WikiSkripta projdou ve čtvrtek 24. května 2012 aktualizací a údržbou. Možná zaznamenáte výpadek. Je čas na relax :-).Dezinfekce a sterilizace
Z WikiSkript
Hodnoceno 5x, počet editací 31, počet autorů 16
Děkujeme za Vaše hodnocení (4★)
 | Článek byl zkontrolován učitelem | |||
| Tento článek byl zkontrolován učitelem, poté však byl změněn. | ||||
| Zkontrolovanou verzi najdete zde. | ||||
| Vizte také srovnání aktuální a zkontrolované verze. | ||||
Dezinfekce
Obsah |
Dezinfekce a sterilizace ve zdravotnických zařízeních jsou úkony, které provádějí proškolení zdravotničtí pracovníci. Používané postupy a prostředky podléhají schválení hlavního hygienika ČR a jsou upraveny příslušnou hygienickou legislativou. Podle stupně odstranění mikroorganizmů z předmětu nebo prostředí se rozlišují následující postupy:
- mechanická očista;
- dezinfekce;
- vyšší stupeň dezinfekce;
- sterilizace.
Mechanická očista
- Soubor postupů, které mechanicky odstraňují nečistoty a snižují počet mikroorganismů.
- Úklid se provádí denně na vlhko.
- Dle typu pracoviště se používají běžné detergenty nebo detergenty s dezinfekčním prostředkem (dle hygienicko-epidemiologického režimu konkrétního pracoviště), čisticí prostředky, případně čisticí prostředky s dezinfekčním účinkem, aplikují se buď ručně nebo pomocí mycích a čistících strojů, tlakových pistolí, ultrazvukových přístrojů apod.
- Všechny pomůcky a přístroje se udržují v čistotě.
- Úklidové pomůcky se po použití dezinfikují a usuší.
- Čistící stroje a jiná zařízení se používají podle návodu výrobce.
Dezinfekce
- Zničení patogenních mikroorganismů v daném prostředí.
- Soubor opatření ke zneškodňování mikroorganismů pomoci fyzikálních (teplota nad 90 °C), chemických (použití chemických látek) nebo kombinovaných postupů (teplota nad 60 °C + použití chemických látek), které mají přerušit cestu nákazy od zdroje k vnímavému jedinci.
- Profylaktická, preventivní: provádí se i v době, kdy se infekční onemocnění nevyskytuje, je součástí komplexních hygienických opatření, (př. chlorace vody, pasterizace mléka, úprava odpadních vod).
- Represivní, ohnisková: v ohnisku nákazy; je průběžná nebo konečná, je zaměřená na zneškodňování choroboplodných zárodků v ohnisku s cílem přerušit další šíření infekce.
Výběr dezinfekce je důležitý, je nutné brát zřetel na jednotlivé druhy mikroorganismů:
- citlivost jednotlivých mikroorganismů;
- účinek;
- vliv teploty a pH;
- prostředek musí působit na celý povrch a nesmí alergizovat;
- musí být ekonomicky výhodný.
Fyzikální dezinfekce
- var za atmosférického tlaku po dobu nejméně 30 minut;
- var v přetlakových nádobách po dobu nejméně 20 minut;
- dezinfekce v mycích, pracích a parních přístrojích při teplotě vyšší než 90 °C;
- ultrafialové záření o vlnové délce 253,7 nm – 264 nm;
- filtrace , žíhání , spalování.
Chemická dezinfekce
Podle způsobu použití
- dezinfekce povrchů;
- dezinfekce nástrojů;
- dezinfekce rukou;
- speciální dezinfekce.
Podle účinných látek
Podrobnější informace naleznete na stránce Dezinficiencia a antiseptika.- chlorové sloučeniny (př. chlornan sodný - SAVO®)
- jodové sloučeniny (př. JODISOL®)
- aldehydy
- kvartérní amoniové sloučeniny (KAS)
- deriváty fenolu, alkoholy
- sloučeniny peroxidu (mají charakter oxidační i redukční )
- aminy
- tenzidy – chemické povrchově aktivní sloučeniny (nejvýznamnější jsou amonné kvartérní sloučeniny)
- hydroxidy (př. hydroxid sodný)
- organické kyseliny
Podle spektra účinnosti
- baktericidní
- virucidní
- fungicidní
- tuberkulocidní
- sporucidní
Podle místa použití
- zdravotnictví
- potravinářství aj.
Fyzikálně chemická dezinfekce
- paroformaldehydová komora (dezinfekce textilu, výrobků z umělých hmot, vlny, kůže a kožešin při teplotě 45 až 75 °C);
- prací, mycí a čistící stroje (dezinfekce probíhá při teplotě do 60 °C s přísadou chemických dezinfekčních přípravků).
Zásady chemické dezinfekce
- Dezinfekční přípravky a postupy, které nepoškozují dezinfikovaný materiál a jsou netoxické.
