Chondrom
Chondrom je benigní nádor tvořený vyzrálou, lobulárně uspořádanou chrupavčitou tkání, vyskytuje se ve 2.−5. dekádě. Mikroskopicky jej tvoří dobře diferencovaná tkáň podobná hyalinní chrupavce, uzlovitě uspořádané. Dělíme ho na:
- enchondrom – roste uvnitř kosti, nejčastěji falangy rukou a nohou,
- juxtakortikální chondrom – roste na povrchu kosti.
Mnohotný výskyt chondromů i v dlouhých kostech se nazývá Ollierova choroba (riziko malignizace).
Zvláštním nádorem z chrupavčité tkáně je chondrohamartom. Vzniká typicky subpleurálně v plicích z odštěpených kmenových buněk nezapojených do okolní tkáně (hamarcie). Mikroskopicky jej tvoří dobře diferencovaná chrupavčitá tkáň s komůrkovými buňkami, na periferii je příměs dalších tkání (respirační epitel, hladká svalovina, tuková tkáň). Nádor je zcela benigní (větší nádory však mohou působit útlak mediastinálních orgánů).
upravit Odkazy
upravit Související články
- Chondrosarkom
- Enchondromatóza
- Chondrohamartom
upravit Zdroj
- PASTOR, Jan. Langenbeck's medical web page [online]. [cit. 201-04-18]. <http://langenbeck.webs.com>.