WikiSkripta projdou ve čtvrtek 24. května 2012 aktualizací a údržbou. Možná zaznamenáte výpadek. Je čas na relax :-).Dentes molares
 | Článek byl označen za rozpracovaný, od jeho poslední editace však již uplynulo více než 30 dní | |||
| Chcete-li jej upravit, pokuste se nejprve vyhledat autora v historii a kontaktovat jej. Podívejte se také do diskuse. | ||||
Pokud vše nasvědčuje tomu, že původní autor nebude v editacích v nejbližší době pokračovat, odstraňte šablonu {{Pracuje se}} a stránku upravte. | ||||
| Stránka byla naposledy aktualizována v pondělí 16. 4. 2012 v 16.46. | ||||
Obsah |
První horní stolička
| Článek byl označen za rozpracovaný, od jeho poslední editace však již uplynulo více než 30 dní | |||
| Chcete-li jej upravit, pokuste se nejprve vyhledat autora v historii a kontaktovat jej. Podívejte se také do diskuse. | ||||
Pokud vše nasvědčuje tomu, že původní autor nebude v editacích v nejbližší době pokračovat, odstraňte šablonu {{Pracuje se}} a stránku upravte. | ||||
| Stránka byla naposledy aktualizována v pondělí 16. 4. 2012 v 16.46. | ||||
Největší ze všech tří molárů (šířka korunky 10,5 mm, délka kořene 12,5 mm , délka zubu 20,5 mm). Patří mezi pilíř I. třídy podle Voldřicha .
Bukální ploška zubní korunky je ve tvaru lichoběžníku, v oblasti krčku zubu užší. Je mírně klenutá , rozdělena fisurou, která dělí celou plošku na dvě stejně velké části části – meziální a distální.
Palatinální ploška je mírně klenutá,má také tvar lichoběžníku. Fisura, která rozděluje oba palatinální hrboly žvýkací plochy přechází na palatinální plošku, kterou dělí na menší distální a větší meziální.
Aproximální plošky mají čtvercový tvar. Končí ve sklovinném valu okluzní plošky. Ploška meziální je vyšší, plochá, u krčku zubu mírně konkávní. Ploška aproximální distální je nižší a kratší.
Okluzní ploška má tvar kosočtverce se čtyřmi hrbolky, které jsou od sebe odděleny třemi fisurami. Hrbolek mezibukální je spolu s meziopalatinálním nějvětší, dále následuje distobukální a nejmenší distopalatinální. Zhruba v 17% případů se může vytvořit meziopalatinálně hrbolek pátý tzv. tuberculum anomale Carabelli.
Kořeny
První horní stolička má tři kořeny, dva jsou uloženy bukálně, jeden palatinálně. Palatinální kořen je největší, rovný, kuželovitého tvaru. Na transverzálním průřezu má tvar kruhu. Bukální kořeny jsou na průřezu oválné. Kořeny horní stoličky často zasahují až do spodiny čelistní dutiny.
Dřeňová dutina je prostorná, zužující se v krajině krčku a pokračuje do kořenů jako kořenové kanálky. Kanálek palatinální je rovný a nejširší. Bukální jsou užší. U meziobukálního kanálku může nastat rozdvojení.
Druhá horní stolička
| Článek byl označen za rozpracovaný, od jeho poslední editace však již uplynulo více než 30 dní | |||
| Chcete-li jej upravit, pokuste se nejprve vyhledat autora v historii a kontaktovat jej. Podívejte se také do diskuse. | ||||
Pokud vše nasvědčuje tomu, že původní autor nebude v editacích v nejbližší době pokračovat, odstraňte šablonu {{Pracuje se}} a stránku upravte. | ||||
| Stránka byla naposledy aktualizována v pondělí 16. 4. 2012 v 16.46. | ||||
Tvarem se podobá první horní stoličce, je však menší (šířka korunky 9,5mm, délka kořene 11,5 mm, délka zubu 18,5 mm). Patří mezi pilíř I. třídy podle Voldřicha.
