Chemická karcinogeneze

Z WikiSkript

Hodnoceno 6x, počet editací 28, počet autorů 13

Děkujeme za Vaše hodnocení (4★)

Přejít na: navigace, hledání

Asi 80 % lidských nádorů je způsobeno faktory vnějšího prostředí především chemikáliemi. K expozici těmto sloučeninám může dojít v důsledku:

zaměstnání (např. benzen, azbest, …)
stravy (např. aflatoxin B1, který je produkován plísní Aspergillus flavus a je občas nalézán jako kontaminace burských oříšků a jiných potravin; dále mezi nejrizikovější potraviny patří živočišné tuky a potraviny, které je obsahují; nevhodná úprava potravin – smažení, pečení, uzení atd., které v nich zvyšují obsah karcinogenních látek)
životní styl (kouření cigaret, …)

Obsah

primární karcinogeny: aktivní bez metabolické aktivace
sekundární karcinogeny: nejprve musí být aktivovány biotransformací → prokarcinogeny
kokarcinogeny: přímo zvyšují kancerogenní účinek (indukcí biotransformačních enzymů)
promotory: nepřímo zvyšují karcinogenní účinek stimulací proliferace

nutná metabolická aktivace na ultimativní karcinogeny katalyzovaná jedním nebo více enzymy => možná sekvence: prokarcinogen – intermediární karcinogen – finální karcinogen
metabolizmus chemické karcinogeneze: metabolismus prokarcinogenů a ostatních xenobiotik zahrnuje monooxygenázy a transferázy;enzymy odpovědné za metabolickou aktivaci prokarcinogenů jsou součástmi systému cytochromu P-450 v endoplazmatickém retikulu – jejich aktivita je ovlivňována řadou faktorů, jako jsou vlivy druhové, genetické faktory, věk nebo pohlaví
obzvláště monooxygenáza uplatňující se v metabolizmu polycyklických aromatických uhlovodíků (hrajících významnou roli v chemické karcinogenezi) je často nazývána cytochrom P-448 nebo hydroxyláza aromatických uhlovodíků

polycyklické aromatické uhlovodíky – PAH– benzanthracen (1. čistý karcinogen)– 3,4-benzopyren (z uhelného dehtu)– 3-methylcholanthren (připraven ze steroidů, deoxycholové kys.)– 7,12-dimethylbenzanthracen (nejúčinnější karcinogen)
aromatické aminy a azobarviva– 2-naftylamin (vyvolává karcinom močového měchýře)– 2-acetylaminofluoren– 4-dimethylaminoazobenzen (vyvolává hepatomy)
přírodní látky – produkty plísní a rostlin– aflatoxin B1 (hepatokarcinogen, kontaminace potravin, vyvolává mutace v DNA transverze G → T v molekule p53, HBV je synergickým faktorem při karcinogenezi aflatoxinu B1)– mitomycin C-cytostatikum
ostatní– nitrosaminy (mohou vzniknout působením bakterií na dusitany v potravě)– insekticida (chlordan)– tetrachlormethan– ethylenoxid– některé kovy (Ni,Cr)

alkylační činidla– cytostatika a imunosupresiva – beta-propiolakton – bis-chloromethyl-ether
acetylační činidla– 1-acetylimidazol

látky, které vyvolávají mutace jen v průběhu replikace (= analogy bazí (5-bromouracil – způsobuje chybné párování bazí) a akridinová barviva (akridinová oranž – indukuje posun čtecího rámce))
látky, které jsou mutagenní při působení i na nereplikující se DNA (látky způsobující alkylace (hořčičný plyn yperit – donor alkylové skupiny), deaminace (kys.dusitá a dusitany), hydroxylace (hydroxyamin))

Faktor	Prostředí	Lokalizace nádoru
Polycyklické uhlovodíky – v sazích, dehtu, olejích	Kominíci, plynárenští dělníci, asfaltéři	Scrotum, kůže, bronchy
2-naftylamin, 1-naftylamin	Chemici, gumárenští dělníci, kuřáci	Močový měchýř
Benzidin, 4-aminobifenyl	Chemici	Močový měchýř
Azbest	Pracovníci s azbestem, loděnice, izolatéři	Kůže, bronchy
Benzen	Pracovníci s lepidly, laboranti	Kostní dřeň (leukemie)
Dusíkatý yperit	Výroba otravných plynů	Bronchy, larynx, nosní siny
Vinylchlorid	Výroba PVC	Játra

KAPRAS, Jan, Milada KOHOUTOVÁ a Berta OTOVÁ. Kapitoly z lékařské biologie a genetiky I. 1. vydání. Praha : Karolinum, 1996. ISBN 80-7184-322-9.

KAPRAS, Jan a Milada KOHOUTOVÁ. Kapitoly z lékařské biologie a genetiky III. 1. vydání. Praha : Karolinum, 1999. ISBN 80-246-0001-3.

KŘEMEN, J. Molekulární karcinogeneze. Výuková prezentace z patobiochemie. 1. LF UK Praha.