Chladnutí těla

Z WikiSkript

Chladnutí je způsobeno zástavou tvorby tepla v organismu. Není bezpečnou známkou smrti, neboť k ochlazení těla může dojít již v agonii.[1]

Charakteristika[upravit upravit | editovat zdroj]

Henssgeho nomogram

Teplota těla klesá nerovnoměrně v různých částech těla, kdy nejprve chladnou periferní části (ruce, nohy), poté až části centrální. Rychlost chladnutí těla je závislá na mnoha faktorech, jako např. teplota okolí, prostředí, síla tukové izolační vrstvy, oděv, přikrytí těla atd. Rychlost chladnutí je vyšší ve volné přírodě než v interiéru, rovněž tak ve vlhkém prostředí nebo vodě. U hubených probíhá ochlazování za stejných vnějších podmínek o 20–30 % rychleji, u otylých o 15–20 % pomaleji.

Pro představu – v zimě za mrazu, na sněhu nebo na ledu je čas vychladnutí těla 0,5–1 hodina, ve vodě 2 hodiny, v přírodě na jaře a na podzim asi 6 hodin.

Výpočet doby smrti[upravit upravit | editovat zdroj]

Pro odhad doby smrti se měří tělesná teplota rektálně. Přesný výpočet je vzhledem k působnosti faktorů nemožný. Pro odhad nesmí být tělesná teplota ještě značně snížena a v průběhu více hodin je také možné provádět další opakovaná měření. Tak je možné extrapolací na 37 °C zjistit přibližnou dobu úmrtí.

Pokles tělesné teploty není lineární. Nejprve klesá o něco pomaleji, potom rychleji a s přibývajícím vyrovnáváním s okolní teplotou opět pomaleji. Velmi hrubě je možné odhadnout pokles tělesné teploty první hodiny od okamžiku úmrtí o 1 °C za hodinu u lehce oblečených těl přiměřené výživy a v místnosti s teplotou asi 18 °C. Přesněji je možné použít u těl chladnoucích delší dobu tzv. Henssgeho nomogram, v němž se vedle teploty okolí přihlíží i ke hmotnosti zemřelého. Lze ho použít do maximální teploty okolí 23 °C.

Zdroj[upravit upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit upravit | editovat zdroj]

  • VOREL, František. Soudní lékařství. 1. vydání. Praha : Grada, 1999. ISBN 80-7169-728-1.
  • ŠTEFAN, Jiří a Jiří HLADÍK, et al. Soudní lékařství a jeho moderní trendy. 1. vydání. Praha : Grada, 2012. ISBN 978-80-247-3594-8.

Reference[upravit upravit | editovat zdroj]

  1. ŠTEFAN, Jiří a Jan MACH. Soudně lékařská a medicínsko-právní problematika v praxi. 1. vydání. Praha : Grada, 2005. s. 15. ISBN 80-247-0931-7.