- Zabránění vzniku selekce, případně rezistence mikrobů vůči přípravku – střídají se dezinfekční přípravky s různými aktivními složkami.
- Při přípravě dezinfekčních roztoků se vychází z toho, že jejich názvy jsou tzv. „slovní známky“ a přípravky se považují za 100%. [1]
- Dezinfekční roztoky se připravují rozpuštěním odměřeného/odváženého dezinfekčního prostředku ve vodě.
- Frekvence výměny dezinfekčních roztoků je dána doporučením výrobce (nejčastěji se provádí každou směnu, podle stupně zatížení biologickým materiálem i častěji).
Fyzikálně chemická dezinfekce
- Zlepšení účinnosti některých dezinfekčních roztoků lze dosáhnout zvýšením teploty (fenolové přípravky a kvartérní amoniové sloučeniny na 50 až 60 °C, jodové přípravky na 35 °C).
- Aldehydové, chlorové přípravky a peroxisloučeniny se ředí studenou vodou.
- Dezinfekce se provádí omýváním, otíráním, ponořením, postřikem, formou pěny nebo aerosolem.
- Důležité je dodržet koncentraci a dobu působení dezinfekčního přípravku předepsané v návodu.
- Předměty a povrchy kontaminované biologickým materiálem se dezinfikují přípravkem s virucidním účinkem.
- Při použití dezinfekčních přípravků s mycími a čistícími vlastnostmi lze spojit etapu čištění a dezinfekce. (Postup: dezinfekce – mechanická očista; dezinfekce.)
- Předměty, které přicházejí do styku s potravinami, se musí po dezinfekci důkladně opláchnout pitnou vodou.
- Dodržování zásad ochrany zdraví a bezpečnosti při práci a používání osobních ochranných pomůcek, pracovníci jsou poučeni o zásadách první pomoci.
- K ověření účinnosti dezinfekce používáme mikrobiologické metody (stěry a otisky).
Vyšší stupeň dezinfekce
- Zaručuje usmrcení všech mikroorganismů, ale ne cyst prvoků, vajíček helmintů etc..
- Dvoustupňová dezinfekce:
- Postupy, které zaručují usmrcení bakterií, virů, mikroskopických hub a některých bakteriálních spor, nezaručují však usmrcení ostatních mikroorganismů (vysoce rezistentních spor) a vývojových stádií zdravotně významných protozoí, helmintů a jejich vajíček.
- Dezinfekční roztoky pro vyšší stupeň dezinfekce se musí ukládat do uzavřených nádob.
- Frekvence výměny dezinfekčních roztoků je uvedena v návodu k použití jednotlivých přípravků.
- Pomůcky podrobené vyššímu stupni dezinfekce jsou určeny k okamžitému použití nebo se krátkodobě skladují kryté sterilní rouškou v uzavřených kazetách a skříních (volně uložený – v kazetách 24 hodin, chráněný – v kazetách a uzavřených skříních 48 hodin).
- Po použití se předměty očistí (strojně nebo ručně) a osuší.
- Při kontaminaci biologickým materiálem – dezinfekce přípravkem s virucidním účinkem, poté, do roztoků určených k vyššímu stupni dezinfekce se ponoří suché předměty tak, aby byly naplněny všechny duté části bez vzduchových bublin.
- Po vyšším stupni dezinfekce je nutný oplach předmětů sterilní vodou, k odstranění reziduí dezinfekčních prostředků, sterilní osušení a dále je nutné nakládat s předměty, jako se sterilním instrumentáriem.
Sterilizace
[editovat část] Sterilizace je souhrn opatření, kterými se v daném prostředí usmrtí všechny životaschopné mikroorganismy včetně spor a helmintů s jejich vajíčky a dojde též k nezvratné inaktivaci virů.
Předsterilizační příprava
- Dekontaminace či dezinfekce;
- mechanická očista;
- oplach pitnou vodou;
- osušení;
- zabalení.
