Celková anestezie

Z WikiSkript

Celková anestezie má za úkol u pacienta vyřadit vědomí, zajistit amnézii, navodit analgézii a neurovegetativní stabilizaci. Zároveň zajišťuje komfort operatéra při prováděném výkonu.

Celková anestezie se skládá ze tří složek:

  • hypnotické;
  • analgetické;
  • myorelaxační.

Rozdělení[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Dle provedených postupů a použití celkových anestetik rozlišujeme:

  1. TIVA (Total Intravenous Anesthesia) – použití pouze intravenózně podávaných anestetik a opioidů.
  2. Balancovaná anestezie (doplňovaná) – kombinace použití inhalačního anestetika, opioidů a relaxancií (pro úvod u dospělých i.v. anestetika)
  3. Kombinovaná anestezie – kombinuje doplňovanou anestezii s některou ze svodných metod (nejpoužívanější u velkých výkonů v dutině břišní a hrudní)
  4. Nitrosvalová a rektální (používají se velmi vzácně).
Anestetický přístroj

Rozdělení průběhu celkové anestezie[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  1. Úvod do anestezie (navození bezvědomí, popř. myorelaxace, zajištění dýchacích cest).
  2. Udržování anestezie (udržování analgezie a stavu bezvědomí, kontrola životních funkcí).
  3. Vyvedení z anestezie (ukončení přívodu anestetik, vyvedení z bezvědomí).


  • Úvod do anestezie – u dospělých je obvykle i.v, u dětí inhalačně.
  • Monoanestézie – anestesie jen jedním přípravkem, jen u velmi krátkých výkonů, při ambulantních výkonech.
Stádia anestezie – dnes spíše obsolentní, přetrvává z dob užívání éteru
  • I. stádium – analgezie při zachovaném vědomí.
  • II. stádium – ztráta vědomí – diskoordinace, excitace.
  • III. stádium – stádium chirurgické tolerance a celkové stabilizace hemodynamiky a vegetativní rovnováhy.
  • IV. stádium – stádium selhávání základních životních funkcí.
  • Příliš mělká anestezie ohrožuje vegetativní hyperreaktivitou.
  • Příliš hluboká anestezie omezuje hemodynamiku a vede k hypotenzi.

Rozdělení celkových anestetik[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Searchtool right.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Celková anestetika (farmakologie).
Nitrožilní anestetika
Inhalační anestetika
  • N2O, isofluran, sevofluran, desfluran, halothan, xenon
  • hloubka je určována koncentrací anestetika v CNS – nelze změřit – anesteziolog se řídí orientačně podle koncentrace anestetika ve vdechovaném a vydechovaném vzduchu.
Opioidní analgetika
Myorelaxancia

Monitorování pacienta během anestézie, adjuvantní metody[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Sledování a monitorování průběhu CA
  • Stav životních funkcí – pravidelné měření TK, poslech dýchání, kontrola EKG, pO2 v krvi, pO2 a pCO2 ve vdechovaném a vydechovaném vzduchu, stav svalové relaxace, při dlouhých operacích tělesná teplota
  • Postup v operačním poli – požadavky chirurga, krevní ztráta, svalová relaxace.
  • Chod technických systémů – přívod plynů – inspirační tlaky, činnost přístrojů.
  • Poloha nemocného s prevencí hyperextenze hlavy a útlaku důležitých struktur.
  • Varovné příznaky nestabilního stavu.
    • Hypo/hypertenze, tachykardie, bradykardie, zpocení, cyanóza, tlačení, zvýšené krvácení v operačním poli.
Prostředky pro zajištění celkové anestezie

Rizika a komplikace[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Nejrizikovější je úvod do anestezie a fáze probuzení.
Komplikace při úvodu do anestezie
Komplikace při probouzení
  • Hypoventilace, přesah působení myorelaxancií, nedostatečné hrazení ztrát krve, krevní transfuze, rozvoj šoku a podchlazení;
  • smrtelná peroperační komplikace je obvykle spojena s bronchospazmem nebo s masivní aspirací.
Další
  • laryngospasmus;
  • PONV (Postoperative Nausea and Vomiting);
  • poranění, poškození zubů při intubaci;
  • poranění nebo poškození sliznice dutiny ústní tubusem nebo laryngeální maskou;
  • pooperační chladový třes (postoperative shivering);
  • pooperační bolest.

Terapie komplikací[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Regurgitace, aspirace – odsajeme obsah hypofaryngu, zkontrolujeme pH, prohloubení anestezie a intubace s následnou UPV a PEEP;
    • pokud je pH pod 2,5 provedeme bronchiální laváž, podáme betamimetikum;
  • zástava srdce – rozšířená neodkladná resuscitace;
  • bolest – dostatečná dávka analgetika případně opiátu;
  • PONV – antiemetická terapie – setrony (antagonisté 5-HT3 receptorů nebo kortikoidy).

Odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Související články[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Zdroj[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Beneš, J., Studijní materiály
  • KRETZ, Franz-Josef a Frank TEUFEL. Anästhesie und Intensivmedizin. 1. vydání. Heidelberg : Springer, 2006. 695 s. ISBN 3-540-62739-1.
  • Přednášky a materiály z povinně volitelného předmětu Základy anesteziologie