Okluzní ploška
Obvykle má tvar čtyřhrbolkový,od první horní stoličky se liší pouze velikostí. Často se však vyskytuje i forma tříhrbolková. Hrbolek palatinální se na okluzní plošce vytvoří jenom jeden a je ze všech hrbolků největší. Palatinální plošku má velmi zúženou a konvexní. Hrbolek distopalatinální vymizí.
Kořeny
Jsou většinou tři, uloženy stejně jako u první horní stoličky(dva bukálně, jeden palatinálně). Bývají však blíže u sebe. Někdy se mohou spojit v kořen jeden. Jsou kratší a méně zahnuté.
Dřeňová dutina
Má válcovitý tvar, meziodistálně oploštělá.
Kořenové kanálky
Bývají tři úzké. Mezibukální kanálek je špatně přístupný.
Třetí horní stolička
| Článek byl označen za rozpracovaný, od jeho poslední editace však již uplynulo více než 30 dní | |||
| Chcete-li jej upravit, pokuste se nejprve vyhledat autora v historii a kontaktovat jej. Podívejte se také do diskuse. | ||||
Pokud vše nasvědčuje tomu, že původní autor nebude v editacích v nejbližší době pokračovat, odstraňte šablonu {{Pracuje se}} a stránku upravte. | ||||
| Stránka byla naposledy aktualizována v pondělí 16. 4. 2012 v 16.46. | ||||
= zub moudrosti (dens sapientiae), (šířka korunky 8,5 mm, délka kořene 11 mm, délka zubu 17,5 mm)
Od ostatních stoliček se odlišuje velikostí. Tvar má individuálně variabilní . Často není založena vůbec. Je zařazena k zubům II. třídy podle Voldřicha.
Korunka
Může mít tvar čtyřhrbolkového i tříhrbolkového zubu, vyskytuje se i vícehrbolkový typ.
Kořeny
Jsou také velmi variabilní, počtem, tvarem i uspořádáním.
První dolní stolička
| Článek byl označen za rozpracovaný, od jeho poslední editace však již uplynulo více než 30 dní | |||
| Chcete-li jej upravit, pokuste se nejprve vyhledat autora v historii a kontaktovat jej. Podívejte se také do diskuse. | ||||
Pokud vše nasvědčuje tomu, že původní autor nebude v editacích v nejbližší době pokračovat, odstraňte šablonu {{Pracuje se}} a stránku upravte. | ||||
| Stránka byla naposledy aktualizována v pondělí 16. 4. 2012 v 16.46. | ||||
Na dolní čelisti je největším zubem (šířka korunky 11 mm, délka kořenů 14 mm, délka zubu 21,5 mm). Je to pilířový zub I. třídy podle Voldřicha. První dolní stolička je meziodistálně protáhlá, tvar jí dávají hrbolky žvýkací plošky.
Bukální ploška zubní korunky
Má tvar meziodistálně protáhlého lichoběžníku. Je velmi konvexní, střední hrbolek značně bukálně vystupuje. Fisura mezi meziobukálním a středním hrbolkem je hluboká až na bukální plošku, kde je často zakončena slepým otvorem (foramen caecum). Odděluje meziální a distální část bukální plošky. Ta je větší a vyšší než ploška linguální a je směrem ke krčku zubu zúžená.
Linguální ploška
Je vypouklá a kratší než bukální ploška.
Meziální aproximální ploška je rovná. Bývá vyšší než ploška distální.
Distální aproximální ploška je vypouklá.
Okluzní ploška
Má pětihrbolkové uspořádání. Meziodistálně probíhající fisura rozděluje žvýkací plošku na dvě nestejné části – linguální má dva hrbolky, bukální část tři. Linguální hrbolky jsou stejně velké, na rozdíl od hrbolků bukálních, kde je největší hrbolek meziobukální.
