Citrátový cyklus

Z WikiSkript
Tato revize článku byla z tohoto počítače již nedávno hodnocena!
Hodnoceno 5x, počet editací 29, počet autorů 14   
   Děkujeme za Vaše hodnocení (4★)   
star1-1 star2-1 star3-1 star4-1 star5-0
Přejít na: navigace, hledání

Obsah

Citrátový cyklus, cyklus trikarboxylových kyselin, TCC, cyklus kyseliny citrónové, Krebsův (velký) cyklus [1][2] je metabolická dráha aerobního metabolismu (vzniká NADH + H+, které se spotřebovává v dýchacím řetězci), ačkoliv jej i většina anaerobních organismů využívá k syntéze jiných metabolitů pomocí kata- a anaplerotických reakcí (amfibolická povaha TCC, viz dále, z toho důvodu je TCC tak složitý). U aerobních organismů, jako je člověk, kromě tohoto slouží primárně k získávání NADH + H+ a posléze ATP z pyruvátu (produkt glykolýzy) či acetyl-S·CoA (produkt β-oxidace).

Přehled enzymů

Reakce citrátového cyklu.
1. Pyruvátdehydrogenáza

[editovat část]

Pyruvát dehydrogenáza

Pyruvát dehydrogenázový komplex je komplex tří enzymů uvnitř mitochondrie: pyruvát dehydrogenázy, dihydrolipoyltransacetylázy a dihydrolipoyldehydrogenázy. Komplex pracuje jako celek v přítomnosti koenzymů TPP, NAD+, lipoátu ve formě lipoamidu, FAD a koenzymu A. Pyruvát dehydrogenáza katalyzuje oxidativní dekarboxylaci pyruvátu s navázáním acetylu na TPP, dihydrolipoyltransacetyláza katalyzuje přenesení acetylu z TPP přes lipoamid na koenzym A a dihydrolipoyldehydrogenáza regeneruje lipoamid pomocí FAD, z něhož vzniká FADH2, které regeneruje zase pomocí NAD+, z něhož vzniká NADH + H+. Enzym je inhibován arsenem v oxidačním stavu As(III) (arseničnany,…), který blokuje lipoamid.

2. Citrát syntáza

Katalyzuje přenesení acetylu z acetyl-S·CoA na oxalacetát za vniku citrátu.

3. Akonitáza

Katalyzuje přesmyk citrátu na izocitrát přes cis-akonitát. Její aktivní centrum tvoří kuboidní klastr čtyř atomů síry a čtyř atomů železa, vázaného přes síru z postranních řetězců cysteinu. Tento enzym je stereospecifický s ohledem na prochirální vlastnosti citrátu. (To se dá prokázat značením pyruvátu pomocí uhlíku 14C.) Inhibuje ho (2R,3R)2-fluorocitrát.

4. Izocitrát dehydrogenáza

Provádí oxidativní dekarboxylaci karboxylové skupiny na terciárním uhlíku izocitrátu za současné dehydrogenace hydroxy skupiny, přičemž se mění NAD+ na NADH + H+. Tento enzym využívá manganaté či hořečnaté ionty jako koenzym.

5. α-ketoglutarát dehydrogenáza
Katalyzuje oxidativní dekarboxylaci za současného navázání α-keto uhlíku na koenzym A. Vzniká tak sukcinyl-S·CoA a NADH + H+ z NAD+.
6. Sukcinylkoenzym A syntetáza

Provádí přesně opačnou reakci, než podle které se jmenuje. Katalyzuje hydrolýzu sukcinylkoenzymu A za současné fosforylace na substrátové úrovni, tedy vzniká přímo GTP z GDP (a ne až v dýchacím řetězci).

7. Sukcinát dehydrogenáza

Provádí dehydrogenaci sukcinátu. Vzniká FADH2 z FAD. Dehydrogenace je vysoce stereospecifická a vzniká pouze fumarát a ne maleinát. Enzym je kompetitivně inhibován malonátem, který je o uhlík kratší než sukcinát, a proto nemůže dojít k dehydrogenaci.

8. Fumaráza

Katalyzuje alkalickou hydrataci fumarátu za vzniku malátu. OH- provádí nukleofilní atak na uhlík, který díky rezonanci π-elektronů získal parciální kladný náboj, čímž vniká karbanion, na který se naváže H+.

9. Malát dehydrogenáza

Katalyzuje dehydrogenaci malátu na oxalacetát, čímž se substrát celého cyklu regeneruje. Tento enzym také může být zapojen v malátovém člunku.

