Celková anestezie

Obsah 1 Úkoly celkové anestezie 2 Rozdělení 3 Rozdělení průběhu celkové anestezie 4 Rozdělení celkových anestetik 5 Monitorování pacienta během anestézie, adjuvantní metody 6 Rizika a komplikace 7 Terapie komplikací 8 Odkazy 8.1 Související články 8.2 Zdroj

upravit Úkoly celkové anestezie

Vyřadit vědomí, zajistit amnézii, navodit analgézii, neurovegetativní stabilizaci, zajistit komfort operatéra.

Celková anestezie se skládá ze tří složek:

• Hypnotická
• Analgetická
• Myorelaxační

upravit Rozdělení

Dle provedených postupů a použití celkových anestetik rozlišujeme:

1. TIVA (Total Intravenous Anesthesia) – použití pouze intravenózně podávaných anestetik a opioidů.
2. Balancovaná anestezie (doplňovaná) – kombinace použití inhalačního anestetika, opioidů a relaxancií (pro úvod u dospělých i.v. anestetika)
3. Kombinovaná anestezie – kombinuje doplňovanou anestezii s některou ze svodných metod (nejpoužívanější u velkých výkonů v dutině břišní a hrudní)
4. Nitrosvalová a rektální (používají se velmi vzácně).

upravit Rozdělení průběhu celkové anestezie

1. Úvod do anestezie (navození bezvědomí, popř. myorelaxace, zajištění dýchacích cest).
2. Udržování anestezie (udržování analgezie a stavu bezvědomí, kontrola životních funkcí).
3. Vyvedení z anestezie (ukončení přívodu anestetik, vyvedení z bezvědomí).

• Úvod do anestezie – u dospělých je obvykle i.v, u dětí inhalačně.
• Monoanestézie – anestesie jen jedním přípravkem, jen u velmi krátkých výkonů, při ambulantních výkonech.

Stádia anestezie - dnes spíše obsolentní, přetrvává z dob užívání éteru

• I. stádium – analgezie při zachovaném vědomí.
• II. stádium – ztráta vědomí – diskoordinace, excitace.
• III. stádium – stádium chirurgické tolerance a celkové stabilizace hemodynamiky a vegetativní rovnováhy.
• IV. stádium – stádium selhávání základních životních funkcí.

• Příliš mělká anestezie ohrožuje vegetativní hyperreaktivitou.
• Příliš hluboká anestezie omezuje hemodynamiku a vede k hypotenzi.

upravit Rozdělení celkových anestetik

Nitrožilní anestetika

• barbiturátové:
  • thiopental, methohexital – mají krátkou až ultrakrátkou dobu účinku, k úvodu do anestezie se používají již méně;
• nebarbiturátové;
  • propofol, midazolam, etomidát, ketamin.

Inhalační anestetika

• N₂O, isofluran, sevofluran, desfluran, halothan, xenon
• hloubka je určována koncentrací anestetika v CNS – nelze změřit – anesteziolog se řídí orientačně podle koncentrace anestetika ve vdechovaném a vydechovaném vzduchu.

Opioidní analgetika

• fentanyl, sufentanil, alfentanil a remifentanil;

Myorelaxancia

• periferní (nekompetitivní) depolarizující:
  • sukcinylcholin;
• periferní (kompetitivní) nedepolarizující:
  • deriváty benzylisochinolinu: atrakurium, mivakurium, cisatrakurium, alkuronium;
  • látky se steroidní strukturou: vekuronium, rokuronium, pipecuronium, pankuronium.

upravit Monitorování pacienta během anestézie, adjuvantní metody

Sledování a monitorování průběhu CA

• Stav životních funkcí – pravidelné měření TK, poslech dýchání, kontrola EKG, pO₂ v krvi, pO₂ a pCO₂ ve vdechovaném a vydechovaném vzduchu, stav svalové relaxace, při dlouhých operacích tělesná teplota
• Postup v operačním poli – požadavky chirurga, krevní ztráta, svalová relaxace.
• Chod technických systémů – přívod plynů – inspirační tlaky, činnost přístrojů.
• Poloha nemocného s prevencí hyperextenze hlavy a útlaku důležitých struktur.
• Varovné příznaky nestabilního stavu.
  • Hypo/hypertenze, tachykardie, bradykardie, zpocení, cyanóza, tlačení, zvýšené krvácení v operačním poli.

Prostředky pro zajištění celkové anestezie

• Spolehlivý žilní přístup, případně dva, pro výkony s nutností invazivní monitorace centrálního žilního tlaku, nutnou parenterální výživu a výkony v zadní jámě lební centrální žílu;
• bezpečné zajištění průchodnosti dýchacích cest – trojitý manévr, laryngeální maska, endotracheální intubace;
  • podmínky pro intubaci zajišťuje krátká svalová relaxace – suxametonium (nástup účinku do 30s, odezní za 3min), mivakurium, atrakurium, cis-atrakurium, vekuronium nebo pancuronium;
• UPV;
• infuzní léčba, náhrady ztrát;
• invazivní měření krevního tlaku;
• měření centrálního žilního tlaku.

upravit Rizika a komplikace

• Nejrizikovější je úvod do anestezie a fáze probuzení.

Komplikace při úvodu do anestezie

• Aspirace do DC (buď kyselé šťávy nebo obsah při plném žaludku);
• jiné, méně časté: nemožnost tracheální intubace, anafylaktický šok, vzduchová embolie z operačního pole, náhlé krvácení a hypotenze, AIM, maligní hypertermie.

Komplikace při probouzení

• Hypoventilace, přesah působení myorealxancií, nedostatečné hrazení ztrát krve, krevní transfuze, rozvoj šoku a podchlazení;
• smrtelná peroperační komplikace je obvykle spojena s bronchospazmem nebo s masivní aspirací.

Další

• laryngospasmus;
• PONV (Postoperative Nausea and Vomiting);
• poranění, poškození zubů při intubaci;
• poranění nebo poškození sliznice dutiny ústní tubusem nebo laryngeální maskou;
• pooperační chladový třes (postoperative shivering);
• pooperační bolest.

upravit Terapie komplikací

• Regurgitace, aspirace – odsajeme obsah hypofaryngu, zkontrolujeme pH, prohloubení anestezie a intubace s následnou UPV a PEEP;
  • pokud je pH pod 2,5 provedeme bronchiální laváž, podáme betamimetikum;
• zástava srdce – rozšířená neodkladná resuscitace;
• bolest – dostatečná dávka analgetika případně opiátu;
• PONV – antiemetická terapie – setrony (antagonisté 5-HT₃ receptorů nebo kortikoidy).

upravit Odkazy

upravit Související články

• Anestezie
• Crush úvod do anestezie
• Endotracheální intubace
• Epidurální anestezie v porodnictví
• Anesteziologický přístroj
• Celková anestetika (farmakologie)

upravit Zdroj

• Beneš, J., Studijní materiály
• KRETZ, Franz-Josef a Frank TEUFEL. Anästhesie und Intensivmedizin. 1. vydání. Heidelberg : Springer, 2006. 695 s. ISBN 3-540-62739-1.

• Přednášky a materiály z povinně volitelného předmětu Základy anesteziologie