Abúzus návykových látek

Obsah 1 Droga – definice 2 Typy drogové závislosti 2.1 Drogová závislost cannabisového typu 2.1.1 Účinné látky 2.1.2 Rizika z užívání 2.2 Drogová závislost opiátového typu 2.2.1 Účinná látka 2.2.1.1 Účinky na CNS 2.2.1.2 Účinky na PNS 2.2.1.3 Abstinenční syndrom 2.2.1.4 Novorozenecký abstinenční syndrom 2.3 Drogová závislost na léčivech s centrálně tlumivým účinkem 2.3.1 Mechanismus účinku 2.3.2 Akutní intoxikace 2.4 Drogová závislost kokainového typu 2.4.1 Mechanismus účinku 2.4.1.1 Účinky očekávané a žádoucí 2.4.1.2 Účinky vedlejší a nežádoucí 2.5 Drogová závislost amfetaminového typu 2.5.1 Nežádoucí účinky 2.6 Drogová závislost katového typu 2.6.1 Účinné látky 2.6.1.1 Nežádoucí účinky 2.7 Drogová závislost halucinogenového typu 2.7.1 Účinná látka 2.7.2 Mechanismus účinku 3 Abúzus alkoholu 3.1 Klasifikace 3.2 Akutní intoxikace 3.3 Patologická intoxikace 3.4 Škodlivé užívání 3.5 Závislost na alkoholu 3.6 Alkoholový odvykací stav 3.7 Psychotické poruchy (alkoholové psychózy) 3.8 Komorbidity 3.9 Průběh a prognóza 4 Odkazy 4.1 Reference 4.2 Použitá literatura

Droga – definice

Podle definice WHO z roku 1969 je drogou jakákoliv substance, která, vpravena do živého organismu, může měnit jeho funkce. Od roku 1971 drogy označovány jako omamné a psychotropní látky. Dnes tento pojem zahrnuje více významů. Pojem droga se označuje jakákoliv omamná látka, ať již přírodní nebo syntetická, která se používá k jiným účelům než k léčení, splňující následující předpoklady:

1. má psychotropní efekt (ovlivňuje prožívání reality a mění naše vnitřní ladění);
2. je schopna vyvolat vznik závislosti.^[1]

Termín abúzus označuje nadměrné užívání, zneužívání, nadužívání návykových látek (drog).

Typy drogové závislosti

Drogová závislost cannabisového typu

Marihuana (slangově též tráva, zelí aj.): květenství a horní lístky z konopí setého (Cannabis sativa). Marihuana domácí produkce obsahuje přibližně 2–8 % obsahu aktivních látek (THC, viz dále). Zahraniční pak má obsah daných látek v rozmezí 6–18 %.^[2]

Hašiš (slangově též haš, čokoláda): konopná pryskyřice, tmavě zelené až hnědé barvy. Obsah aktivních látek je mnohem vyšší (až 40 %).^[2]

Účinné látky

• THC (δ–9–tetrahydrocannabinol) – vysoce lipofilní, aktivně vychytáván alveolární výstelkou plic, 70 % se vyloučí močí a stolicí během 72 hodin, zbytek se dlouhodobě váže v tukové tkáni. Receptory pro THC (CB1) nahromaděny zejména v těch částech mozku, které jsou sídlem paměti, motoriky a příjemných pocitů – odpovědny za psychotropní efekt (halucinace, poruchy paměti, zmatenost).^[3]
• CBD(cannabidiol) – sedativum, analgetikum
• konopné drogy užívány především kouřením
• závislost psychická
• nemožnost běžně si ověřit koncentraci THC v rostlinách: konzument nikdy přesně neví, kolik účinné látky užije

Rizika z užívání

• Předávkování s následkem smrti dosud nebylo popsáno.^[2]
• Při častém a dlouhodobém užívání se mohou objevit poruchy kognitivních funkcí (zejména o zhoršení v oblasti krátkodobé paměti a schopnosti soustředění).^[2]
• Může dojít k rozvoji paranoidního stavu (se sebepoškozováním nebo agresí vůči okolí), hlubokých depresí, stavů úzkosti a napětí. Vzácně se mohou rozvinout až psychotické stavy (nejčastěji provokací latentního duševního onemocnění, hrozí i po prvním užití!), někdy i s nutností psychiatrické léčby.^[2]

Drogová závislost opiátového typu

Opium je sušená šťáva z naříznutých nezralých makovic máku setého (Papaver somniferum album). Užívá se pojídáním nebo kouřením.

