Druhá doba porodní
Druhá porodní doba začíná v okamžiku zániku branky, plod v jejím průběhu prostupuje tvrdými i měkkými porodními cestami. Faktory, které určují průběh II. doby:
- děložní kontrakce, jejich intenzita vrcholí;
- břišní lis – je vyvolán reflexně tlakem hlavičky na presakrální receptory (totožný s defekačním reflexem – pokud není střevo vyprázdněno klyzmatem, hrozí odchod stolice);
- vzájemné odlišnosti rovin pánevních a specifická topika pánve;
- konkavita porodních cest (tvar hlavičky plodu viz dále).
Parametry porodu při poloze záhlavím:
- prostupující obvod – subokcipitobregmatický;
- vedoucí bod – malá fontanela;
- hypomochlion – subokciput;
- konfigurace hlavičky – dolichocefalická.
Porod hlavičky můžeme rozdělit do pěti etap:
Obsah |
upravit Iniciální flexe a vstup do roviny vchodu
Při vstupu do roviny pánevního vchodu se hlavička iniciálně flektuje tak, že snižuje okciput a nejníže uloženým bodem je malá fontanela. Hlavička vstupuje nejprve malým oddílem a po prostupu biparitálního průměru se fixuje svým velkým oddílem v této rovině. Poloha hlavičky – je v poloze příčné nebo I. šikmé (při obyčejném postavení) nebo II. šikmé (při postaveních méně obyčejných).
upravit Progrese hlavičky do šíře a úžiny
Hlavička vstupuje do prostorné šíře a pak do úžiny, kde narazí na odpor pánevního dna. V tomto okamžiku začne rodička zapojovat břišné lis (reflexně), aktivní zapojení do vypuzování pociťuje rodička jako psychickou úlevu, ale je to pro ní značně vyčerpávající fyzicky, zvláště pro prvorodičku.
upravit Normální a abnormální vnitřní rotace hlavičky
V oblasti úžiny (nebo mezi úžinou a východem) se hlavička vnitřně rotuje. Následující pravidlo platí pro všechny polohy hlavičky plodu – vedoucí bod se při normální rotaci otáčí dopředu za sponu!! a to bez ohledu na to, kde se předtím nacházel – např. při dorzoposteriorních postaveních opisuje rotující malá fontanela oblouk až 135°.Trvání – bývá delší při dorzoposteriorních postaveních (také je při nich více poruch mechanismu II. doby porodní, jako abnormální rotace nebo hluboký příčný stav). Abnormální rotace – naopak vedoucí bod rotuje směrem ke kostrči.
upravit Rotace hlavičky kolem dolního okraje symfýzy
Po dokončené vnitřní rotaci se hlavička dostala do pánevního východu se šípovým švem v přímém průměru.
Hlavička se opírá okciputem o dolní okraj symfýzy.
Konkavita porodních cest nutí hlavičku k záklonu (není to ale změna v deflexní polohu…), tím se prořeže nejprve oblast malé fontanely (záhlaví), pak předhlaví, čelo, obličej a nakonec bradička. Styčné místo, které se opírá o symfýzu se popisuje jako hypomochlion – je uloženo obykle na jednom pólu prostupujícího obvodu hlavičky. Porod po abnormální rotaci – hypomochliem je bregma, dítě se rodí obličejem k symfýze (hlavička se musí první maximálně zflektovat, než se porodí vzadu záhlaví, pak se ale vpředu prudce deflektuje, když se uvolní oblasti kolem bregmatu – tomu je ale třeba zabránit, protože prudká deflexe může způsobit intrakraniální krvácení!)
- V oblasti hráze se rodí širší biparietální průměr, takže častěji vzniká větší poranění hráze.
upravit Zevní rotace
Hlavička, která se rodila šípovým švem v přímém průměru pánevního východu se stáčí podle polohy svého tělíčka.
Tato rotace je podmíněna mechanismem porodu ramínek.
upravit Mechanismus porodu ramínek
Ještě před výstupem hlavičky z východu pánevního, vstupují raménka do pánevního vchodu.
- Při vstupu je biakromiální šev obvykle v opačném šikmém průměru než tam byl šípový šev hlavičky.
Raménko uložené více vpředu se stává vedoucím, níže uloženým. Raménka progredují přes šíji do úžiny, kde se po porodu hlavičky vnitřně rotují tak, že se vedoucí raménko stáčí dopředu za dolní okraj symfýzy. Ve východu je biakromiální průměr (stejně jako sagitální šíp hlavičky) v přímém průměru. Přední raménko porodíme přibližně do úrovně úpon deltoideu na humerus .
- Tam vzniká hypomochlion, kolem něhož laterálně flektujeme a tím porodíme vzadu přes hráz i raménko zadní.
Trvání II. doby porodní – u prvorodičky 15–20 min, u vícerodičky 5–10 min.
upravit Odkazy
upravit Použitá literatura
- BENEŠ, Jiří. Studijní materiály [online]. [cit. 2009]. <http://jirben.wz.cz>.