Dezinfekce (zubní lékařství)

Obsah 1 Fyzikálně chemická dezinfekce 2 Látky pro chemickou dezinfekci 2.1 Anorganické kyseliny 2.2 Louhy 2.3 Organické kyseliny 2.4 Peroxykyseliny 2.5 Oxidační prostředky 2.6 Mýdla 2.7 Alkohol 2.8 Halogeny 2.9 Sloučeniny těžkých kovů 2.10 Aldehydy 2.11 Cyklické sloučeniny 2.12 Povrchově aktivní látky 3 Odkazy 3.1 Související články 3.2 Zdroj 3.3 Použitá literatura

Dezinfekce je jednou z cest dekontaminace. Hlavním cílem dezinfekce je zničení patogenních mikroorganismů a zabránění jejich styku s citlivým jedincem. Tím se liší od sterilizace (metoda dekontaminace), která ničí veškeré mikroorganismy.

Často se jedná o látky toxické, jedovaté nebo dráždivé. Při nevhodné volbě a užití může dojít k poškození materiálu.

Dezinfekci lze provádět různými technikami:

• dezinfekce postřikem;
• dezinfekce otíráním, omytím, ponořením do dezinfekčního prostředku.

Podle voleného přístupu rozlišujeme dvě základní skupiny dezinfekce:

• fyzikálně chemická dezinfekce;
• chemická dezinfekce.

upravit Fyzikálně chemická dezinfekce

Ničení mikroorganismů je založeno na spolupůsobení fyzikálních a chemických postupů. Využívá se zvýšené teploty nebo tlaku.

Např. dezinfekce při teplotě 60 °C s přídavkem dezinfekčních přípravků v čistících strojích.

upravit Látky pro chemickou dezinfekci

upravit Anorganické kyseliny

• Kys. dusičná, sírová, chlorovodíková – výjimečně pro dezinfekci skla, porcelánu.

upravit Louhy

• Sodný, draselný – 5% roztok k čištění vrtáčků.
• Vápenatý – bílení stěn nebo hrubá desinfekce.

upravit Organické kyseliny

• Kys. octová, citronová, mléčná, benzoová – v potravinářství.

upravit Peroxykyseliny

• Peroctová, perpropionová, permravenčí – používaly se ve formě par, roztoků i aerosolu – široké spektrum účinku.
• Persteril:
  • 40% kys. octová – ostrý, kyselý zápach, dráždí sliznice DC. Je agresivní vůči neušlechtilým kovům;
  • 0,1% roztok – oplach rukou, kůže;
  • 0,5% roztok nakládání nástrojů na 5 minut;
  • 2–3% roztok páry – vyšetřovací nástroje, výplňové materiály;
  • 4% aerosol – suché nástroje do nádoby s Persterilem.

upravit Oxidační prostředky

Peroxid vodíku:

• 3% k desinfekci ran,
• 10% v parodontologii k výplachům chobotů.

upravit Mýdla

• Pevná (sodná) a mazlavá (draselná) – emulgují a rozpouštějí tuky, mechanické čištění nástrojů, baktericidní.

upravit Alkohol

• Ethanol (70%), N-propanol – baktericidní účinky zcela nevýznamné, odmaštění rukou.

upravit Halogeny

• Chlorové přípravky – chlorové vápno, chloraminy, chlorseptol – obsahují nebo vytvářejí kyselinu chlornou, ta se ve vodě rozkládá a uvolňuje se kyslík. Ve stomatologii – dezinfekce prádla a nádob, prášky do výlevek.
• Jodové přípravky – 5% roztok – indiová tinktura, častěji jako jodoform – velké spektrum účinnosti, dále Iodisol dezinfekce kůže a sliznic ve zředění 1 : 20 ke kloktání.

upravit Sloučeniny těžkých kovů

• Hg – anorganické sloučeniny toxické, používají se komplexní soli mají baktericidní účinek – Farmosept – uchování sterilních nástrojů.

upravit Aldehydy

Široké spektrum účinnosti – bakterie, plísně, viry.

• Formaldehyd – bezbarvý, má charakteristický štiplavý zápach, 40% formalín.
• Glutaraldehyd – 1–3% vegetativní formy mikrobů např. virus hepatitidy.

upravit Cyklické sloučeniny

• Fenolové a krezolové přípravky – hrubá dezinfekce, fenol je součást Chlumského roztoku.

upravit Povrchově aktivní látky

• Anioaktivní – karboxylová mýdla, sulfonátové detergenty,
• katioaktivní – kvarterní amoniové sloučeniny,
• Ajatin – 10% desinfekce kůže, ukládání nástrojů.

upravit Odkazy

upravit Související články

• Sterilizace (zubní lékařství)

upravit Zdroj

• Přednášky MUDr. Magdaléna Kašparová

upravit Použitá literatura

• HORÁČEK, Jiří, et al. Základy lékařské mikrobiologie pr všeobecné a zubní lékařství. 1. vydání. Karolinum, 2000. ISBN 80-246-0006-4.