Cysty a abscesy jater

Obsah 1 Jaterní cysty 1.1 Kongenitální cysty 1.2 Získané cysty 2 Jaterní abscesy 3 Odkazy 3.1 Související články 3.2 Použitá literatura 3.3 Zdroj

upravit Jaterní cysty

Dělíme je na cysty kongenitální, parenchymatózní (dysonotgenetické), žlučové, získané, neoplastické a traumatické.

upravit Kongenitální cysty

Vyskytují se buď solitárně nebo jako polycystóza.

Solitární

Jsou nejčastěji v pravém laloku, vznikají poruchou ve vývoji žlučovodů. Menší cysty sledujeme pomocí USG či CT, jen málokdy jsou symptomatické a skoro nerostou. Větší cysty – cystektomie a sutura. Každou odstraněnou cystu musíme histologicky vyšetřit, zda nejde o cystadenokarcinom.

Polycystóza

Kongenitlání polycystóza se projeví u kojenců, často spojena s cystózou jiných orgánů (ledviny, pankreas). Těžké formy jsou indikací k transplantaci.

upravit Získané cysty

Mezi příčiny patří např. echinokokózy způsobené parazitem Echinococcus granulosus (velké cysty vyplněné tekutinou) nebo Echinococcus multilocularis (cysty tenkostěnné s okolní infiltrací). Vzniká tzv. echinokoková cysta.

Klinické obtíže

Neurčité obtíže s pocitem plnosti nadbřišku, někdy hmatný tumor. Méně často je přítomen ikterus z tlaku na žlučovody, cholangitidy při fistulaci do žlučových cest, krvácení do GIT z tlaku na cévy.

Diagnostika

Využívá se USG, CT, sérologie, kožní testy a sledování eozinofilie. Při podezření je kontraindikována punkce.

Terapie

Instilace 20% NaCl, 50% glukózy nebo 0,5 argentnitrátu (prevence šoku při rozlití obsahu cysty po peritoneu) a pak operačně odstraníme. Provádí se cystektomie a pericystektomie, popř. resekce s částí jater. Výkon je kryt mebendazolem. Recidivy hrozí při kontaminaci břišní dutiny.

upravit Jaterní abscesy

Jsou buď solitární (60 %) nebo mnohočetné (40 %). Lokalizovány jsou nejčastěji v pravém laloku. Mezi původce patří bakterie, améby nebo plísně.

Etiologie

Nejčastěji vznikají sekundárně jako následek operace, traumatu, cholangitidy nebo infekce pseudocysty, např. hematologickým rozsevem přes v. portae nebo arteriálně při sepsi. Kultivačně prokazujeme E.coli, Klebsiella, Enterobakter, anaeroby (b. bacteroides). Často vzniká jako kryptogenní absces, kdy dochází k přímému přestupu z okolí (nejčastěji ze žlučníku). V poslední době přibývá abscesů po provedených endoskopiích žlučových cest.

Klinický obraz

Vysoké teploty u bakteriálních abscesů, u mykotických nebývají. Tlaková bolest v nadbřišku, nevolnost, pocit nemoci, frenikový příznak.

Vyšetření

• palpačně – plnost a citlivost v pravém epigastriu
• RTG – vysoký stav bránice, stejnostranný fluidothorax
• potvrzení diagnózy – USG, CT, cílená punkc
• v KO – leukocytóza, anémie, zvýšení ALP, hyperalbuminémie
• hemokultura nemusí být pozitivní!

Terapie

Abscesy je třeba drénovat a to punkčně nebo pod USG či CT kontrolou nebo otevřeně. Dutinu odsáváme, vyplachujeme roztoky antibiotik, která podáváme i celkově.

Prognóza

U solitárních je dobrá. Multilokulární mohou být vyléčitelné.

upravit Odkazy

upravit Související články

• Cysty

upravit Použitá literatura

• ZEMAN, Miroslav, et al. Speciální chirurgie. 2. vydání. Praha : Galén, 2006. 575 s. ISBN 80-7262-260-9.

upravit Zdroj

• BENEŠ, Jiří. Studijní materiály [online]. [cit. 5.5.2010]. <http://jirben.wz.cz>.