DNA fingerprinting

Z WikiSkript
Tato revize článku byla z tohoto počítače již nedávno hodnocena!
Hodnoceno 2x, počet editací 17, počet autorů 3   
   Děkujeme za Vaše hodnocení (3★)   
star1-1 star2-1 star3-1 star4-0 star5-0
Přejít na: navigace, hledání

DNA fingerprinting je soubor metod, díky kterým lze určit totožnost osob z biologického vzorku na základě polymorfismů sekvencí vybraných úseků DNA. Tento způsob individuální identifikace je v dnešní době široce využíván jak v trestních případech, tak ve sporech občanskoprávních, zejména ve spojitosti s určováním rodičovství. V obou případech výsledky DNA fingerprintingu často slouží jako hlavní důkazní materiál.

Obsah

upravit upravit Polymorfismy, které DNA fingerprinting využívá

Umožňuje rozlišení dvou jedinců podle dvou alel. Alela 1 nese rozpoznávací místo pro restrikční endonukleázu, alela 2 toto místo nenese. Je-li tedy genotyp podezřelého 1/1 a např. biologické stopy nalezené na místě činu genotypu 1/2 či 2/2. Může být podezřelý vyloučen. Protože ale mohou pro jednoduchý dvoualelový polymorfismus existovat pouze 3 různé genotypy, je diskriminační schopnost jednoho polymorfismu tohoto typu velmi malá. Proto je třeba využít variabilnějších polymorfismů a kombinovat výsledky vyšetření více lokusů[1]. Tento fakt a potřeba relativně velkého množství kvalitní DNA spolu s časovou náročností vedou k tomu, že metoda RFLP není běžně užívána.

Elektroforéza VNTR polymorfismů

Metoda, také nazývána multilokusový fingerprinting, je založena na detekci alel z mnoha různých VNTR z různých chromozomů. Po použití sondy získáme sérii různě intenzivních a různě vzdálených proužků. Kromě jednovaječných dvojčat není rozložení proužků u žádných dvou jedinců stejné. Při určování otcovství se zkoumá, zda-li multilokusový fingerprinting obsahuje stejné proužky jako fingerprinting otce. Pokud ano, dítě je skutečně jeho potomkem. Ovšem i této metodě stojí v cestě potřeba velkého množství kvalitní DNA pro použití Southernovy metody.

Princip metody využívající krátkých tandemových repetic je stejný jako u VNTR. STR markery se ale využívají nejčastěji. A to především díky větší citlivosti a menší časové náročnosti.

upravit upravit Laboratorní postup

  1. Sběr DNA
PCR
  1. PCR (polymerázová řetězová reakce)
  2. Elektroforéza
  3. Prezentace výsledků


upravit upravit Odkazy

upravit upravit Související články

upravit upravit Externí odkazy

upravit upravit Reference

  1. GOETZ, Petr, et al. Vybrané kapitoly z lékařské biologie, díl 2. 1. vydání. Praha : Karolinum, 2002. 139 s. ISBN 80-246-0320-9.

upravit upravit Použitá literatura

Osobní nástroje
Jmenné prostory
Varianty
Akce
Navigace
Portály
Vypracované otázky
Nástroje
Tisk a PDF