Děloha

Děloha (uterus, metra, hystera) je dutý svalový orgán se silnou stěnou uložený v malé pánvi ženy. Má hruškovitý tvar a je lehce předozadně oploštělá. Rozměry dělohy se různí podle stádia života ženy (u ženy, která dosud nerodila = nulipara, jsou rozměny 8 x 5 x 2 – 3 cm (délka x šířka x hloubka), u ženy, která již rodila = multipara, jsou rozměry o něco větší).

Části dělohy:

• corpus uteri = tělo děložní;
• cervix uteri = hrdlo děložní;
• isthmus uteri = krátký usek spojující corpus a cervix.

Obsah 1 Anatomie dělohy 2 Stavba děložní stěny (histologická stavba dělohy) 2.1 Endometrium 2.2 Myometrium 2.3 Perimetrium a parametrium 3 Změny dělohy v průběhu menstruačního cyklu 4 Změny dělohy v průběhu života ženy 5 Odkazy 5.1 Související články 5.2 Externí odkazy 5.3 Zdroj 5.4 Reference 5.5 Použitá literatura 5.6 Doporučená literatura

upravit Anatomie dělohy

Děloha je uložena v malé pánvi mezi močovým měchýřem a konečníkem. Je předozadně oploštělá (v dospělosti) a zaujímá typické postavení:

• anteflexio uteri – podélná osa děložní svírá s osou hrdla tupý úhel (160 – 170°), tento úhel je otevřený dopředu;
• anteversio uteri – úhel svírající děloha s pochvou (70 – 100°).

upravit Stavba děložní stěny (histologická stavba dělohy)

Děložní stěna je asi 15 mm silná a je tvořena třemi základními vrstvami:

• endometrium;
• myometrium;
• perimetrium (serosa nebo adventicie).

upravit Endometrium

Povrch endometria je kryt jednovrstevným cylindrickým epitelem. Pod epitelovou vrstvou se nachází lamina propria, ta je tvořena jednoduchými tubulózními žlázkami (glandulae uterinae). Stroma je vysoce buněčné – bohaté na fibroblasty. Z funkčního hlediska je endometrium rozděleno na 2 základní vrstvy:

• zona (stratum) basalis – tato vrstva zůstává stále stejná, v průběhu menstruačního cyklu se nemění;
• zona (stratum) functionalis – v průběhu menstruačního cyklu dochází vlivem hormonů ke změnám ve stavbě této vrstvy a k jejímu odloučení.

Endometrium je zásobováno krví z arteriae arcuatae, ty se dělí na 2 soubory artérií, v závislosti na tom, jakou část endometria zásobují:

• arterie přímé – zásobují zonu basalis;
• arterie vituté – zásobují zonu functionalis.

upravit Myometrium

Myometrium je silná vrstva hladké svaloviny rozdělená do 4 (některé zdroje udávají do 3) neostře ohraničených vrstev:

• stratum submucosum s převahou longitudinálních snopců;
• stratum vasculare s převahou longitudinálních snopců a bohatou vaskularizací;
• stratum supravasculare s převahou cirkulárně orientovaných snopců;
• stratum subserosum s převahou opět longitudinálně orientovaných snopců.

Kromě svalových vláken myometrium obsahuje příměs vaziva, dále cévní a lymfatické zásobení a autonomní nervy.

V průběhu těhotenství tato vrstva prochází velkými změnami – dochází jednak k hypertrofii, ale také hyperplazii svalových buněk.

upravit Perimetrium a parametrium

Horní část dělohy je kryta serózou a dolní úsek adventicií.

upravit Změny dělohy v průběhu menstruačního cyklu

V průběhu menstruačního cyklu se odehrávají v děložním endometriu změny v závislosti na hladině pohlavních hormonů. Tyto změny se týkají zejména zona functionalis, která v průběhu menstruačního cyklu proliferuje, jednoduché tubulózní žlázky se větví, rostou a díky stimulaci progesteronu (z corpus luteum v ováriu) dochází k produkci sekretu. Tímto se děložní sliznice připravuje na přijetí oplodněného vajíčka. Pokud však k oplodnění nedošlo, corpus luteum zaniká, ustává produkce progesteronu a přichází začátek nového menstruačního cyklu – menstruace a s ní ztráta zona functionalis. Zona basalis je tenčí, obsahuje bazální části děložních žlázek a změnám v průběhu menstruačního cyklu nepodléhá. Podrobnější informace naleznete v článku, který je věnovaný menstruačnímu cyklu.

upravit Změny dělohy v průběhu života ženy

V průběhu života se mění tvar dělohy, její velikost a proporce. Toto vše je závislé na hladině estrogenů.

Změny dělohy v závislosti na životním období:

• typus uteri infantilis = klidové období – u dětí , děložní tělo je menší než děložní hrdlo (poměr 1:2);
• typus uteri pubertalis – v průběhu puberty prudce narůstá hladina estrogenů, na tuto skutečnost reaguje děložní tělo svým vzrůstem (poměr 1:1);
• typus uteri adultae – dochází k postupnému nárůstu děložního těla, až poměr mezi ním a děložním hrdlem vzroste na 2:1. Postupně dojde k úpravě jejího postavení do anteflexe a anteverze;
• typus uteri senilis – v důsledku nedostatečné estrogenové stimulace dojde k opětovnému zmenšení děložního těla a děloha se podobá typus uteri pubertalis.

Změny dělohy v průběhu těhotenství:

• děloha roste v závislosti na růstu plodu;
• nabývá kulovitého tvaru;

upravit Odkazy

upravit Související články

• Menstruační cyklus
• Ovariální cyklus

upravit Externí odkazy

upravit Zdroj

upravit Reference

upravit Použitá literatura

• ČIHÁK, Radomír. Anatomie II. 2. vydání. Praha : Grada, 2001. 488 s. ISBN 80-247-0143-X.

• JUNQUEIRA, L. Carlos, José CARNEIRO a Robert O. KELLEY. Základy histologie. 7. vydání. Jinočany : H & H, 1997. 502 s. a LANGE medical book; ISBN 80-85787-37-7.

• ROB, Lukáš, Alois MARTAN a Karel CITTERBART. Gynekologie. 2. vydání. Praha : Galén, 2008. 390 s. ISBN 978-80-7262-501-7.

• ČECH, Evžen, Zdeněk HÁJEK a Karel MARŠÁL, et al. Porodnictví. 2. vydání. Praha : Grada, 2006. 544 s. ISBN 80-247-1303-9.

upravit Doporučená literatura