Chronická žilní nedostatečnost

Z WikiSkript

Jedná se o nejběžnější komplikaci žilní varikozity. Termín se užívá pro znaky a symptomy spojené s chronickou žilní hypertenzí.

Obsah 1 Patogeneze 2 Klinický obraz 3 Terapie 4 Kožní změny 5 Ulcus cruris venosum 5.1 Léčba bércového vředu 6 Odkazy 6.1 Související články 6.2 Zdroj

[editovat] Patogeneze

• podkladem vzniku je vzestup tlaku – následkem chlopenní inkompetence, refluxu, obstrukce
• nejvážnější formy nacházíme u posttrombotického syndromu, mírnější vznikají následkem varixů
  • v 80 % je důsledkem hluboké žilní thrombosy (jako tzv. postflebitický syndrom), ve zbylých 20 % se uplatňují primární varixy, agenese chlopní a vrozené AV zkraty
• dva hlavní faktory vzniku – selhání svalové pumpy a chlopenní insuficience
• může být ve formě kompenzované – svalová pumpa je schopna se vypořádat s objemovým přetížením
  • nebo dekompenzované – kožní změny – svalová pumpa už to nezvládá, vzniká žilní hypertenze

[editovat] Klinický obraz

• klasický projev – trvalý otok, který nereaguje na polohu vleže
• kožní hyperpigmentace, podkožní fibróza a ulcerace
• tlak a tíha v končetinách, noční křeče
• tzv. corona phlebectatica – dilatované rudé až modré žilky při vnitřním kotníku
• nejtěžší stádium nedostatečnosti – ulcus crurum

[editovat] Terapie

• konzervativní
  • u posttrombotického syndromu – warfarin k zabránění recidivy trombózy
  • změna životního stylu (cvičení, redukce hmotnosti, pravidelná stolice…)
  • komprese, venotonika
• chirurgická
  • odstranění varikózních žil, přerušení perforátorů…
  • Palmeho rekonstrukce – při uzávěru zevní nebo společné pánevní žíly se na v. femoralis na postižené straně našije zkříženě v. saphena magna z druhé strany

[editovat] Kožní změny

Kožní změny se dělí do 3 stupňů:

• 1. stupeň – corona phlebectatica paraplantaris, perimaleolární edémy;
• 2. stupeň – otok DK, kožní změny (hyperpigmentace, dermatitis varicosa, hypodermatitis, dermatoskleróza);
• 3. stupeň – ulcus cruris venosum.

[editovat] Ulcus cruris venosum

• chronický bércový vřed, predilekce krajina nad kotníky, vzniká v důsledku chronické venosní insuficience, provokujícím faktorem bývá jinak zcela banální trauma

[editovat] Léčba bércového vředu

Léčba musí být komplexní.

• chůze s kompresí (u imobilních pacientů intermitentní pneumatická komprese)
• zevní léčba
  • obklady s chloraminem, krytí okolí vředů obklady se zinkovou pastou, gentianovou violetí, enzymatické přípravky (kolagenasa)
  • do vyčištěných vředů aplikujeme granulační (AgNO₃) a posléze epithelisační prostředky (borová vaselina)
• chirurgická léčba
  • podvaz insuficientního perforátoru, extirpace masivních varixů
  • excise kalosních okrajů vředů
  • transplantace kožních štěpů
• farmakoterapie – pentoxyfilin

[editovat] Odkazy

[editovat] Související články

• Venofarmaka
• Primární a sekundární žilní městky

[editovat] Zdroj

• BENEŠ, Jiří. Studijní materiály [online]. [cit. 28.6.2010]. <http://jirben.wz.cz>.