Morfium (morfin) – morfinismus byl častý u vojáků v 19. a 20. století. Později vytlačeno heroinem.

Heroin (diacetylmorfin) – dnes nejčastěji zneužívaným opiátem. Užívá se nitrožilní aplikací nebo kouřením.

Metadon, buprenorfin, LAAM jsou látky opioidové povahy, používané především pro substituční léčbu závislosti na opiátech.^[4]

Účinná látka

Morfin a jeho deriváty napodobují tzv. „vnitřních opiátů“ (endorfinů, enkefalinů a dynorfinů). Jedná se o peptidy vzbuzující příjemné pocity (vylučují se například při pohlavním styku, sportu, radosti aj.).^[4]

• Nejrychleji se vstřebává při i.m. nebo s.c. aplikaci,
• nejvyšších lokálních koncentrací dosahuje v plicích, játrech a ledvinách.

Účinky na CNS

• Euforie (pocity slasti), příjemné pocity v oblasti břicha, analgézie, ospalost,^[4]
• nevolnost a zvracení, útlum dýchacího centra, potlačení kašlacího reflexu, pocit těžkých končetin, křeče.^[4]

Účinky na PNS

• Sucho v ústech, očích a nose, obstipace, nauzea, mióza, retence moči, opiáty způsobený zánětlivý efekt, pocení.^[4]

Abstinenční syndrom

• Po 8 až 10 hodinách odnětí látky stav, který imituje zvýšenou činnost sympatiku; následuje epizoda spánku bez úlevy, probuzení, neklid, podráždění, anorexie, svalový třes, mydriáza, deprese a únava,
• připomíná chřipkové onemocnění (horečka, nauzeu, zvracení, tachykardie, zimnice, bolest břicha, svalů, zad a končetin),
• po 7–10 dnech úleva a pozvolná normalizace tělesných funkcí.^[3]

Novorozenecký abstinenční syndrom

Abstinenční syndrom se může vyskytnout i u velkého procenta dětí matek, užívajících opiáty. Obvykle začíná do 48 hodin po porodu a projevuje se: podrážděností a poruchami spánku, kýcháním, cumláním pěstiček, křikem, vodnatou stolicí, hyperaktivitou a neklidem, neefektivním sáním, nízkým váhovým přírůstkem, fotofobií, zíváním, zvracením, křečemi.^[4]

Drogová závislost na léčivech s centrálně tlumivým účinkem

Mezi tyto látky řadíme následující:

1. benzodiazepiny,
2. barbituráty,
3. azapirony.^[3]

Mechanismus účinku

• Sedativa a hypnotika,
• působí na GABA receptorech, prodloužení nebo zesílení účinku GABA,
• závislost psychická i fyzická.^[3]

Akutní intoxikace

• BZD se užívají často k suicidiím (např. v kombinaci s alkoholem) – útlum dechového centra; antidotum: flumazenil; při chronickém užívání hrozí porucha paměti, emoční labilita, roztěkanost, balbuties,
• barbiturátové kóma – po krátkém období bolesti hlavy rubeosis faciei, tachypnoe,červený exantém, mióza; následuje kóma, zčervenání odezní a nastoupí cyanóza, hypotenze, nepravidelnost pulsu; smrt nastane útlumem dechového centra,
• barbituráty zhoršují vyprazdňování močového měchýře.^[3]

Drogová závislost kokainového typu

Kokain je bílý krystalický prášek získávaný z listů koky pravé (Erythroxylon coca). Patří mezi psychostimulancia přírodního původu.^[5]

Mechanismus účinku

Kokain blokuje reuptake dopaminu, serotoninu a noradrenalinu na nervových synapsích v mozku.^[5]

