Centrální nervový systém

Z WikiSkript

Medulla spinalis (páteřní mícha)

[editovat část] Páteřní mícha, která je ústředím jednoduchých reflexů, probíhá páteřním kanálem ve výši C₁–L₂ a je obalena míšními obaly (jako mozek). Plní reflexní a převodní funkce. Vystupují z ní míšní nervy. Míšní nerv vzniká spojením předního a zadního míšního kořene. Mícha obsahuje smíšená vlákna (motorická a senzitivní) a vegetativní vlákna.

• Délka 40 až 50 cm
• Hmotnost 30 až 50 g

Cauda equina (koňský chvost)

Svazek nervů pokračující po konci míchy. Tvořen bílou a šedou hmotou.

Bílá hmota

• Funiculus lateralis anterior a posterior – provazce, v nichž vedou nervová vlákna směrem nahoru a dolů.
• Fissura mediana – přední zářez mezi předními rohy.
• Sulcus medianus posterior (zadní zářez).
• Sulcus anterolateralis – vystupují z něj vlákna předních kořenů míšních.
• Sulcus posterolateralis – výstup vláken zadních kořenů míšních.

Na zadním kořenu míšním se nachází uzlina ganglion spinale (obaluje těla senzitivních neuronů). Spojením předního a zadního kořene vzniká míšní nerv.

Šedá hmota

Uspořádána do tvaru H, znamená nakupení neuronů, vytváří přední a zadní rohy míšní. Postranní rohy míšní vytváří sloupce columnae anteriores, laterales a posteriores (přední obsahují motoneurony, postranní vegetativní neurony, zadní spojovací neurony). Středem vede míšní kanálek – canalis centralis.

Míšní segmenty

Mícha je rozdělena na míšní segmenty. Míšní segment je úsek míchy, z kterého se sbíhá 1 pár míšních nervů (celkem 31 párů míšních nervů – 8 krčních, 12 hrudních, 5 bederních, 5 křížových, 1 kostrční).

Míšní kořeny

Přední kořeny míšní vedou odstředivá vlákna, zadní kořeny míšní dostředivá vlákna.

Míšní reflexy

Na úrovni míchy mohou probíhat míšní reflexy. Mícha zajišťuje vyprazdňování močového měchýře a konečníku. Anatomickým základem reflexu je reflexní oblouk.

Má 5 částí:

1. receptor, čidlo;
2. dostředivá dráha (senzitivní);
3. CNS;
4. odstředivá dráha (motorická);
5. efektor.

Mícha je podřízena ve své činnosti mozku, je vývojově nejnižším reflexním ústředím, její přerušení znamená výpadek reflexů.

Míšní nervy

• Plexus cervicalis (krční pleteň)
  • senzitivně inervuje kůži hlavy a nadklíčkovou oblast, motoricky inervuje svaly krku;
  • př. nervus phrenicus – brániční nerv.
• Pažní pleteň (plexus brachialis)
  • vlákna z C₄–Th₁;
  • nervy inervují horní končetinu;
  • z této pleteně odstupují např. nervus radialis, nervus ulnaris.
• Hrudní nervy
  • vedou v mezižeberních prostorech;
  • nevytvářejí žádné pleteně;
  • inervují stěnu hrudníku.
• Plexus lumbalis (bederní pleteň)
  • vlákna L₁–L₅;
  • inervuje kůži a svaly břicha, stehna a pánve;
  • nejsilnější nerv z této pleteně je nervus femoralis.
• Plexus sacralis (křížová pleteň)
  • nejsilnější pleteň;
  • vede vlákna ze segmentů S₁–S₅;
  • inervuje zadní stranu stehna, hýždě, bérec,nohu;
  • do této pleteně náleží nejsilnější nerv v lidském těle nervus ischiadicus (sedací nerv).

Zadní mozek (rhombencephalon)

[editovat část] Zadní mozek, rhombencephalon se skládá z těchto částí: myelencephalon (prodloužená mícha) a metencephalon (tedy Varolův most a mozeček).

Prodloužená mícha (medulla oblongata)

Část zadního mozku a mozkového kmene navazuje na páteřní míchu, 2 cm dlouhá, prochází velkým týlním otvorem. Vpředu fissura mediana anterior, po stranách jsou pyramidy.

