Diferenciální diagnostika dušnosti/PGS (VPL)

Obsah 1 Dušnost definice 1.1 Stupně dušnosti - klasifikace dle WHO 1.2 Diferenciální diagnostika 1.3 Diagnostika (stručně) 2 Odkazy 2.1 Použitá literatura

upravit Dušnost definice

Dušnost je subjektivní pocit potřeby zvýšeného dechového úsilí. Je jedním z hlavních příznaků v pneumologii.

upravit Stupně dušnosti - klasifikace dle WHO

1.stupeň – zadýchá se při rychlé chůzi po rovině, chůzi do kopce, do schodů.

2.stupeň – zadýchá se při normální chůzi po rovině s vrstevníky.

3.stupeň – musí se zastavit a vydýchat se při chůzi po rovině při chůzzi vlastním tempem.

4.stupeň – dušný v klidu.

upravit Diferenciální diagnostika

Intrathorakální příčiny:

• kardiální etiologie (nejčastěji);
  • podrobná dif. dg. a diagnostický postup i kardiálně podmíněné dušnosti;
  • léčba akutního plicního edému;
• hrudník;
  • obezita;
  • skoliosa;
  • úraz;
  • zlomenina žeber;
• bronchiální etiologie;
  • asthma bronchiale;
  • CHOPN;
  • aspirace cizího tělesa (častěji v horních částech dýchacích cest);
  • bronchogenní karcinom;
• plicní parenchym;
  • hypoxémie při zmenšení plochy kde dochází k difuzi plynů, kvůli zvětšení mrtvého prostoru;
    • emfyzém;
    • atelektáza;
    • částečná resekce plic;
    • pneumonie;
  • prodloužení difuze při;
    • fibróze plic;
    • Wegenerově granulomatóze;
    • silikóze;
• pleura;
  • pneumothorax;
  • hydrothorax;
  • hemothorax;
  • nádor pleury;
  • mezoteliom;
• plicní cévy;
  • plicní embolie;
  • plicní infarkt;
• onemocnění krku – stenózující;
  • otok hlasivek;
  • zůžení trachey (podmíněné útlakem – struma, ...).

Extrathorakální příčiny:

• poruchy transportu kyslíku;
  • chronická anemie – při Hb 50–80 g/l;
  • otrava CO, otrava HCN;
• hyperventilační syndrom – psychogenní tachypnoe způsobí respirační alkalózu a tetanii;
• metabolická acidóza;
  • kompenzatorní hyperventilace (např. u diabetického komatu, ...);
  • urémie (prohlobené intenzivní dýchání bez pauz, Kussmaulovo dýchání);
  • šok;
• centrální nervový systém;
  • encefalitida;
  • nádor mozku;
  • ischemické poškození CNS;
  • předávkování barbituráty (Chayne-Stokesovo dýchání);
• neuromuskulární etiologie;
  • myasthenia gravis;
  • syndrom Guillan-Barré;
  • poliomyelitis;
  • amyotrofická laterální skleróza;
  • paréza nervus phrenicus;
  • otravy – strychnin, kurare, anticholinesterázové toxiny;
  • tetanus;
  • botulismus;
• inhalační poškození;
  • otrava kouřem z požáru nebo při sváření;
    • Th.: inhalace kortikoidu (beclometason, budesonid, fluticason, flunisolid) – 500–1000 μg opakovaně po 10 minutách, dokud neustoupí obtíže (nejlépe aplikovat "spacerem" – méně chyb při aplikaci pacientem);
    • okamžitě odeslat k hospitalizaci.

upravit Diagnostika (stručně)

• Anamnéza – plicní nebi srdeční onemocnění, záchvaty dušnosti (asthma bronchiale, ...), obtíže v noci či ve dne, sezónní výskyt obtíží (alergické asthma, ...);
• fyzikální vyšetření plic;
• vyšetření kardiovaskulárního systému;
• EKG vyšetření (podezření na arytmie, IM, perikarditidu, plicní embolii);
• laboratorní vyšetření – KO (leukocytóza, anémie, při chronické hypoxii relativní polyglobulie), glykemie (diabetické kóma);
• plicní funkce – odlišení restrikce a obstrukce + kontrola vývoje onemocnění.

upravit Odkazy

upravit Použitá literatura

• GESENHUES, S a R ZIESCHÉ. Vademecum lékaře. 1. české vydání. Praha : Galén, 2006. ISBN 80-7262-444-X.