Kořeny jsou dva a jsou v zubním oblouku uloženy jeden meziálně a druhý distálně. Bývají mohutné, meziální je širší, meziodistálně oploštělý. Mají sklon distálním směrem.
Dřeňová dutina
Mívá válcovitý tvar. Je rozsáhlá. Vybíhá do tří kořenových kanálků.
Druhá dolní stolička
| Článek byl označen za rozpracovaný, od jeho poslední editace však již uplynulo více než 30 dní | |||
| Chcete-li jej upravit, pokuste se nejprve vyhledat autora v historii a kontaktovat jej. Podívejte se také do diskuse. | ||||
Pokud vše nasvědčuje tomu, že původní autor nebude v editacích v nejbližší době pokračovat, odstraňte šablonu {{Pracuje se}} a stránku upravte. | ||||
| Stránka byla naposledy aktualizována v pondělí 16. 4. 2012 v 16.46. | ||||
Tvarem se podobá první dolní stoličce, je však menší (šířka zubu 10,5 mm, délka kořene 12 mm, délka zubu 19 mm).
Bukální ploška
Bývá velmi klenutá. Fisura přecházející z okluzní plošky rozděluje bukální plošku na dvě přibližně stejné části
Linguální ploška
Je mírně konvexní. Má výrazný linguální sklon.
Meziální aproximální ploška je plochá.
Distální aproximální ploška je konvexní.
Žvýkací ploška
Má čtyřhrbolkový tvar. Je dělena podélnou rýhou, s navazující příčnou fisurkou ve tvaru kříže. Ze vzniklých čtyř hrbolků jsou dva uloženy bukálně a dva linguálně.
Kořeny
Jsou dva, meziální a distální. V apikální třetině jsou zahnuty distálně. Kořeny někdy mohou splynout v jeden kuželovitý, který má jeden nebo dva kanálky.
Dřeňová dutina
Jako první dolní stolička má válcovitý tvar. Vybíhá okluzně ve čtyři rohy pulpy.
Kořenové kanálky jsou jeden až dva v meziálním kořenu a jeden široký v kořenu distálním.
Třetí dolní stolička
| Článek byl označen za rozpracovaný, od jeho poslední editace však již uplynulo více než 30 dní | |||
| Chcete-li jej upravit, pokuste se nejprve vyhledat autora v historii a kontaktovat jej. Podívejte se také do diskuse. | ||||
Pokud vše nasvědčuje tomu, že původní autor nebude v editacích v nejbližší době pokračovat, odstraňte šablonu {{Pracuje se}} a stránku upravte. | ||||
| Stránka byla naposledy aktualizována v pondělí 16. 4. 2012 v 16.46. | ||||
= dolní zub moudrosti, (šířka zubu 10 mm, délka kořene 11 mm, délka zubu 18 mm)
Je velmi individuální tvarem zubní korunky, i počtem, tvarem a uspořádáním kořenů. Nejčastěji se vyskytuje čtyř až pětihrbolková varianta.
Korunka se tvarem může srovnávat s korunkou druhé dolní stoličky.
Kořeny
Jsou uloženy jednak samostatně, bývá jich různý počet. Nebo mohou být i srostlé.
Vzhledem k nedostatku místa v dolní čelisti, nebo také sklon zubního zárodku způsobuje prořezávání dolního zubu moudrosti velmi často potíže.
Odkazy
Použitá literatura
- JANSOVÁ, K a M EBER. Preklinická stomatologie : I. část - morfologická. 2., dopl vydání. Olomouc : Univerzita Palackého, 1996. 72 s. ISBN 80-7067-596-9.
- ČIHÁK, Radomír a Miloš GRIM. Anatomie. 2. upr. a dopl vydání. Praha : Grada Publishing, 2002. 470 s. sv. 2. ISBN 80-247-0143-X.
