Deterministické účinky ionizujícího záření

Obsah 1 Akutní nemoc z ozáření 1.1 Klinický obraz 1.2 Vyšetřovací metody 1.3 Formy nemoci z ozáření 1.4 Léčba 2 Radiační dermatitida 2.1 Akutní radiační dermatitida 2.2 Chronická radiační dermatitida 3 Další postižení 4 Odkazy 4.1 Související články 4.2 Zdroj 4.3 Použitá literatura

• prahové, jisté, nenáhodné účinky
• jsou to účinky, které vznikají po expozici nějaké určité prahové dávky
• křivka závislosti odpovědi na dávce má sigmoidní tvar
• projevy poškození vznikají krátce po obdržení prahové dávky (tzv. časné účinky)
• výjimku tvoří radiační katarakta a chronická radiodermatitida (po určité době latence)

radiosenzitivita – náchylnost buněk k poškození zářením, nejvíc jsou kmenové bb., lymfatická tkáň, kostní dřeň, epitel střeva, mužský pohlavní epitel

upravit Akutní nemoc z ozáření

• vzniká po celotělovém, jednorázovém ozáření dávkou více jak 1 Gy (rtg, gama, neutronové)

upravit Klinický obraz

Klinický obraz se projevuje ve 4 fázích :

1. stádium časných prodromálních příznaků – výsledek aktivace regulačních mechanismů (autonomní systém), hlavní příznak je zvracení, pak nechutenství, nauzea, salivace, průjem, apatie, pocení, cefalea, hypotenze
2. stádium bezpříznakové
3. stádium manifestace onemocnění (kritické stádium)
4. stádium rekonvalescence

Obecně platí, že čím je dávka vyšší, tím to všechno probíhá rychleji (kromě stádia rekonvalescence, to se prodlužuje).

upravit Vyšetřovací metody

• krevní obraz – nejdřív klesají lymfocyty (1–2 Gy – pokles o 50 % za 48 h)
• neutrofily zpočátku stoupnou, pak klesají
• cytogenetická analýza chromozomálních aberací v lymfocytech z krve

upravit Formy nemoci z ozáření

1. Lehká forma nemoci z ozáření
   • po dávce 1–2 Gy
   • prodromy za 3 hodiny či později, doba latence trvá 20-30 dní
   • celková únava, slabost, rekonvalescence trvá několik týdnů
2. Hematologická (dřeňová) forma
   • po dávce 2–6 Gy
   • průběh je středně těžký až těžký
   • časné prodromy (1–3 h po expozici)
   • latence 7–28 dní
   • vzniká těžší lymfopenie, významná granulocytopenie a trombocytopenie
   • kritické stádium – vysoká horečka, infekce, sepse, krvácení
   • může se rozvinout radiační pneumonitida
3. GIT forma

1. • po dávce 6–10 a více Gy
   • průběh je velmi těžký až smrtelný
   • dochází k nekróze buněk střevní výstelky
   • časné příznaky do 30 minut po expozici (zvracení, těžký průjem, alterace vědomí)
   • velmi těžká lymfopenie
   • kritické stádium – vysoké horečky, těžké průjmy, krvácivé projevy, zvracení, hemateméza, rozvrat vnitřního prostředí, závratě, hypotenze
2. Neuropsychická forma
   • po dávkách 30–50 Gy
   • průběh je smrtelný, časné symptomy do 10 minut, bezpříznakové období chybí
   • dominuje edém mozku, srdeční selhání (smrt do několika hodin)

upravit Léčba

• lehké formy – sledujeme, léčba symptomatická
• těžší formy – profylaxe – ATB, antimykotika, antivirotika
• neuropsychická forma – paliativní léčba

upravit Radiační dermatitida

upravit Akutní radiační dermatitida

Po jednorázovém lokálním (i celotělovém) ozáření, nebo kontaminaci kůže beta zářiči. Velikost dávky je asi 3–9 Gy. Nejcitlivější je kůže vpředu na krku, v loketní a podkolenní jamce.

Klinický obraz

Objevuje se přechodný časný erytém – po lokálním ozáření vzniká vlivem uvolnění histaminu otok kůže (po dávkách 3–80 Gy).

1. radiační dermatitis I. stupně (erytematózní) – dávky 3–10 Gy
   • erytém – zánětlivý exsudát v koriu, přechodné vypadávání vlasů a ochlupení (nad 6 Gy je epilace trvalá)
2. radiační dermatitis II. stupně (deskvamativní) – po 12–25 Gy
   • vzniká časný erytém, po 2–3 týdnech latence se objeví puchýře, přidá se obvykle infekce, začne mokvání
   • během následujících týdnů se pokožka obnovuje
3. radiační dermatitis III. stupně (nekrotická forma) – dávky nad 30 Gy, postihují hlubší vrstvy
   • vznikají cévní změny, nekrózy, vředy, dlouho se hojí, nová kůže je atrofická

Léčba je v rukou profesionální dermatologie a plastické chirurgie (popáleninová klinika Vinohrady)

upravit Chronická radiační dermatitida

Vzniká po opakovaných zevních expozicích, kdy celková lokální dávka dosáhne 30–50 Gy. Dříve to bylo časté u rentgenologů na rukou.

Klinický obraz

1. forma atrofická – kůže suchá, tenká, hladká, bez ochlupení, četné teleangiektázie, nehty lomivé
2. forma hypertrofická – kůže hyperpigmentovaná, zhrubělá, ložiska hyperkeratózy (mohou z nich vznikat nádory – hlavně spinaliom)

upravit Další postižení

• Radiační katarakta

Vzniká po jednorázové expozici dávkou 1,5–2 Gy, doba latence je min. 6 měsíců. Klinicky závažný zákal se vyvíjí několik let nebo po opakované expozice oka. Typicky přítomny tečkovité nebo síťovité opacity na zadním pólu čočky.

• Poruchy fertility

Muži jsou k záření vnímavější – přechodná oligospermie už po dávkách 0,1–0,3 Gy. Dávka nad 3 Gy může vést už k trvalé aspermii a pokles nastává až po 6–8 týdnech po expozici. Diagnostika spočívá ve vyšetření spermiogramu. U žen stoupá vnímavost věkem, dávky nad 3 Gy způsobí sterilitu, vzniká pak předčasné klimakterium.

• Účinky v těhotenství

Ozáření v období prvních dvou týdnů vede k časnému abortu nebo naopak dítě přežije a je zcela zdravé (buď všechno nebo nic). 4.–8. týden je období organogeneze, kdy mohou vznikat malformace (kritická dávka je 50mGy). 8.–15. týden je vyhrazen pro zrání CNS. V tomto období dochází po ozáření ke snížení inteligence, mentální retardaci (prahová dávka je 120–200 mSv).

upravit Odkazy

upravit Související články

• Nemoc z ozáření
• Ionizující záření
• Neopioidní analgetika

upravit Zdroj

• BENEŠ, Jiří. Studijní materiály [online]. [cit. 24.02.2010]. <http://jirben.wz.cz>.

upravit Použitá literatura

• PELCLOVÁ, Daniela. Nemoci z povolání a intoxikace. 2. vydání. Praha : Karolinum, 2006. 207 s. ISBN 80-246-1183-X.