Účinky očekávané a žádoucí

• Euforie, veselost, halucinace,
• mizí únava a potřeba spánku,
• družnost, rozhodnost,
• zvýšení mentální kapacity,
• zvýšená hovornost,
• pocit velkého množství energie.^[5]

Účinky vedlejší a nežádoucí

• Při prvním užití někdy pocity srdeční slabosti, palpitace, hypertenze,
• pocení, bledost, nauzea, nechutenství,
• vymizení zábran, hypersexualita (někdy však se sexuální dysfunkcí),
• po odeznění účinku deprese, pocit vyčerpání,
• snížená soudnost,
• nespavost,
• mydriáza,
• chronické užívání vede k těžkým poruchám spánku, toxické psychóze s typickými halucinacemi hmyzu.^[5]

Drogová závislost amfetaminového typu

Mezi amfetaminy patří: amfetamin, metamfetamin (pervitin), analoga amfetaminu (efedrin, fenmetrazin, extáze [MDMA]).

• zvyšují koncentraci a účinek mediátorů na nervových synapsích (noradrenalin, dopamin, serotonin),
• centrální stimulancia.^[3]

Nežádoucí účinky

• Pocity strachu a neklidu (po jednorázovém podání),
• po opakovaném podání se vyvíjí psychická závislost s tendencí ke zvyšování dávek,
• při dlouhodobém užívání může dojít k rozvoji amfetaminové psychózy – halucinace, paranoia, irreverzibilní poškození mozku.^[6]

Drogová závislost katového typu

Catha edulis (kata jedlá) je nízký strom rostoucí ve východní Africe a Arábii. Uživatelé katy konzumují mladé výhonky, listy i kůru. Nejčastěji se žvýká nebo užívá ve formě různých nálevů či zákusků.^[3]

Účinné látky

• Norefedrin, cathin, cathinon,
• v CNS působí prostřednictvím dopaminu (silné stimulační účinky).^[3]

Nežádoucí účinky

• Nechutenství, nežádoucí účinky na kardiovaskulární systém (jako u amfetaminu),
• chronický konzument trpí podvýživou, je psychicky i fyzicky zchátralý, časté arytmie a vředy.^[3]

Drogová závislost halucinogenového typu

Halucinogeny (psychedelika, delirogeny, fantastika, psychozomimetika, psychotomimetika, psychodysleptika) vyvolávají u uživatelů psychické změny až do stadia toxické psychózy.

• Kvalitativní poruchy vědomí, kompletní nebo ostrůvkovitá ztráta paměti,
• euforie nebo deprese, úzkost (může vést k agresivitě), panika,
• poruchy ve vnímání časoprostoru, čas běží rychleji nebo naopak pomaleji, špatný odhad vzdáleností, porucha vnímání okolí, pocity derealizace, při vyšších dávkách halucinace,
• perzekuční a jiné bludy, ztráta soudnosti,
• nápadné chování, hyperaktivita či naopak ztuhlost.^[7]

Účinná látka

• Psilocybin – lysohlávky,
• kyselina ibotenová – muchomůrka červená,
• meskalin – kaktus Lophophora Wiliamsi,
• bufotenin – semena rostliny Cohoba,
• ibogain – kořen keře Tabernate Iboga,
• atropin, skopolamin – durman.^[7]

Mechanismus účinku

• Působí na serotoninové receptory,
• mírná psychická závislost a nepřítomnost somatické závislosti a odvykacího stavu,
• poruchy chování v průběhu psychózy,
• psychotické reminiscence (flashbacky).^[7]

Abúzus alkoholu

[editovat část] * pojem alkoholismus byl poprvé užit r. 1849, až o sto let později začal být považován za medicínský problém

• somatická poškození se mohou týkat všech orgánů
• z psychiatrického hlediska rozdělíme problémy s alkoholem na dvě skupiny:

1. poruchy spojené s přímým účinkem alkoholu na CNS
2. poruchy související s abúzem – návykové chování

• biologický substrát → ovlivnění neurotransmiterů → útlum dopaminergní, serotininergní a taurinergní aktivity, potlačení inhibičního vlivu GABA, stoupá aktivita glutamátu
• somatické poškození způsobí acetaldehyd