• Sulcus anterolateralis – vedle pyramidy, vystupuje zde XII. hlavový nerv – nervus hypoglopus (podjazykový).
• Olivy – tělesa ležící po stranách prodloužené míchy.
• Sulcus posterolateralis – výstup IX., X. a XI. hlavového nervu.
• Struktura: šedá hmota (vytváří jádra – obrovské množství, seskupení neuronů); bílá hmota (nervová vlákna).

Most Varolův (pons Varoli)

Navazuje na prodlouženou míchu. Bílá hmota představuje procházející dráhy, šedá tvoří jádra. Výstup V.–VIII. hlavového nervu. Spolu s prodlouženou míchou tvoří spodinu čtvrté mozkové komory.

Retikulární formace:

• Útvar, který prostupuje prodlouženou míchou a Varolovým mostem až do středního mozku. Má síťovitý vzhled, skládá se z jader mnohonásobně propojených. Retikulární formace je propojena s ostatními částmi CNS.
• Funkce: aktivační a inhibiční (aktivuje a tlumí), koordinační a spojovací, centrum důležitých reflexů (sání, polykání, kašlaní, zvracení), centrum řízení životně důležitých funkcí (dýchání, srdeční činnost,TK).

Mozeček (Cerebellum)

Mozeček je uložen v zadní jámě lební, jeho průměrná hmotnost je 130–140 g. Skládá se ze dvou polokoulí (hemisfér). Hemisféry jsou spojeny tzv. červem (vermis). Na řezu rozlišujeme:

• šedou kůru mozečkovou;
• bílou hmotu, tzv. strom života (arbor vitae).

Uvnitř se nacházejí mozečková šedá jádra. Mozeček je spojen s prodlouženou míchou, Varolovým mostem a středním mozkem, přicházejí sem informace z rovnovážného, sluchového, zrakového ústrojí, ze svalů, šlach, kloubů a mozkové kůry, tvoří strop 4. komory mozkové.

• Funkce: podílí se na řízení přesných pohybů, koordinaci, orientaci v prostoru, důležitý pro stoj a chůzi.

[editovat část]

Mozeček (cerebellum) je uložen v zadní jámě lebeční, dorzálně od prodloužené míchy a pontu (mozkový kmen).

• zaoblený dorzálně vyklenutý útvar
• oblý, podélný, úzký střední pás, oddělený sagitálními vkleslinami od postranních částí = vermis cerebelli (mozečkový červ)
• hemisphaeria cerebelli: 2 postranní, větší, symetricky postavené polokoule
• kraniální plocha plošší, styk se střechovitou duplikaturou tvrdé pleny mozkové (tentorium cerebelli)
• dorzální a kaudální plochy vyklenuté; uložené v jámách kosti týlní pod příčnými rameny eminentia cruciformis (fossae occipitales cerebellares)
• mezi hemisféry mozečku zasahuje falx cerebri (od crista occipitalis interna)
• od mozkového kmene vnikají do mozečku 3 páry stvolů, pedunculi cerebellares:

• inferiores: spojují oblongatu s mozečkem; lemují kaudální část fossa rhomboidea
• medii (pontini): brachia pontis; spojují pons s mozečkem; ohraničují fossa rhomboidea
• superiores (brachia conjunctiva): spojují tegmentum mesencephali s mozečkem; ohraničují rostrální část fossa rhomboidea

• všechny pedunculi obsahují dráhy jdoucí do mozečku a z mozečku
• mezi pedunculi cerebellares superiores rozepjato velum medullare superius (craniale): přední část stropu IV. komory; vytažen ve vrchol zvaný fastigium
• na povrchu mozečku četné příčné brázdy – oddělují od sebe jednotlivé úseky na vermis i hemisférách = fissurae cerebelli

• největší a nejhlubší fissury oddělují 3 hl. úseky: lobi cerebelli
• menší fissury dále rozdělují tyto lobi na lobuli: symetricky uložené na hemisférách; odpovídají nepárovému úseku na vermis
• nejmenší fissury oddělují rovnoběžné proužky povrchu mozečku = folia cerebelli

• povrch kryt souvisle šedou hmotou: cortex cerebelli
• uvnitř mozečku bílá hmota, corpus medullare: vybíhá ve tvaru plotének jako laminae albae do folií mozečku; na sagitálním řezu vermis tvoří stromkovitou kresbu (arbor vitae, strom života)
• v bílé hmotě uloženy párové shluky šedé hmoty: nuclei cerebelli:

• ncl. dentatus: největší z mozečkových jader; podoba pomačkaného váčku s otvorem ventromediálně proti mesencephalon; otvor váčku = hilum (hilus) nuclei dentati; odtud dráha obsažená v pedunculus cerebellaris superior
• ncl.emboliformis: protažené drobné jádro; tvar krevní sraženiny; uloženo sagitálně při hilu ncl. dentatus
• ncl.globosus: párově uložené mediálně od ncl. emboliformis; z několika drobných kulovitých útvarů šedé hmoty
• ncl.fastigii: párové; uloženo nejmediálněji; při fastigiu

• všechna mozečková jádra východiskem drah vystupujících z mozečku → jimi mozeček zapojen do systému kontroly pohybů

Morfologické členění mozečku

• dělí se transverzálními rýhami ve 3 laloky
• v každém laloku menšími rýhami odděleny lobuli (na vermis i hemisférách)
• morf. členění umožňuje topografickou orientaci na mozečku
• neodpovídá však rozdělení vývojovému a funkčnímu
• lingula: malý úsek vermis; u velum medullare superius
• culmen a declive (vrchol a svah): dříve monticulus
• folium vermis: vkleslý, sousedními úseky krytý lístek; jen 1
• tuber a pyramis vermis: 2 úseky; oble prominující kaudálně
• tonsilla: oválný útvar ze spodní plochy hemisféry
• nodulus: jediné folium; poslední vpředu kaudálně na vermis
• pedunculus flocculi: tenké párové raménko; spojuje transverzálně nodulus s flocculus
• flocculus: třásňovité, drobné, lat.uložené; na hemisféře mozečku

Funkční zapojení mozečku

• přívodné dráhy cestou pedunculi cerebellares inferiores, medii, superiores do mozečkové kůry
• z mozečkové kůry výstup vláken, končí v mozečkových jádrech
• mozečková jádra vysílají axony do šedých hmot kmene (hlavně do retikulární formace, ncl.ruber, do thalamu)
• z šedých hmot kmene dráhy do míchy → ovlivňují buňky, které vysílají své axony jako motorická vlákna do kosterních svalů
• řídí a kontroluje pohybové aktivity^[1]

Střední mozek (mesencephalon)

[editovat část]

Střední mozek je nejrostrálnější partie mozkového kmene, navazuje na most Varolův. Prakticky celý je kryt hemisférami koncového mozku, patrná je jen jeho ventrální část jako tzv. crura cerebri (partes anteriores pedunculi cerebri) – mohutné stvoly, obsahující bílou hmotu. Středním mozkem probíhá aquaeductus mesencephali (Sylvii) – úzký kanálek, vedoucí mozkomíšní mok, po odstupu ze IV. komory. Střední mozek lze rozdělit do několika částí – tectum mesencephali a pedunculus cerebri (který sestává z tegmentum mesencephali a crura cerebri).

Tectum, česky čtverohrbolí, leží dorsálně od aquaeductus mesencephali. Obsahuje dva páry hrbolků – colliculi superiores et inferiores. Jsou zapojeny do zrakové a sluchové dráhy a pokračují jako brachium colliculi superioris et inferioris do corpus geniculatum laterale a mediale diencephala. Kaudálně od colliculi vybíhají pedunculi cerbellares superiores, další ze série kmenomozečkových drah. Stejně jako u pedunculi cerebellares inferiores, i zde je rozepjato velum, přesněji velum medullare superius, tvořící kraniální část stropu IV. komory. Kraniálně od tecta se nachází area pretectalis, která již patří k diencephalu.

Tegmentum (partes posteriores pedunculi cerebri) – ventrálně od tecta, součást pedunculus cerebri. Obsahuje řadu důležitých drah a jader. Na boční straně je viditelné jemné vyvýšení – trigonum lemnisci, kde probíhá lemniscus medialis.

Crura cerebri (partes anteriores pedunculi cerebri) – taktéž součást pedunculus cerebri. Mezi oběma stvoly se nachází fossa interpeduncularis. Její povrch je perforovaný průběhem řady cév, proto se nazývá substantia perforanta posterior (interpeduncularis). Pozor, neplést se substantia perforanta anterior!!!, což je součást koncového mozku. Ventrálně od fossa interpeduncularis jsou corpora mamillaria, která již patří k diencephalu. Ze středního mozku odstupují tyto hlavové nervy – III, IV (II zde probíhá již jako dráha, nikoliv nervus opticus). Dále sem zasahují kraniální konce retikulární formace.

