Chromozomové aberace v etiologii neoplázií

Obsah 1 Chromozomové aberace 2 Stálé změny diagnostikované při lidských nádorech 2.1 Chronická myeloidní leukemie 2.2 Burkittův lymfom 2.3 Retinoblastom 2.4 Karcinom plic 2.5 Asociace Aniridie a Wilmsova tumoru 3 Sekundární chromozomové změny 4 Vztah onkogenů ke chromozomovým aberacím 5 Odkazy 5.1 Související články 5.2 Zdroj

upravit Chromozomové aberace

• Chromozomovými aberacemi rozumíme zejména odchylky chromozomů ve smyslu jejich narušení.
• Zjišťují se při cytogenetickém vyšetření.
• Kromě chromozomových změn při neoplaziích se aberace prokazují také u některých vrozených chorob.
• K detailním poznatkům o chromozomových změnách při rakovině vedlo zavedení podrobnějších pruhovacích technik.
• Maligní buňky většiny nádorů mají chromozomové změny, mnohé z nich jsou stálé.
• Typické jsou delece, vyvážené translokace (bývá postižen jeden chromozom pravidelně, i místo zlomu na tomto chromozomu je stálé, ale další zúčastněný chromozom může být vždy jiný) a méně časté trizomie některých chromozomů.

upravit Stálé změny diagnostikované při lidských nádorech

upravit Chronická myeloidní leukemie

• Reciproká translokace mezi chromozomem 22 a 9 – t(9;22)(q34;q11)
• Vyskytuje se asi v 95 % chronické myeloidní leukémie dospělých.
• Aberace se nazývá Philadelphský chromozom (dle místa objevu).

upravit Burkittův lymfom

• Nádorově transformované B-lymfocyty jsou odstraňovány imunologickými mechanismy za rozhodující účasti T buněk.
• T-lymfocyty na jejich povrchu rozpoznávají virem indukované TSTA (tumor specifické transplantační antigeny) prezentované molekulami MHC.
• V nepřítomnosti T-buněk nebo při potlačení jejich aktivity dojde k rychlému rozvoji nádorového bujení.
• Většina pacientů má stabilní reciprokou translokaci mezi chromozomy 8 a 14 – nejčastěji t(8;14)(q24;q32).
• Malignita vyskytující se v centrální Africe; typická je ostelytická léze čelisti.

upravit Retinoblastom

• Delece jednoho proužku chromozomu 13 – 13q14.
• Jde o embryonální tumor retiny.
• Vyskytuje se hereditárně i izolovaně.
• Při hereditární formě vzniká více nádorů (multifokální vznik), obvykle na obou očích (bilaterální vznik), přičemž je zvýšené riziko i další primární malignity – např. osteosarkom (nádorová multiplicita).
• Gen Rb1 (OMIM: 180200) leží právě na chromozomu 13 v proužku q14.
• Familirání retinoblastom patří mezi hereditární nádorové syndromy, v rodinách segreguje jako AD znak.

upravit Karcinom plic

• Delece nebo translokace části chromozomu 3, a sice oblasti p14-23.

upravit Asociace Aniridie a Wilmsova tumoru

• Delece úseku chromozomu 11, a to proužek 11q15.
• Wilmsův tumor je zhoubný nádor ledviny, který se obvykle projevuje v časném dětském věku nebo dokonce prenatálně.
• Aniridie (chybění duhovky) i Wilmsův tumor se mohou projevit nezávisle.
• Mnozí pacienti mají často další malformace, mentální retardaci a zaostávání tělesného vývoje.
• U mnohých pacientů s touto asociací je prokazatelná delece úseku 11q a v místě delece je lokalizovaný jeden z onkogenů – tzv. c-Ha-ras.

upravit Sekundární chromozomové změny

• V průběhu vývoje neoplazií mohou jejich buňky získat rozdílné chromozomové změny, které však nemusí být náhodné.
• Např. při chronické myeloidní leukémii se u pacientů v terminálním stadiu choroby objevují nadpočetné Philadelphské chromozomy, trizomie 8 nebo izochromozom dlouhých ramének chromozomu 17, u mužů se ztrácí chromozom Y.
• Tyto abnormality souvisejí se selekcí a proliferačním zvýhodněním maligních klonů.
• Změny se často vyskytují i v solidních tumorech, vznikají homogenně se barvící oblasti (HSR – Homogeneously Staining Regions) a acentrické fragmenty; jde nespíš o místa genové amplifikace.
• Znásobení genové dávky může být důležité pro ztrátu kontroly nad růstem nádoru a jeho agresivitou.

upravit Vztah onkogenů ke chromozomovým aberacím

• Onkogeny tvoří skupinu mnoha genů.
• Tyto geny jsou strukturně a funkčně heterogenní a mají význam při transformaci buňky na maligní.
• Vyskytují se v buňce ve formě protoonkogenů a aktivují se buď spojením s retrovirem nebo mutacemi.
• Názvy onkogenů jsou zkratky odvozené z jejich původu – např. c-myc se původně našel v B-buňkách ptačího myelocytomu.
• Po dobu evoluce byli onkogeny konzervované a předpokládá se, že každý se v lidském genomu nachází alespoň v jedné kopii.
• Nejznámějším vztahem mezi onkogenem a chromozomovou aberací je souvislost c-myc s t(8;14) v případě Burkittova lymfomu.
• U člověka je c-myc lokalizovaný v oblasti proužku 8q24, který je zapojený do translokace.
• Translokace tak dostává gen c-myc do blízkosti úseku 14q32 s genem, který kóduje těžký řetězec imunoglobulinů.
• V některých případech vede translokace až k 20-ti násobnému zvýšení transkripce c-myc; v jiných se zase tvoří abnormální genový produkt.

upravit Odkazy

upravit Související články

• Chromozomální abnormality
  • Strukturní chromozomální aberace
  • Numerické chromozomální abnormality
• Nádorová cytogenetika
• Charakteristika nádorově transformovaných buněk
• Onkogeny
• Hereditární nádorové syndromy

upravit Zdroj

ŠTEFÁNEK, Jiří. Medicína, nemoci, studium na 1. LF UK [online]. [cit. 2009]. <http://www.stefajir.cz>.