Klasifikace

• hlavní je MKN-10
• Jellinekova typologie:
  • typ α – problémové pití, používané k potlačení a odstranění tenze, úzkosti či depresí, často pití o samotě
  • typ β – příležitostný abúzus, časté pití ve společnosti
  • typ γ – anglosaský typ – preference piva a destilátů, poruchy kontroly pití, nárůst tolerance, progrese konzumace
  • typ δ – románský typ – preferují víno, chronická konzumace, udržují si určitou hladinku, bez výrazných projevů opilosti
  • typ ε – epizodický abúzus – dipsomanie, kvartální pití, s obdobími abstinence

Akutní intoxikace

• prostá opilost, zpočátku působí stimulačně, psychomotorická excitace, mnohomluvnost, snížení zábran atd.
• pak útlum, únava, somnolence, spánek až bezvědomí a smrt
• do 2 g/kg: excitační stádium, lehká opilost
• následuje: hypnotické stádium – opilost středního stupně
• více než 2 g/kg: narkotické stádium
• nad 3 g/kg: intoxikace

Patologická intoxikace

• náhle vzniklá patická reakce na alkohol, začíná záhy po vypití malého množství
• příznaky:
  • kvalitativní porucha vědomí
  • nepochopitelné jednání
  • poruchy emocí (strach), vnímání, myšlení
  • často těžká agresivita
  • většinou končí spánkem a amnézií

Škodlivé užívání

• užívání vedoucí k poškození zdraví, předchází závislosti
• tělesné poškození by mělo lékaře upozornit na možný problém pacienta s alkoholem
• příznaky:
  • často chronické gastrointestinální obtíže:
    • dysfagie, průjmy, varixy, hepatopatie
  • endokrinní systém:
    • pseudocushing, poškození pankreatu, avitaminózy, poruchy krvetvorby, impotence
  • FAS = fetální alkoholový syndrom:
    • jen poruchy intelektu – FAE (fetální alkoholový efekt)
  • poškození orgánů kardiovaskulárního systému:
    • kardiomyopatie, hypertenze
  • nervový systém:
    • polyneuropatie, mozková atrofie, epilepsie
  • deficit thiaminu = Wernickeho encefalopatie:
    • obrna okohybných svalů, poruchy rovnováhy, ataxie, zmatenost
  • oslabení imunity
• laboratoř: stoupá ALT, AST, GMT

Závislost na alkoholu

• v závislost onemocnění přechází většinou nenápadně, objevují se postupné změny
• příznaky:
  • změny v myšlení a chování
  • „alkoholové obrany“ – adaptační mechanismus → reaguje na konflikty vyvolané pitím, racionalizuje tím své pití
• příklad rozvinuté závislosti:
  • změna tolerance (ranní doušky)
  • okénka = palimpsesty = výpadky paměti způsobené požitím alkoholu

Alkoholový odvykací stav

• u osob s dlouhodobým a intenzivním abúzem
• dojde k němu po několika hodinách či dnech po přerušení konzumace
• maximální intenzita je hlavně druhý den
• příznaky:
  • třes rukou
  • pocení
  • úzkost
  • psychomotorický neklid
  • halucinace, iluze
  • nauzea, zvracení
  • bolesti hlavy
  • tachykardie
  • poruchy spánku
• odeznívá během 4–5 dnů
• mohou být komplikace: delirium tremens
  • závažný stav s relativně vysokou mortalitou
  • objeví-li se během excesu – intoxikační delirium
  • poruchy vědomí, kognice, halucinace, bludy, dezorientace, třes, křeče, inverze spánku
  • komplikováno hypoglykémií, metabolickým rozvratem

Psychotické poruchy (alkoholové psychózy)

• následek chronického abúzu

1. alkoholová halucinóza – trvalá přítomnost halucinací po snížení množství alkoholu v krvi
2. amnestický syndrom – chronické zhoršení krátkodobé paměti
3. alkoholová demence
4. Korsakovova psychóza
5. alkoholová epilepsie a další

Komorbidity

• poruchy spánku
• anxiózně-depresivní stavy
• často afektivní poruchy – duální diagnóza

Průběh a prognóza

• není možno dosáhnout kontrolovaného užívání = abstinence je základní podmínkou léčby^[8]

Článek neobsahuje vše, co by měl. Můžete se přidat k jeho autorům a doplnit jej. O vhodných změnách se lze poradit v diskusi.