Přehled reakcí

Acetyl-CoA + oxalacetát

1. Ac-CoA+oxalacetát

1. Acetyl-CoA + oxalacetát + <chemform>H2O</chemform> → citrát + HS-CoA

Citrát – isocitrát

2. citrát – isocitrát

2. Citrát → cis-akonitát + <chemform>H2O</chemform> → isocitrát

Isocitrát – 2-oxoglutarát

3. isocitrát – 2-oxoglutarát

3. Isocitrát + NAD+(<chemform>NADP+</chemform>) → 2-oxoglutarát + NADH+H+(NADPH+H+) + <chemform>CO2</chemform>

2-oxoglutarát – sukcinyl-CoA

4. 2-oxoglutarát – sukcinyl-CoA

4. 2-oxoglutarát + <chemform>NAD+</chemform> + HS-CoA → sukcinyl-CoA + NADH+H+ + <chemform>CO2</chemform>

Sukcinyl-CoA – sukcinát

5. sukcinyl-CoA – sukcinát

5. Sukcinyl-CoA + GDP → sukcinát + GTP + CoA

Markoergní sukcinylkoenzym A je hydrolyzován za vzniku sukcinátu a energie je využita k fosforylaci na substrátové úrovni. Jedná se o evolučně starou reakci, proto je zde v přeměně GDP na GTP využit na místo adenosinu guanosin[3].

Sukcinát – fumarát

6. sukcinát – fumarát

6. Sukcinát + FAD → fumarát + <chemform>FADH2</chemform>

Fumarát – L-malát

7. Fumarát – malát

7. Fumarát + <chemform>H2O</chemform> \rightleftharpoons L-malát

L-malát – oxalacetát

8. L-malát – oxalacetát

8. L-malát + <chemform>NAD+</chemform>\rightleftharpoons oxalacetát + NADH+H+


Celý cyklus je poháněn těmito reakcemi[3]:

Přehled kataplerotických reakcí

Kataplerotické reakce jsou reakce, které vyčerpávají intermediáty TCC.

  1. Glukoneogeneza;
  2. Syntéza mastných kyselin a cholesterolu – vychází z acetyl-S·CoA;
  3. Syntéza aminokyselin – α-ketoglutarát je zdrojem pro glutamát;
  4. Syntéza porfyrinů – začíná z acetyl-koenzymu A;
  5. oxidace aminokyselin – aminokyseliny mohou být metabolizovány na jednotlivé intermediáty TCC, které se přetvoří na oxalacetát, jenž může být degradován pomocí fosfoenolpyruvát karboxykinázy na fosfoenolpyruvát, posléze na pyruvát, pak na acetyl-S·CoA, který se v TCC oxiduje na CO2 a uhlíky z řetězců aminokyselin jsou vydýchány.

Přehled anaplerotických reakcí

Anaplerotické reakce jsou reakce, které doplňují intermediáty TCC.

  1. Oxidace mastných kyselin se sudým počtem uhlíků doplňuje sukcinyl-S·CoA.
  2. Degradace izoleucinu, methioninu a valinu doplňuje sukcinyl-S·CoA.
  3. Transaminace a deaminace aminokyselin vede k tvorbě α-ketoglutarátu a oxalacetátu.

Regulace citrátového cyklu

Regulace Krebsova cyklu je uskutečněna několika způsoby:

  • citrátsynthasa
  • isocitrátdehydrogenasa
  • α-ketoglutarátdehydrogenasa


Odkazy

Související články

Externí odkazy

Reference

  1. VOET, Donald a Judith VOET. Biochemistry. 3rd vydání. John Wiley & Sons Inc, 2004. 1616 s. s. 765–795. ISBN 0-471-19350-X.
  2. NELSON, David L a Michael M COX. Lehninger Principles of Biochemistry. 4th ed vydání. 2004. 1130 s. s. 601–623. ISBN 0-71674339-6.
  3. a b LIBERDA, Jiří. Citrátový cyklus [přednáška k předmětu Cvičení z biochemie, obor Chemie v přírodních vědách, Přírodovědecká fakulta UK]. Praha. 7.4.2011. 

Použitá literatura

Doporučená literatura

Viz reference.

Osobní nástroje
Jmenné prostory
Varianty
Akce
Navigace
Portály
Vypracované otázky
Nástroje
Tisk a PDF