Přední mozek (prosencephalon)

[editovat část] Přední mozek (prosencephalon) zahrnuje dvě mozkové struktury: mezimozek (diencephalon) a koncový mozek (telencephalon).

Diencephalon

[editovat část] Mezimozek se skládá ze dvou hlavních částí – thalamus a hypothalamus (ten je spojen s podvěskem mozkovým, hypofýzou). Jsou párové a obsahují více než 50 jader. Mezi thalamy je 3. mozková komora.

Thalamus

• Tvořen šedou hmotou uspořádanou do jader, mezi nimi je bílá hmota.
• Představuje souhrn převodních stanic dostředivých drah (přepojování vzruchů směřujících do mozkové kůry).
• Kontroluje, propouští a tlumí senzitivní vzruchy.

Hypothalamus

• Nachází se pod 3. komorou mozkovou.
• Řídí vegetativní nervový systém.
• Jsou zde hypothalamická jádra, která řídí endokrinní žlázy, tvoří dva hormony (ADH a oxytocin).

Hypofýza (podvěsek mozkový)

Přední lalok (adenohypofýza) tvoří hormony STH, TSH, ACTH, PRL, LH, FSH. Sekrece je řízena hypotalamem, s kterým je spojen cévně – krevní stopkou. Zadní lalok (neurohypofýza) není pravá žláza, ale sklad hormonů vytvořených v hypotalamu. Hypothalamická jádra produkují ADH a oxytocin.

Koncový mozek (telencephalon)

Skládá se ze dvou hemisfér, které jsou spojeny skrz kalózní těleso (corpus callosum). Corpus callosum je bílá hmota, která propojuje stejná místa obou hemisfér (komunikují spolu). Na povrchu koncového mozku je šedá kůra mozková, která má vyvýšená místa – závity (gyri) a prohloubená místa (sulci). Některé výrazné rýhy:

• sulcus centralis – odděluje čelní lalok mozkový (lobus frontalis) od temenního laloku (lobus parietalis);
• sulcus lateralis – postranní rýha, odděluje spánkový lalok (lobus temporalis) a temenní lalok (lobus parietalis);
• sulcus parietooccipitalis – odděluje týlní lalok (lobus occipitalis) a temenní lalok (lobus parietalis).

Uvnitř hemisfér je bílá hmota a v ní okrsky šedé hmoty – bazální ganglia (podílí se na řízení pohybu).

Mozkomíšní obaly

[editovat část]

• Pia mater čili omozečnice

je bezprostředně na mozku, měkká plena, tenká, průsvitná.

• Arachnoidea čili pavučnice

je bezcévná, ze síťovitě uspořádaných vláken, mezi nimi (piou mater a arachnoideou) prostor (subarachnoideální) vyplněný mozkomíšním mokem.

• Dura mater čili tvrdá plena

je pevná vazivová blána, vedou v ní žíly.

• Subdurální prostor

je prostor mezi durou mater a arachnoideou.

• Epidurální prostor

je prostor mezi durou mater a kostí, prostor fyziologicky není přítomen.

Článek neobsahuje vše, co by měl. Můžete se přidat k jeho autorům a doplnit jej. O vhodných změnách se lze poradit v diskusi.

Odkazy

Související články

• Mozek
• Obaly mozku
• Vývoj mozku
• Atlas histologických preparátů/Nervová soustava

Externí odkazy

• JANČÁLEK, Radim – DUBOVÝ, Petr. Základy neurověd v zubním lékařství [online]. MEFANET, ©2011. Poslední revize 27.10.2011, [cit. 26.11.2011]. <http://portal.med.muni.cz/clanek-560-zaklady-neuroved-v-zubnim-lekarstvi.html>.

• DUBOVÝ, Petr. Základy neuroanatomie a nervových drah : Multimediální podpora výuky klinických a zdravotnických oborů [online]. Portál Lékařské fakulty Masarykovy univerzity [online], ©2007. Poslední revize 3.6.2011, [cit. 2011-11-27]. ISSN 1801-6103. <http://portal.med.muni.cz/clanek-442-zaklady-neuroanatomie-a-nervovych-drah.html>.

Použitá literatura

ČIHÁK, Radomír. ANATOMIE 3. Druhé, doplněné a upravené vydání. Praha : Grada, 2004. 692 s. ISBN 80-247-1132-X.