Odkazy

Reference

1. ↑ KRMENČÍK,. Enpsyro – Pojmy a definice [online]. ©2000. Poslední revize 2009, [cit. 2010-04-07]. <http://www.biotox.cz/enpsyro/pj3opoj.html#Ab%C3%BAzus%20l%C3%A1tek>.
2. ↑ ^{a b c d e} Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti, Úřad vlády ČR. Konopné drogy – podrobně [online]. ©2003. Poslední revize 2009-01-16, [cit. 2010-04-07]. <http://www.drogy-info.cz/index.php/info/ilegalni_drogy/konopne_drogy/konopne_drogy_podrobne>.
3. ↑ ^{a b c d e f g h i} PETR,. Drogová závislost (toxikomanie) [online]. ©2004. Poslední revize 2005, [cit. 2010-04-07]. <http://www.zsf.jcu.cz/Members/ppetr/Informace/elektronicke-studijni-texty/>.
4. ↑ ^{a b c d e f} Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti, Úřad vlády ČR. Opiáty – podrobně [online]. ©2003. Poslední revize 2005-10-04, [cit. 2010-04-07]. <http://www.drogy-info.cz/index.php/info/ilegalni_drogy/opiaty/opiaty_podrobne>.
5. ↑ ^{a b c d} Prev-Centrum. Kokain [online]. ©neznámý. Poslední revize neznámé, [cit. 2010-04-07]. <http://www.prevcentrum.cz/Drogy-info.aspxe>.
6. ↑ Neznámý autor. Psychostimulancia [online]. ©neznámý. Poslední revize neznámé, [cit. 2010-04-07]. <http://www.angelfire.com/az2/psychos/>.
7. ↑ ^{a b c} Sananim – občanské sdružení. Halucinogeny [online]. ©neznámý. Poslední revize neznámé, [cit. 2010-04-07]. <http://www.drogovaporadna.cz/halucinogeny.html>.
8. ↑ BENEŠ, Jiří. Studijní materiály [online]. [cit. 2009]. <http://jirben.wz.cz>.

Použitá literatura

• KRMENČÍK,. Enpsyro – Pojmy a definice [online]. ©2000. Poslední revize 2009, [cit. 2010-04-07]. <http://www.biotox.cz/enpsyro/pj3opoj.html#Ab%C3%BAzus%20l%C3%A1tek>.

• Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti, Úřad vlády ČR. Konopné drogy – podrobně [online]. ©2003. Poslední revize 2009-01-16, [cit. 2010-04-07]. <http://www.drogy-info.cz/index.php/info/ilegalni_drogy/konopne_drogy/konopne_drogy_podrobne>.

• PETR,. Drogová závislost (toxikomanie) [online]. ©2004. Poslední revize 2005, [cit. 2010-04-07]. <http://www.zsf.jcu.cz/struktura/katedry/verzdrav/clenove/petr/studijni_texty/texty_KFT05/6UDKFDZ.doc>.

• Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti, Úřad vlády ČR. Opiáty – podrobně [online]. ©2003. Poslední revize 2005-10-04, [cit. 2010-04-07]. <http://www.drogy-info.cz/index.php/info/ilegalni_drogy/opiaty/opiaty_podrobne>.

• Prev-Centrum. Kokain [online]. ©neznámý. Poslední revize neznámé, [cit. 2010-04-07]. <http://prevcentrum.cz/Kokain>.

• Neznámý autor. Psychostimulancia [online]. ©neznámý. Poslední revize neznámé, [cit. 2010-04-07]. <http://www.angelfire.com/az2/psychos/>.

• Sananim – občanské sdružení. Halucinogeny [online]. ©neznámý. Poslední revize neznámé, [cit. 2010-04-07]. <http://www.drogovaporadna.cz/rubrika.php?rubrika=5>.

• BENEŠ, Jiří. Studijní materiály [online]. [cit. 2009]. <http://jirben.wz.cz>.