Fyzikální sterilizace
Sterilizace vlhkým teplem
- v parních přístrojích, které musí být až na výjimky vybaveny pravidelně obměňovaným antibakteriálním filtrem
- sterilizace předmětů z kovu, skla, porcelánu, keramiky, textilu, gumy, plastů, léčivých přípravků a dalších materiálů odolných parametrům
- pro inaktivaci prionů se používá teplota 134°C po dobu 60 minut
- pro některé nebalené předměty se používá teplota 134°C po dobu 4 minut
- pro léčivé přípravky se používají parametry individuálně dle standardních operačních a technologických postupů
Sterilizace horkým vzduchem
- v přístrojích s nucenou cirkulací vzduchu
- sterilizace předmětů z kovu, skla, porcelánu, keramiky, kameniny a léčivých přípravků při parametrech
- pro léčivé přípravky se používají parametry individuálně dle standardních operačních a technologických postupů
Sterilizace plazmou
- vzniká ve vysokofrekvenčním elektromag. poli, které ve vysokém vakuu působí na páry peroxidu vodíku, nebo jiné chemické látky; účinek je dán nízkoteplotní plazmou plynu (peroxid vodíku, kyselina peroctová) při teplotě 50°C a dalších stanovených parametrech
Chemická sterilizace
- materiál, který nelze sterilizovat fyzikálními způsoby
- sterilizačním médiem jsou plyny předepsaného složení a koncentrace
Sterilizace formaldehydem
- působení plynné směsi formaldehydu s vodní párou při teplotě 60°až 80°C a podtlaku při parametrech stanovených výrobcem
- zavzdušnění komory na konci cyklu probíhá přes antibakteriální filtr
Sterilizace ethylenoxidem
- plynná směs etyhlenoxidu při teplotě 37° až 55°C při parametrech stanovených výrobcem
Zásady sterilizace
- způsoby sterilizace volíme dle doporučení výrobce jednotlivých nástrojů / pomůcek / předmětů
- nástroje / pomůcky / předměty se sterilizují důkladně omyté a osušené
- materiály se vkládají do vhodných obalů a do sterilizační komory se ukládají tak, aby se umožnilo co nejsnazší pronikání sterilizačního média
- obaly s vysterilizovaným materiálem se označí datem sterilizace, exspirace, kódem pracovníka (odpovídajícího za neporušenost obalu) a kontrolu procesového testu
- každý sterilizační cyklus se dokumentuje: datum, druh sterilizovaného materiálu, jméno a podpis osoby, která sterilizaci provedla
- vysterilizovaný materiál v obalu se převáží v uzavřených přepravkách tak, aby byly chráněny před poškozením a znečištěním
- vysterilizovaný materiál se skladuje:
- volně s krátkou exspirační dobou
- chráněn v uzavřené skříni, zásuvce nebo v dalším obalu s delší exspirací
- pro dlouhodobou exspiraci se použije dvojitý obal, který se po sterilizaci vkládá do uzavíratelného skladovacího obalu (např. skříně)
- pro lepší možnost manipulace se sterilním materiálem při jeho používání je možné ve výjimečných případech použít podávkové kleště, které jsou uchovávány „na sucho“ v toulci, kdy výměna podávek a toulce musí být prováděna minimálně 1x 8 hodin
Kontrola účinnosti sterilizačních přístrojů
Biologické indikátory
- nové přístroje, opravené přístroje před uvedením do provozu
- při jakékoliv pochybnosti o sterilizační účinnosti
- pravidelná kontrola:
- 1x za měsíc: sterilizátory ve sterilizačních centrech
- 1x za 2 měsíce: sterilizátory na operačních sálech
- po 200 sterilizačních cyklech, nejméně však 1x za rok: ostatní sterilizátory
Nebiologické testy (sledování parametrů sterilizace obsluhou)
- chemický test procesový:
- označuje se každý jednotkový obal
- slouží k rozlišení materiálu připraveného ke sterilizaci a již sterilizovaného, reaguje barevnou změnou již jen na přítomnost sterilizačního média
- chemické testy: určené k průkazu splnění všech parametrů cyklu; vkládají se do míst, kam sterilizační médium nejhůře proniká
Odkazy
Použitá literatura
- BENCKO, Vladimír, et al. Hygiena : Učební texty k seminářům s praktickým cvičením. 2. vydání. Praha : Karolinum, 1998. ISBN 80-7184-551-5.
- KOLEKTIV AUTORŮ,. Základy ošetřování nemocných. 1. vydání. Praha : Karolinum, 2005. 145 s. ISBN 80-246-0845-6.
- MIKŠOVÁ, Z, et al. Kapitoly z ošetřovatelské péče I.. 2. vydání. Praha : Grada, 2006. 248 s. ISBN 80-247-1442-6.
- MIKŠOVÁ, Z, et al. Kapitoly z ošetřovatelské péče II.. 2. vydání. Praha : Grada, 2006. 171 s. ISBN 80-247-1443-4.
- RICHARDS, A a S EDWARDS. Repetitorium pro zdravotní sestry. 1. vydání. Praha : Grada, 2004. 376 s. ISBN 80-247-0932-5.
- ROZSYPALOVÁ, M a A ŠAFRÁNKOVÁ. Ošetřovatelství I., II.. 1. vydání. Praha : Informatorium, 2002. 239 s. ISBN 80-86073-97-1.
- WORKMAN, B a C., L. BENNETT. Klíčové dovednosti sester. 1. vydání. Praha : Grada, 2006. 259 s. ISBN 80-247-1714-X.
Reference
- ↑ Česká republika. Ministerstvo zdravotnictví. Předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění. In 440/2000. 2000. Dostupné také z URL <http://www.zdrav.cz/modules.php?op=modload&name=News&file=article&sid=1911>.
