Druhá doba porodní

Z WikiSkript
Tato revize článku byla z tohoto počítače již nedávno hodnocena!
Hodnoceno 2x, počet editací 8, počet autorů 6   
   Děkujeme za Vaše hodnocení (3★)   
star1-1 star2-1 star3-1 star4-0 star5-0
Přejít na: navigace, hledání

Druhá porodní doba začíná v okamžiku zániku branky, plod v jejím průběhu prostupuje tvrdými i měkkými porodními cestami. Faktory, které určují průběh II. doby:

Parametry porodu při poloze záhlavím:

Porod hlavičky můžeme rozdělit do pěti etap:

Obsah

upravit upravit Iniciální flexe a vstup do roviny vchodu

Při vstupu do roviny pánevního vchodu se hlavička iniciálně flektuje tak, že snižuje okciput a nejníže uloženým bodem je malá fontanela.
Hlavička vstupuje nejprve malým oddílem a po prostupu biparitálního průměru se fixuje svým velkým oddílem v této rovině.
Poloha hlavičky – je v poloze příčné nebo I. šikmé (při obyčejném postavení) nebo II. šikmé (při postaveních méně obyčejných).

upravit upravit Progrese hlavičky do šíře a úžiny

Hlavička vstupuje do prostorné šíře a pak do úžiny, kde narazí na odpor pánevního dna.
V tomto okamžiku začne rodička zapojovat břišné lis (reflexně), aktivní zapojení do vypuzování pociťuje rodička jako psychickou úlevu, ale je to pro ní značně vyčerpávající fyzicky, zvláště pro prvorodičku.

upravit upravit Normální a abnormální vnitřní rotace hlavičky

V oblasti úžiny (nebo mezi úžinou a východem) se hlavička vnitřně rotuje.
Následující pravidlo platí pro všechny polohy hlavičky plodu – vedoucí bod se při normální rotaci otáčí dopředu za sponu!! a to bez ohledu na to, kde se předtím nacházel – např. při dorzoposteriorních postaveních opisuje rotující malá fontanela oblouk až 135°.
Trvání – bývá delší při dorzoposteriorních postaveních (také je při nich více poruch mechanismu II. doby porodní, jako abnormální rotace nebo hluboký příčný stav).
Abnormální rotace – naopak vedoucí bod rotuje směrem ke kostrči.

upravit upravit Rotace hlavičky kolem dolního okraje symfýzy

Po dokončené vnitřní rotaci se hlavička dostala do pánevního východu se šípovým švem v přímém průměru.

Hlavička se opírá okciputem o dolní okraj symfýzy.

Konkavita porodních cest nutí hlavičku k záklonu (není to ale změna v deflexní polohu…), tím se prořeže nejprve oblast malé fontanely (záhlaví), pak předhlaví, čelo, obličej a nakonec bradička. Styčné místo, které se opírá o symfýzu se popisuje jako hypomochlion – je uloženo obykle na jednom pólu prostupujícího obvodu hlavičky. Porod po abnormální rotaci – hypomochliem je bregma, dítě se rodí obličejem k symfýze (hlavička se musí první maximálně zflektovat, než se porodí vzadu záhlaví, pak se ale vpředu prudce deflektuje, když se uvolní oblasti kolem bregmatu – tomu je ale třeba zabránit, protože prudká deflexe může způsobit intrakraniální krvácení!)

upravit upravit Zevní rotace

Hlavička, která se rodila šípovým švem v přímém průměru pánevního východu se stáčí podle polohy svého tělíčka.

Tato rotace je podmíněna mechanismem porodu ramínek.

upravit upravit Mechanismus porodu ramínek

Ještě před výstupem hlavičky z východu pánevního, vstupují raménka do pánevního vchodu.

Raménko uložené více vpředu se stává vedoucím, níže uloženým.
Raménka progredují přes šíji do úžiny, kde se po porodu hlavičky vnitřně rotují tak, že se vedoucí raménko stáčí dopředu za dolní okraj symfýzy.
Ve východu je biakromiální průměr (stejně jako sagitální šíp hlavičky) v přímém průměru.
Přední raménko porodíme přibližně do úrovně úpon deltoideu na humerus .

Trvání II. doby porodní – u prvorodičky 15–20 min, u vícerodičky 5–10 min.

upravit upravit Odkazy

upravit upravit Použitá literatura

Osobní nástroje
Jmenné prostory
Varianty
Akce
Navigace
Portály
Vypracované otázky
Nástroje
Tisk a PDF