidei

• A. choroidea anterior - větve pro plexus choroideus temporálního rohu postranní komory, glomus, plexus choroideus v centrální části postranní komory; další větve pro hippokampální formaci, amygdalu, globus pallidus, crus posterior capsulae internae
• A. choroidea posterior - větve pro plexus choroideus ventriculi III., tectum, mediální část thalamu

upravit Mozkové žíly

Povrchové

• Vv. cerebri superiores - krev z horní části konvexity hemisféry; ústí do sinus sagittalis superior
• V. cerebri media superficialis - ústí do sinus sphenoparietalis neno do sinus cavernosus; její spojka s v. cerebri superior se nazývá v. anastomotica magna (Trolardova žíla); spojka se sinus transversus je v. anastomotica inferior (Labbého žíla)
• V. cerebri media profunda- ústí do v. basalis
• Vv. cerebri inferiores- krev z dolní části konvexity a ze spodní plochy hemisféry; ústí do sinus cavernosus a sinus petrosus sup. et inf.
• V. basalis- vzniká spojením v. cerebri media profunda a v. cerebri anterior; míří dozadu okolo crura cerebri a ústí do v. magna cerebri

Hluboké

• Vv. cerebri internae - na stropu 3. mozkové komory; začátek soutokem 3 žil - v. septi pelucidi, v. choroidea, v. thalamostriata; obě vv. cerebri internae se spojují a vytvářejí v. magna cerebri (Galeni), která ústí do sinus rectus

upravit Sinus durae matris

Jsou to široké žilní splavy uložené v řasách dura mater, zevnitř kryté endotelem.

• Sinus sagittalis superior - probíhá ve střední čáře v horním okraji falx cerebri, začíná před crista galli, končí u protuberanti occipitalis interna v tzv. confluens sinuum; do sinu se vyklenují výběžky arachnoidei, kterými se vstřebává mozkomíšní mok do krve
• Sinus sagittalis inferior - probíhá v dolním okraji falx cerebri, ústí do sinus rectus v místě úponu falx cerebri na tentorium cerebelli
• Sinus occipitalis - začíná u okraje foramen magnum, běží vzhůru po crista occipitalis interna, kde se vlévá do confluens sinuum nebo do sinus transversus
• Sinus rectus - uložen v místě spojení falx cerebri a tentorium cerbelli; ústí sem v. magna cerebri
• Sinus transversus - párový, uložen v sulcus sinus transversi; laterálně se napojuje do sinus sigmoideus
• Sinus sigmoideus dexter et sinister - pokračování sinus transversus; končí ve foramen jugulare, vlévá se do v. jugularis interna
• Confluens sinuum - soutok splavů v oblasti protuberantia occipitalis interna (sinus sagittalis superior, sinus rectus, sinus occipitalis); krev odtud teče do sinus transversus; k soutoku do 1 místa dochází asi v 10% případů - značná variabilita
• Sinus cavernosus - od fissura orbitalis superior k hrotu pyramidy; skrz sinus probíhá a. carotis internaa v durální stěně n. oculomotorius, n. trochlearis, 1. a 2. větev n. trigeminus; ústí sem v. ophtalmica superior
• Sinus sphenoparietalis - mediálně ústí do sinus cavernosus
• Sinus petrosus superior - propojuje sinus cavernosus se sinus sigmoideus
• Sinus petrosus inferior - spojuje sinus cavernosus a foramen jugulare
• Plexus basilaris - žilní pleteň na clivus occipitalis; propojuje sinus cavrnosus, sinus marginalis a žíly páteřního kanálu

upravit Odkazy

upravit Související články

• Willisův okruh
• Mozek
• Obaly mozku

upravit Externí odkazy

• Mozek - česká wikipedie[1]
• Pitva mozku[2]

upravit Zdroje

• DRUGA, Rastislav a Miloš GRIM. Anatomie centrálního nervového systému. 1. vydání. Praha : Galén ; Karolinum, 2011. 219 s. ISBN 978-80-7262-706-6.

• ČIHÁK, Radomír. Anatomie 3. 2. vydání. Praha : Grada Publishing, 2004. 692 s. ISBN 978-80-247-1132-4.