Dermatitis seborrhoica

Seboroická dermatitida je časté onemocnění neznámé etiologie, které se řadí mezi chronická papuloskvamózní kožní onemocnění s výsevem recidivujících kožních změn lokalizovaných v okrscích kůže bohatých na přítomnost mazových žláz. Nejčastěji postihuje oblast obličeje, vlasaté části hlavy a horní části trupu. Postihuje v různých formách novorozence a kojence, ale také dospělé okolo 4. decenia, většinou mužského pohlaví. Pozorován je i familiární výskyt, vliv dědičnosti však nebyl potvrzen. Predispozičním faktorem je zvýšená činnost mazových žláz – tzv. status seborrhoicus. Neujasněný je vztah onemocnění k mikrobiálním infekcím, k endokrinním funkcím, k psychickým faktorům aj.^[1]

Obsah 1 Dermatitis seborrhoica kojenců 2 Pityriasis simplex alba 3 Dermatitis seborrhoica dospělých 4 Léčba 5 Odkazy 5.1 Reference 5.2 Zdroj

upravit Dermatitis seborrhoica kojenců

• Tvorba žlutavě růžových ložisek s nánosem mastných šupin ve kštici a v intertriginózních místech. Téměř nesvědí, jen zřídka mokvá.
• U imunodeficitních dětí může přejít v erytrodermii (erythrodermia desquamativa Leiner) provázenou horečkou, průjmem a zvracením s metabolickou acidózou.
• Projevuje se zejména v prvních třech měsících života.
• U pastózních kojenců s nevhodou výživou, častěji při umělé výživě.
• Etiopatogeneticky se vedle zvýšeného mazotoku uplatňuje především osídlení kůže Candida albicans.
• Patogeneze: zvýšená aktivita mazových žláz vlivem dočasné vysoké endogenní produkce androgenů kůrou nadledvin; alterované poměry nenasycených mastných kyselin; dočasné změny funkce enzymu δ-6-desaturázy (konverze linolenové a arachidonové kyseliny do dlouhých řetězců nenasycených mastných kyselin); imunologické abnormality, aktivace komplementu a kolonizace lipofilními kvasinkovitými organismy typu Malassezia (Pityrosporum ovale).
• U kojenců se seborrhoickou dermatitidou je zjišťována ve stolici a na kůži Candida albicans.^[1]

upravit Pityriasis simplex alba

• U dětí předškolního věku a někdy i u dospělých.
• Na obličeji a horních končetinách, bělavá, kruhovitá ložiska s jemnou pityriaziformní deskvamací, podobná vitiligu.

upravit Dermatitis seborrhoica dospělých

• V základní formě postihuje seboroická místa.
• Tvoří zde ložiska ostře ohraničená, žlutavě růžová, olupující se mastné šupinky.
• Ve kštici se vrství ve větší nános.
• Rozlišujeme několik charakteristických forem: retroaurikularis, mediothoracica, intertriginosa aj.
• Diferenciálně diagnosticky je třeba odlišit: lupénku, pityriasis rosea, mycosis fungoides a další.

upravit Léčba

Základem léčby je vysoušení lézí a protizánětlivá terapie. U kojenců je možné ke změkčování šupin použít olej s kyselinou salicylovou (3%) a koupele s protizánětlivým účinkem (extrakty z ovsa, olejové přísady). Lokálně lze použít aplikovaná azolová antimykotika s obsahem flutrimazolu, etoconazolu, econazolu.^[1]

upravit Odkazy

upravit Reference

1. ↑ ^{a b c} SALAVEC, M. Seborrhoická dermatitida, lupovitost. Medicína po promoci 5/2010 [online]. 2010, roč. -, vol. 5, s. -, dostupné také z <http://www.tribune.cz/clanek/20102>. 

upravit Zdroj

• BENEŠ, Jiří. Studijní materiály [online]. ©2007. [cit. 2009]. <http://jirben2.chytrak.cz/materialy/dermatovenerologie.doc>.

• VIKTORINOVÁ, Marie. Seboroická dermatitida. Medicína pro praxi [online]. 2005, roč. 2, no. 4, s. 161-166, dostupné také z <http://www.solen.cz/pdfs/med/2005/04/06.pdf>. ISSN 1803-5310. 

• SALAVEC, M. Seborrhoická dermatitida, lupovitost [online]. ©2010. [cit. 2011-07-22]. <http://www.tribune.cz/clanek/20102>.