Dědičné poruchy metabolismu cukrů

upravit Vrozené poruchy metabolismu galaktózy

Galaktosémie (zvýšení galaktózy v séru) může být způsobena defekty těchto E: galaktosa-1-fosfát-uridyltransferázy, uridyldifosfátgalaktosa-4-epimerázy, galaktokinázy

upravit Klasická galaktosémie

• závažné AR dědičné onemocnění, incidence 1:50 000
• příčina: chybění Gal-1-P-uridyltransferázy, která metabolizuje gal-1-P
• patogeneze: gal-1-P se hromadí v játrech, ledvinách, mozku a v oční čočce; alternativní cestou se metabolizuje na galaktitol, který působí toxicky
• klinický obraz: příznaky začínají mezi 4.-9. dnem
  • zvracení, hepatomegalie, progredující ikterus, letargie nebo křeče
  • připomínají akutní septické onemocnění s jaterním a ledvinným selháním
  • u neléčených se vyvíjí edém mozku, často oboustranná katarakta
  • u NNPH se projevy objeví až po převedení na mléčnou stravu
• diagnóza: průkaz zvýšené koncentrace galaktitolu v moči a gal-1-P v ery
  • nutné je ale vždy potvrzení na enzymatické a molekulární úrovni
• terapie: při vyslovení podezření ihned vysazujeme mléčnou stravu
  • při potvrzení diagnózy je indikována celoživotní bezlaktózová strava
• prognóza: nemusí být příznivá ani u včas rozpoznaných, protože dítě bylo galaktóze vystaveno již intrauterinně
  • nejčastěji pak vzniká porucha řeči a u dívek hypergonadotrofní hypogonadismus

upravit Vrozené poruchy metabolismu fruktózy

upravit Hereditární intolerance fruktózy

• závažné AR dědičné onemocnění, incidence 1:40 000
• příčina: chybí E fruktosa-6-P aldolasa v játrech
• patogeneze: fruktóza-6-P se hromadí v játrech a působí kompetitivní inhibici fosforylázy a brání štěpení glykogenu na glukózu, což vyvolává těžkou hypoglykémii
• klinické příznaky: objevují se krátce po tom, co začal být dáván kojenci cukr
  • příznaky jsou prakticky shodné s klasickou galaktosémií, jen chybí katarakta
• test tolerance fruktózy je kontraindikován – mohl by vyvolat těžkou hypoglykémii, šok a smrt
• diagnóza: průkaz mutace A149P genu pro aldolázu B
• léčba: úplná eliminace fruktózy z výživy
• prognóza je i při dodržování diety nejistá

upravit Benigní fruktosurie

• deficit fruktokinázy
• fruktóza resorbovaná střevem nemůže být v organismu nijak metabolicky užita a vylučuje se močí bez klinických příznaků

upravit Vrozené poruchy metabolismu glykogenu – glykogenózy

• jsou dány metabolickými poruchami, které mají za následek buď abnormální strukturu glykogenu nebo jeho abnormální obsah v tkáních

upravit Glykogenóza typu 0

• aglykogenóza, chybění enzymu glykogensyntetasy v játrech (ne ve svalech, leukocytech a enterocytech)
• jaterní glykogen je snížen pod 2 % obvyklého
• klinický obraz: stavy těžkých hypoglykémií s křečemi – vedou k poškození mozku a k mentální retardaci
  • vyskytují se hlavně ráno, po nočním hladovění, jsou provázeny ketonémií
  • po aplikaci glukózy pozorujeme protrahovanou hyperglykémii a zvýšení laktátu v séru (játra netvoří glykogen, tvoří z něj laktát)
• neodkladná diagnostika je nezbytná k přežití dítěte
• epizodám hypoglykémií lze předcházet častým podáváním jídel bohatých na bílkoviny

upravit Glykogenóza typ Ia

• von Gierkova nemoc, hepatorenální glykogenóza
• porucha aktivity glukóza-6-fosfatázy (přeměňuje glc6P na glc)
• AR dědičné onemocnění, gen je na 17. chromosomu
• klinický obraz: začíná v kojeneckém věku progredující hepatomegálií a hypoglykemickými křečemi nalačno
  • během horečnatých stavů jsou hypoglykémie častější a doprovází je laktátová acidóza s Kussmaulovým dýcháním
  • charakteristická facies: „doll face“ (obličej panenky)
  • organismus se na hypoglykémii adaptuje – klesá sekrece inzulinu, to aktivuje lipázu v tukové tkáni → dojde k hyperlipoproteinémii → jejich zvýšeným odbouráváním vznikají ketolátky, které se spolu s laktátem podílejí na acidóze
  • podání glukagonu nezvyšuje glukózu ale laktát
  • zpomaluje se růst a puberta se opožďuje
  • v dospělosti se mohou objevit xantomy, poruchy ledvin s hypertenzí a dna, adenomy v játrech
• laboratoř: hypoglykémie nalačno (časté jen u kojenců a batolat)
  • hyperlipidémie a hyperlaktacidémie, která blokuje vylučování kys. močové a podmiňuje hyperurikémii
• sono: hepatomegalie a nefromegalie, v játrech mohou být adenomy
• biopsie jater: steatóza a zmožení glykogenu
• terapie: cílem je zabránit stavům těžké hypoglykémie a MAc
  • dietní terapie – frekventní podávání výživy s omezením živočišných tuků, laktózy, sacharózy a fruktózy
  • kalorickou potřebu hradíme hlavně maltodextriny a škroby
  • od batolecího věku podáváme po každém jídle kukuřičný škrob
  • v noci je vhodná kontinuální výživa nazogastrickou sondou tak, abychom 30 % denního příjmu podali v noci
  • při akutním metabolickém rozvratu s laktátovou acidózou během infekcí musíme podávat i. v. glukózu
• prognóza: v dětství je dobrá, v dospělosti hrozí rozvoj jaterních, renálních a kardiovaskulárních komplikací

