Edém mozku
Z WikiSkript
Hodnoceno 6x, počet editací 27, počet autorů 14
Děkujeme za Vaše hodnocení (4★)
Obsah
|
upravit Klasifikace edému mozku
- generalizovaný × ložiskový
- vazogenní × cytotoxický
- intersticiální
- hypoosmotický
- hydrostatický
upravit Generalizovaný mozkový edém
- vzniká nejčastěji v důsledku hypoxie mozku.
upravit Klinický obraz
- syndrom nitrolební hypertenze
upravit Diagnóza
- CT – zmenšení likvorového prostoru a setření rozdílu mezi šedou a bílou hmotou
| |
Nativní CT mozku: generalizovaný edém |
| |
CT mozku: edém, subfalcinní herniace |
upravit Ložiskový mozkový edém
- vzniká obvykle v okolí ložiska kontuze a intracerebrálních hematomů.
upravit Klinický obraz
- fokální neurologické příznaky
upravit Diagnóza
- CT – ložisková hypodenze
upravit Léčba
- antiedematózní (manitol, Dexona), eventuelně kraniotomie a zevní dekomprese
upravit Vazogenní mozkový edém
- vzniká poruchou hematoencefalické bariéry (HEB)
- provází nejčastěji nádory a záněty
upravit Léčba
- příznivě reaguje na terapii kortikoidy (hlavně dexametazon) – snižuje expresi VEGF, která způsobuje edém (zvyšuje permeabilitu HEB)
- terapie osmotickými látkami (manitol) může způsobit rebound fenomén (dostane-li se manitol do parenchymu, otok se zhorší)
upravit Cytotoxický mozkový edém
- vzniká jako následek hypoxie buňky a je doprovázen poruchou membránové rovnováhy
- voda je především intracelulárně
- nejčastějším etiologickým činitelem je úraz
upravit Léčba
- steroidy průběh terapie příliš neovlivní
upravit Intersticiální mozkový edém
- vzniká při obstrukčním i hyporesorpčním hydrocefalu
- mok přestupuje transependymálně
upravit Hypoosmotický mozkový edém
- vzniká při poruchách minerálového metabolismu (málo sodíku, chloridů, otrava vodou, hypersekrece ADH – SIADH aj.)
- dále u traumat, nádorů, infekcí či po subarachnoidálním krvácení
upravit Hydrostatický mozkový edém
- vzniká jako následek žilního městnání
- bez poruch HEB
- z cév uniká voda a malé molekuly (ne bílkoviny)
upravit Hemodynamické zduření mozku – swelling
- tento jev provází úrazy mozku (není to edém – nomenklaturně je pojem zduření mozku nadřazen pojmům „edém“ a „swelling“)
- příčinou je ztráta autoregulační schopnosti mozkových cév
- ztrátou autoregulace dojde k vazoparalýze cév – hlavně kapilárně a postkapilárně → během minut dojde k prudkému vzestupu intrakraniálního tlaku (ICP) → zhoršuje se mozková perfúze, která vede k rozvoji cytotoxického edému; navíc hrozí herniace mozku
- často provází difúzní axonální poškození (difúzní swelling)
- u akutního subdurálního krvácení (hemisférální swelling) výrazně zhoršuje prognózu; projeví se po evakuaci – mozek začne zvětšovat svůj objem takříkajíc před očima (proto se dělá vždy velký trepanační otvor)
upravit Intrakraniální hypertenze
upravit Odkazy
upravit Zdroj
- BENEŠ, Jiří. Studijní materiály [online]. ©2010. [cit. 2009]. <http://jirben.wz.cz>.
upravit Použitá literatura
- ZEMAN, Miroslav, et al. Speciální chirurgie. 2. vydání. Praha : Galén, 2004. 575 s. ISBN 80-7262-260-9.
- NEVŠÍMALOVÁ, Soňa, Evžen RŮŽIČKA a Jiří TICHÝ. Neurologie. 1. vydání. Praha : Galén, 2005. s. 163-170. ISBN 80-7262-160-2.
- AMBLER, Zdeněk. Základy neurologie. 6. vydání. Praha : Galén, 2006. s. 171-181. ISBN 80-7262-433-4.
- SAMEŠ, M, et al. Neurochirurgie. 1. vydání. Praha : Jessenius Maxdorf, 2005. ISBN 80-7345-072-0.