Chronická žilní nedostatečnost
Z WikiSkript
Hodnoceno 0x, počet editací 18, počet autorů 10
Děkujeme za Vaše hodnocení (0★)
Jedná se o nejběžnější komplikaci žilní varikozity. Termín se užívá pro znaky a symptomy spojené s chronickou žilní hypertenzí.
Obsah |
[editovat] Patogeneze
- podkladem vzniku je vzestup tlaku – následkem chlopenní inkompetence, refluxu, obstrukce
- nejvážnější formy nacházíme u posttrombotického syndromu, mírnější vznikají následkem varixů
- v 80 % je důsledkem hluboké žilní thrombosy (jako tzv. postflebitický syndrom), ve zbylých 20 % se uplatňují primární varixy, agenese chlopní a vrozené AV zkraty
- dva hlavní faktory vzniku – selhání svalové pumpy a chlopenní insuficience
- může být ve formě kompenzované – svalová pumpa je schopna se vypořádat s objemovým přetížením
- nebo dekompenzované – kožní změny – svalová pumpa už to nezvládá, vzniká žilní hypertenze
[editovat] Klinický obraz
- klasický projev – trvalý otok, který nereaguje na polohu vleže
- kožní hyperpigmentace, podkožní fibróza a ulcerace
- tlak a tíha v končetinách, noční křeče
- tzv. corona phlebectatica – dilatované rudé až modré žilky při vnitřním kotníku
- nejtěžší stádium nedostatečnosti – ulcus crurum
[editovat] Terapie
- konzervativní
- u posttrombotického syndromu – warfarin k zabránění recidivy trombózy
- změna životního stylu (cvičení, redukce hmotnosti, pravidelná stolice…)
- komprese, venotonika
- chirurgická
- odstranění varikózních žil, přerušení perforátorů…
- Palmeho rekonstrukce – při uzávěru zevní nebo společné pánevní žíly se na v. femoralis na postižené straně našije zkříženě v. saphena magna z druhé strany
[editovat] Kožní změny
Kožní změny se dělí do 3 stupňů:
- 1. stupeň – corona phlebectatica paraplantaris, perimaleolární edémy;
- 2. stupeň – otok DK, kožní změny (hyperpigmentace, dermatitis varicosa, hypodermatitis, dermatoskleróza);
- 3. stupeň – ulcus cruris venosum.
[editovat] Ulcus cruris venosum
- chronický bércový vřed, predilekce krajina nad kotníky, vzniká v důsledku chronické venosní insuficience, provokujícím faktorem bývá jinak zcela banální trauma
[editovat] Léčba bércového vředu
Léčba musí být komplexní.
- chůze s kompresí (u imobilních pacientů intermitentní pneumatická komprese)
- zevní léčba
- obklady s chloraminem, krytí okolí vředů obklady se zinkovou pastou, gentianovou violetí, enzymatické přípravky (kolagenasa)
- do vyčištěných vředů aplikujeme granulační (AgNO3) a posléze epithelisační prostředky (borová vaselina)
- chirurgická léčba
- podvaz insuficientního perforátoru, extirpace masivních varixů
- excise kalosních okrajů vředů
- transplantace kožních štěpů
- farmakoterapie – pentoxyfilin
[editovat] Odkazy
[editovat] Související články
[editovat] Zdroj
- BENEŠ, Jiří. Studijní materiály [online]. [cit. 28.6.2010]. <http://jirben.wz.cz>.