upravit Glykogenóza typ Ib

• defekt transportu glc-6-P
• klinicky je neodlišitelná od Ia, ale častá je neutropenie a v jejím důsledku aftózní stomatitida a ulcerace střev

upravit Glykogenóza typ II

• Pompeho choroba, generalizovaná glykogenóza
• má dvě formy:
  • IIa postihuje kojence (enzymopatie)
  • IIb postihuje starší děti a dospělé (enzymopenie)
• jde o poruchu lyzosomů jater, svalů a srdce – hromadí se v nich glykogen
• glykogen se hromadí také v cytoplasmě svaloviny (včetně myokardu)
• prenatální diagnostika je možná – nález abnormálních lyzosomů v amniocytech
• klasická forma je vždy smrtelným onemocněním – už po narození je velikost srdce hraniční
• klinický obraz:
  • během týdnů a měsíců se dítě stane zcela hypotonickým – chabě saje, dýchá povrchně
  • zřetelná kardiomegalie, na EKG vysoké P, zkrácený PQ a převodové poruchy
  • játra mírně zvětšená
  • vědomí není porušeno, intelekt také ne
  • časté aspirační pneumónie s atelektázami, smrt kolem 2 let na respirační selhání
• účinná terapie není k dispozici
• adultní formy – svalová slabost vzniká později
  • někdy nemusí zkracovat délku života, umožňuje sedavé zaměstnání
  • jiní umírají kolem 30. a 40. roku
  • kardiomegalie je menší, EKG normální, často arytmie
• diagnóza: biopsie kůže – pod elektronovým mikroskopem průkaz abnormálních lyzosomů

upravit Glykogenóza typ III

• Coriho nemoc, Forbesova nemoc
• vzácné AR dědičné onemocnění
• porucha enzymů odbourávajících větvení glykogenu
• podobný obraz jako GSD I, mírnější průběh

upravit Glykogenóza typ IV

• Andersenova nemoc
• vzácné AR dědičné onemocnění, dosud popsáno asi 10 případů
• porucha větvícího enzymu
• v hepatocytech je glykogen s dlouhými řetězci bez větvení (amylopektin)

upravit Vrozené poruchy metabolismu mukopolysacharidů – mukopolysacharidózy

• tyto poruchy lze zařadit do skupiny lyzosomálních poruch
• významnou roli hrají především tyto mukopolysacharidy (MPS): heparansulfát, keratansulfát a dermatansulfát
• protože jsou mukoploysacharidy součástí pojiv, jsou charakteristické kostní změny (dysostosis multiplex), bývá postižena CNS (mentální retardace), dále také KVS, játra, slezina, kůže, klouby a šlachy
• jsou AR dědičné – až na Hunterův sy (MPS II) ten je XR vázaný
• diagnóza MPS je na základě fenotypu dítěte, průkazu vylučování GAG močí, rtg nálezu dysostosis, enzymatického vyšetření
• prognóza obecně není příznivá, řada umírá v předškolním nebo školním věku, pacienti s mírnějšími formami se mohou dožít dospělosti
• terapie: kromě MPS I je symptomatická

upravit Syndrom Hurlerové (MPS I)

• nejzávažnější MPS
• kumulace dermatansulfátu a keratansulfátu ve tkáních a jejich vylučování močí
• během 1. roku života zpravidla zjistíme jen opoždění psychomotorického vývoje, můžeme odhalit hepatosplenomegálii, zvýraznění kyfózy, chrčivé dýchání
• po 1. roce se rozvíjí příznaky: vzniká typický obličej – gargoloidní (připomíná chrliče), makrocefalie, dolichocefalie s prominujícím čelem, nos je široký a plochý s hlubokým kořenem, makroglosie
• objevují se zákaly rohovky, psychomotorika se zrychluje až po 2. roce, nemocný přestává být mobilní
• postižení chlopní, kardiomyopatie, insuff.
• smrt obvykle do puberty
• terapie: transplantací kostní dřeně a/nebo ERT (enzyme replacement therapy)

upravit Odkazy

upravit Související články

• Dědičné poruchy metabolizmu tuků
• Dědičné poruchy metabolizmu aminokyselin
• Poruchy metabolismu glukózy

upravit Zdroj

• BENEŠ, Jiří. Studijní materiály [online]. ©2007. [cit. 2010-04]. <http://www.jirben.wz.cz/>.

upravit Použitá literatura

• HRODEK, Otto a Jan VAVŘINEC, et al. Pediatrie. 1. vydání. Praha : Galén, 2002. ISBN 80-7262-178-5.

• ŠAŠINKA, Miroslav, Tibor ŠAGÁT a László KOVÁCS, et al. Pediatria. 2. vydání. Bratislava : Herba, 2007. ISBN 978-80-89171-49-1.